Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Recent Trends in Fair and Equitable Treatment in Investment Arbitration
Hrčka, Daniel ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
(Czech) V oblasti investiční arbitráže neexistuje v dvoustranných smlouvách o ochraně investic kontroverznější a zároveň investory častěji žalovaný standard ochrany než standard spravedlivého a rovného zacházení (FET). Obě tyto vlastnosti spolu přitom úzce souvisí. Vágní formulace standardu obsahující odkaz na neurčitý pojem spravedlnosti vede ke značné právní nejistotě ohledně obsahu FET. Zároveň však umožňuje díky snadné adaptabilitě na různé skutkové okolnosti zaplňovat mezery zanechané ostatními, rigidnějšími standardy ochrany. K výše zmíněné nejistotě přispívá i roztříštěná úprava znění standardu v jednotlivých investičních smlouvách, v níž se zrcadlí imanentní spor, zda FET je standardem autonomním, či se jeho obsah pouze rovná minimálnímu standardu zacházení dle mezinárodního obyčejového práva. Na základě standardních i doplňkových metod právní interpretace je třeba se klonit k extenzivnímu výkladu FET. Ve snaze dosáhnout určité rovnováhy mezi zájmy investora získat maximální ochranu a právem státu upravovat regulačními opatřeními své domácí záležitosti je možné z hodnot koncepce rule of law a z teorie morálky a legality právního filosofa Lona Fullera vyabstrahovat určité principy. Ačkoliv se nezabývají přímo obsahem práva a jedná se spíše o formální požadavky spravedlnosti, jejich důsledné...
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
Recent Trends in Fair and Equitable Treatment in Investment Arbitration
Hrčka, Daniel ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
(Czech) V oblasti investiční arbitráže neexistuje v dvoustranných smlouvách o ochraně investic kontroverznější a zároveň investory častěji žalovaný standard ochrany než standard spravedlivého a rovného zacházení (FET). Obě tyto vlastnosti spolu přitom úzce souvisí. Vágní formulace standardu obsahující odkaz na neurčitý pojem spravedlnosti vede ke značné právní nejistotě ohledně obsahu FET. Zároveň však umožňuje díky snadné adaptabilitě na různé skutkové okolnosti zaplňovat mezery zanechané ostatními, rigidnějšími standardy ochrany. K výše zmíněné nejistotě přispívá i roztříštěná úprava znění standardu v jednotlivých investičních smlouvách, v níž se zrcadlí imanentní spor, zda FET je standardem autonomním, či se jeho obsah pouze rovná minimálnímu standardu zacházení dle mezinárodního obyčejového práva. Na základě standardních i doplňkových metod právní interpretace je třeba se klonit k extenzivnímu výkladu FET. Ve snaze dosáhnout určité rovnováhy mezi zájmy investora získat maximální ochranu a právem státu upravovat regulačními opatřeními své domácí záležitosti je možné z hodnot koncepce rule of law a z teorie morálky a legality právního filosofa Lona Fullera vyabstrahovat určité principy. Ačkoliv se nezabývají přímo obsahem práva a jedná se spíše o formální požadavky spravedlnosti, jejich důsledné...
Mezinárodní dohody o ochraně investic a právo Evropské unie
Fecák, Tomáš ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Švarc, Zbyněk (oponent)
Vztah mezinárodních dohod o ochraně investic a práva EU si v posledních letech vysloužil zvýšenou pozornost. Tato práce si klade za cíl podat podrobný rozbor různých aspektů tohoto komplikovaného vztahu, a to v následujících krocích. Po krátkém úvodu do problematiky (kapitola I.) je v kapitole II. podán stručný přehled typické úpravy mezinárodních dohod o ochraně investic a o něco podrobnější rozbor úpravy investic v právu EU, a to pro účely následného srovnání těchto úprav. Kapitola III. je věnována investičním dohodám uzavíraným Unií, a to především otázkám pravomoci Unie v oblasti zahraničních investic, odpovědnosti za porušení unijních investičních dohod, jakož i obsahové stránce nové politiky EU v oblasti zahraničních investic. Kapitola IV. se zabývá právním statusem existujících dohod o ochraně investic uzavřených mezi členskými státy a třetími zeměmi. Kapitola V. analyzuje různé otázky spojené s dohodami o ochraně investic uzavřenými mezi členskými státy EU navzájem (tzv. intra-unijními dohodami).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.