Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"extinction coefficient"
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Energetické využití fasády
 Salajka, Radek ; Rubinová, Olga (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Hlavním motivem této diplomové práce je rozšíření povědomí o větraných fasádách, jejich použití a porovnání s kontaktním zateplovacím systémem. Tomuto se věnuji v teoretické části. Jako rozšiřující klíčové téma je popis jednotlivých fyzikálních dějů přítomných na fasádě a v její větrané mezeře na základě výstupů z dat získaných měřením. Získávání dat probíhalo odbornou skupinou přímo na stávající větrané fasádě v průběhu roku - detailněji v textu. Výzkumu těchto dat jsem byl přímým účastníkem a podrobnější rozbor popisuji ve třetí experimentální části této diplomové práce. V praktické části se věnuji použití nově získaných poznatků na zadané budově. Konkrétně číselně prezentuji energetické využití zadané fasády v porovnání s kontaktním zateplením na té samé budově za stejných okrajových podmínek.
Úplný záznam
Studium světelného mikroklimatu vybraného porostu v průběhu vegetace
 STOLIČKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce byla analýza světelného mikroklimatu v závislosti na produkčních charakteristikách ostřicového porostu (Carex acuta L.) v průběhu vegetační sezóny. Byla analyzována světelná propustnost porostu ostřice štíhlé a její změny v průběhu vegetační sezóny. Dále byl hodnocen sezónní chod přicházejícího a odraženého slunečného záření včetně albeda. Byly hodnoceny sezónní změny v přírůstku nadzemní živé biomasy, množství sušiny ve vertikálním profilu porostu, distribuce listové pokryvnosti a změny extinkčního koeficientu v průběhu vegetační sezóny. Studium světelného mikroklimatu a odběr biomasy byl prováděn na Mokrých Loukách u Třeboně ve výtopě rybníka Rožmberk. Největší zastoupení rostlinného druhu zde má ostřice štíhlá ? Carex acuta L. Zjištění relativní ozářenosti a prostupnosti světla bylo měřeno pyranometrem, a odběr nadzemní biomasy byl prováděn destruktivní metodou. Z výsledků je patrné, že propustnost světla je nejvyšší na povrchu porostu a s klesající výškou se propustnost světla snižuje. V srpnu došlo k radikálního poklesu dopadu i odrazu slunečního záření z důvodu vyšší koncentrace vody v půdě i v ovzduší, což vedlo ke snížení albeda. Živé biomasy bylo naměřeno: v červenci 1820g, v srpnu 1670g a v září 1789g. Hodnoty LAI a sušiny zjištěné od července do září se postupně snižovaly a s narůstající měřenou vrstvou v porostu docházelo k poklesu množství sušiny i hodnot pokryvnosti listoví. Hodnoty extinkčního koeficientu se mění v závislosti na stáří porostu. Se stářím porostu se extinkční koeficient zvýšil až na hodnotu 200,38. Bakalářská práce byla zpracována v rámci výzkumného záměru Zemědělské fakulty MSM 6007665806 "Trvale udržitelné způsoby zemědělského hospodaření v podhorských a horských oblastech zaměřené na vytváření souladu mezi jejich produkčním a mimo produkčním uplatněním".
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English