|
|
Hodnocení vývoje ichtyofauny v dlouhodobě sledovaných úsecích pstruhových revírů jižních Čech
HALÁČEK, Josef
Práce přináší informace týkající se aktuálního vývoje populací ryb ve 30 profilech nacházejících se v 16 pstruhových revírech na území jižních Čech včetně možných souvislostí se způsobem rybářského hospodaření, teplotními a průtokovými podmínkami. Součástí práce jsou také doporučení týkající ze změn přístupů v oblasti rybářského managementu. Jednoznačně je doporučeno co nejdříve otevřít otázku možností efektivní regulace rybožravých predátorů. Tato doporučení však lze aplikovat obecně i v dalších rybářských revírech, které vykazují srovnatelné parametry.
|
|
|
Vliv rybářského obhospodařování rybníků, zemědělské činnosti v povodích a změn klimatu na druhové složení vodních květů sinic
Kroupová, Kristýna ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Cílem této rešeršní práce bylo vysvětlit nebývalý rozvoj a změnu druhového složení vodních květů sinic v povrchových stojatých vodách během posledních 2-3 dekád vlivem rybářského obhospodařování rybníků, zemědělské činnosti v povodích a změn klimatu. Sinice se mohou díky svým ekofyziologickým vlastnostem přizpůsobit antropogenním změnám prostředí (přísunu živin a oteplování klimatu), konkurovat tak úspěšně ostatnímu fytoplanktonu a masivně se šířit. Navíc mnoho druhů sinic produkuje cyanotoxiny, kterými zvyšuje svou odolnost vůči potenciálním konzumentům a zároveň znehodnocuje vodní ekosystémy. Změna obhospodařování rybníků (ustoupení od hnojení superfosfátem během roku 1970) měla za následek zahuštění rybích obsádek a s tím související vymizení období čisté vody. To vedlo ke změně ve složení vodních květů, kdy druh Aphanizomenon flos-aquae byl postupně vytlačen varietou A. flos-aquae var. klebahnii. Současné složení vodních květů v rybnících se značně liší od skladby typické v 90. letech. Příkladem je dnešní nárůst výskytu druhu Woronichiniana naegeliana ve vysokých počtech, který je přisuzován nebývalému zahuštění rybích obsádek a častému ustupování od dvouletého cyklu rybářského hospodaření k delším cyklům. Eutrofizace nádrží a jezer je způsobena hlavně nadměrným přísunem živin z povodí, na němž se...
|
|
| |
|
| |
|
|
Výsledky hospodaření se sumcem velkým (Silurus glanis) ve vybraných nádržích (revírech MRS)
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan
Byl charakterizován dlouhodobý vývoj úlovků sumce velkého v rybářském mimopstruhovém revíru Dyje 7 (Moravský rybářský svaz) v letech 1951-2003. Dále byly analyzovány výsledky hospodaření se sumcem velkým v šesti přehradních nádržích (Plumlov, Vranov, Brno, Letovice, Mohelno a Mušov. V období tzv. říční periody revíru Dyje 7 (1953-1975) byly průměrné roční úlovky sumce velkého 7,9 jedinců (0,13 jedinců.ha-1) a 31,9 kg (0,53 kg. ha-1). Průměrná individuální hmotnost byla 5,18 kg. V období tzv přehradní periody (1982-2003) byly úlovky významně vyšší: 88 jedinců (0,17 jedinců.ha-1) a 1342,6 kg (2,58 kg. ha-1). Průměrná individuální hmotnost byla 11,62 kg. Z hlediska kvantity úlovků došlo k nástupu tzv. sumčí fáze vývoje nádrže až v 17. roce jejího provozu. Při analýze hospodaření se sumcem velkým v šesti různých nádržích byl prokázán pozitivní vliv velikosti nádrže na hodnoty exploatace, naopak vliv stáří nádrže a nadmořské výšky prokázan nebyl.
|
host ::
RSS.