|
|
Návrh založení arboreta
Hybler, Stanislav
Diplomová práce se věnuje problematice arboret a zejména pak jejich tvorbě. Autor se zaměřuje především na uspořádání těchto zahrad z hlediska krajinářské architektury. Problémem dnešní doby je, že zahrady nemají hned zpočátku určenou nějakou jednotnou koncepci, na jejímž základě by se zahrady postupně realizovaly. Literární rešerše pojednává o významu, historii, současné situaci a možnostech využití arboret. Práce se také zabývá možnostmi tvorby těchto zahrad. Například jak co možná nejefektivněji plnit více poslání zahrad daného typu. Následná analýza českých a zahraničních realizací těchto zahrad měla za účel popsat jejich poslání a definovat kompoziční principy daných areálů. Na základě literární rešerše a rozboru referenčních realizací vznikla teoretická východiska pro tvorbu arboret. Ta by měla sloužit jako obecná pomůcka při procesu navrhování těchto celků. Na základě předchozích poznatků byl vypracován návrh arboreta do fáze studie. Řešené území bylo nejdříve důkladně analyzováno, poté byl vytvořen koncept a nakonec vypracován návrh celého areálu s detailním rozpracováním některých segmentů.
|
|
|
Vliv sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů na extenzifikační procesy využití krajiny
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Feranec, Ján (oponent) ; Novotná, Marie (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je hodnocení vlivu sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů (přírodních: nadmořská výška, sklonitost, bodová výnosnost) na extenzifikační procesy využití krajiny Česka v období více než 160 let, 1845-2010. Důraz je kladen také na související ztráty zemědělské a orné půdy, vzhledem k tomu, že zalesňování a zatravňování probíhalo v zásadě na úkor této půdy. Hlavní zdroj představuje "Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka (1845- 2010)", založená na katastrální evidenci. Jedná se tedy o detailní sledování zahrnující téměř 9000 tzv. srovnatelných územních jednotek. Hodnoceny jsou jak jednotlivé extenzifikační procesy, tak celková intenzita využití krajiny (pomocí koeficientu ekologické významnosti). Vzhledem k tomu, že většina území je stále ještě využívána jako zemědělská půda, zahrnuje práce také přehled vývoje vybraných ukazatelů intenzity zemědělství. Pozornost je věnována i širšímu kontextu proměn využití krajiny na evropské úrovni. Zásadní součástí práce je vytvoření modelů sociálněgeografické exponovanosti území Česka, které jsou srovnatelné s daty o využití krajiny v časových horizontech 1845, 1896, 1948, 1990 a 2010. Jejich hlavními složkami jsou mikroregionální a mezoregionální sídelní exponovanost (poloha vůči střediskům osídlení příslušné...
|
|
|
Vliv sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů na extenzifikační procesy využití krajiny
Janoušek, Zbyněk
Hlavním tématem disertační práce je hodnocení vlivu sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů (přírodních: nadmořská výška, sklonitost, bodová výnosnost) na extenzifikační procesy využití krajiny Česka v období více než 160 let, 1845-2010. Důraz je kladen také na související ztráty zemědělské a orné půdy, vzhledem k tomu, že zalesňování a zatravňování probíhalo v zásadě na úkor této půdy. Hlavní zdroj představuje "Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka (1845- 2010)", založená na katastrální evidenci. Jedná se tedy o detailní sledování zahrnující téměř 9000 tzv. srovnatelných územních jednotek. Hodnoceny jsou jak jednotlivé extenzifikační procesy, tak celková intenzita využití krajiny (pomocí koeficientu ekologické významnosti). Vzhledem k tomu, že většina území je stále ještě využívána jako zemědělská půda, zahrnuje práce také přehled vývoje vybraných ukazatelů intenzity zemědělství. Pozornost je věnována i širšímu kontextu proměn využití krajiny na evropské úrovni. Zásadní součástí práce je vytvoření modelů sociálněgeografické exponovanosti území Česka, které jsou srovnatelné s daty o využití krajiny v časových horizontech 1845, 1896, 1948, 1990 a 2010. Jejich hlavními složkami jsou mikroregionální a mezoregionální sídelní exponovanost (poloha vůči střediskům osídlení příslušné...
|
|
|
Vliv sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů na extenzifikační procesy využití krajiny
Janoušek, Zbyněk
Hlavním tématem disertační práce je hodnocení vlivu sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů (přírodních: nadmořská výška, sklonitost, bodová výnosnost) na extenzifikační procesy využití krajiny Česka v období více než 160 let, 1845-2010. Důraz je kladen také na související ztráty zemědělské a orné půdy, vzhledem k tomu, že zalesňování a zatravňování probíhalo v zásadě na úkor této půdy. Hlavní zdroj představuje "Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka (1845- 2010)", založená na katastrální evidenci. Jedná se tedy o detailní sledování zahrnující téměř 9000 tzv. srovnatelných územních jednotek. Hodnoceny jsou jak jednotlivé extenzifikační procesy, tak celková intenzita využití krajiny (pomocí koeficientu ekologické významnosti). Vzhledem k tomu, že většina území je stále ještě využívána jako zemědělská půda, zahrnuje práce také přehled vývoje vybraných ukazatelů intenzity zemědělství. Pozornost je věnována i širšímu kontextu proměn využití krajiny na evropské úrovni. Zásadní součástí práce je vytvoření modelů sociálněgeografické exponovanosti území Česka, které jsou srovnatelné s daty o využití krajiny v časových horizontech 1845, 1896, 1948, 1990 a 2010. Jejich hlavními složkami jsou mikroregionální a mezoregionální sídelní exponovanost (poloha vůči střediskům osídlení příslušné...
|
|
|
Vliv sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů na extenzifikační procesy využití krajiny
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Feranec, Ján (oponent) ; Novotná, Marie (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je hodnocení vlivu sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů (přírodních: nadmořská výška, sklonitost, bodová výnosnost) na extenzifikační procesy využití krajiny Česka v období více než 160 let, 1845-2010. Důraz je kladen také na související ztráty zemědělské a orné půdy, vzhledem k tomu, že zalesňování a zatravňování probíhalo v zásadě na úkor této půdy. Hlavní zdroj představuje "Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka (1845- 2010)", založená na katastrální evidenci. Jedná se tedy o detailní sledování zahrnující téměř 9000 tzv. srovnatelných územních jednotek. Hodnoceny jsou jak jednotlivé extenzifikační procesy, tak celková intenzita využití krajiny (pomocí koeficientu ekologické významnosti). Vzhledem k tomu, že většina území je stále ještě využívána jako zemědělská půda, zahrnuje práce také přehled vývoje vybraných ukazatelů intenzity zemědělství. Pozornost je věnována i širšímu kontextu proměn využití krajiny na evropské úrovni. Zásadní součástí práce je vytvoření modelů sociálněgeografické exponovanosti území Česka, které jsou srovnatelné s daty o využití krajiny v časových horizontech 1845, 1896, 1948, 1990 a 2010. Jejich hlavními složkami jsou mikroregionální a mezoregionální sídelní exponovanost (poloha vůči střediskům osídlení příslušné...
|
host ::
RSS.