|
|
Právní úprava statusu osob se zvláštními potřebami v azylových směrnicích EU
Neumannová, Jiřina ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Právní úprava statusu osob se zvláštními potřebami v azylových směrnicích EU (Abstrakt) Žadatelé o mezinárodní ochranu a uznaní uprchlíci patří s ohledem na jejich status k nejzranitelnějším osobám na světě. Mezi nimi se navíc vyskytují zvláštní skupiny se specifickými problémy, riziky a potřebami, které se díky těmto charakteristikám stávají ještě zranitelnějšími. Právě těmto skupinám označovaným jako osoby se zvláštními potřebami ("OZP") je poskytována v rámci Společného evropského azylového systému ("SEAS") zvláštní ochrana. Její páteří jsou tři legislativní nástroje společně označované jako azylové směrnice - recepční směrnice, kvalifikační směrnice a procedurální směrnice z let 2003 až 2005. V probíhající diskusi o novelách azylových směrnic a budoucím vývoji celého systému SEAS se hojně diskutuje i o právním postavení osob se zvláštními potřebami. Diplomová práce "Právní úprava statusu osob se zvláštními potřebami v azylových směrnicích EU" je příspěvkem do této zcela zásadní diskuze o budoucnosti evropského azylové acquis v oblasti právního postavení OZP. Předkládaná práce je analýzou evropské i navazující vnitrostátní právní úpravy v oblasti zacházení s touto skupinou žadatelů o mezinárodní ochranu tak, jak je vymezena v čl. 17 odst. 1 recepční směrnice. Na základě provedené analýzy práce vymezuje...
|
|
|
Definice uprchlíka, její výklad a aplikace v současném mezinárodním právu.
Honusková, Věra ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Resumé Práce zkoumá definici uprchlíka a její výklad a aplikaci v současném mezinárodním právu. Vymezení zpracovávané látky je dáno smluvním instrumentem z roku 1951, kterým státy přijaly definici uprchlíka, Úmluvou o právním postavení uprchlíků. Zkoumána je zahrnující část definice, která říká, kdo je uprchlíkem. Za něj považujeme osobu, která (...) "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (...)". Disertační práce pracuje s následujícími hypotézami: 1) došlo k posunu ve výkladu a aplikaci definice uprchlíka. Zde je zároveň sledováno, zda došlo k vytvoření nové obyčejové definice a jaký je případně její obsah; 2) došlo ke vzniku regionální obyčejové definice - a zde je opět brán zřetel na to, jaký je případně její obsah; a 3) restriktivní praxe států před a při vstupu cizince na území ovlivňují výklad a aplikaci definice uprchlíka. Text je členěn do čtyř částí. První se zabývá historickým vývojem definice uprchlíka a zkoumá, co státy ovlivnilo při formulování jejího pozitivního zakotvení. Mezinárodněprávní reakce na fenomén uprchlictví je...
|
|
|
Právní úprava statusu osob se zvláštními potřebami v azylových směrnicích EU
Neumannová, Jiřina ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Právní úprava statusu osob se zvláštními potřebami v azylových směrnicích EU (Abstrakt) Žadatelé o mezinárodní ochranu a uznaní uprchlíci patří s ohledem na jejich status k nejzranitelnějším osobám na světě. Mezi nimi se navíc vyskytují zvláštní skupiny se specifickými problémy, riziky a potřebami, které se díky těmto charakteristikám stávají ještě zranitelnějšími. Právě těmto skupinám označovaným jako osoby se zvláštními potřebami ("OZP") je poskytována v rámci Společného evropského azylového systému ("SEAS") zvláštní ochrana. Její páteří jsou tři legislativní nástroje společně označované jako azylové směrnice - recepční směrnice, kvalifikační směrnice a procedurální směrnice z let 2003 až 2005. V probíhající diskusi o novelách azylových směrnic a budoucím vývoji celého systému SEAS se hojně diskutuje i o právním postavení osob se zvláštními potřebami. Diplomová práce "Právní úprava statusu osob se zvláštními potřebami v azylových směrnicích EU" je příspěvkem do této zcela zásadní diskuze o budoucnosti evropského azylové acquis v oblasti právního postavení OZP. Předkládaná práce je analýzou evropské i navazující vnitrostátní právní úpravy v oblasti zacházení s touto skupinou žadatelů o mezinárodní ochranu tak, jak je vymezena v čl. 17 odst. 1 recepční směrnice. Na základě provedené analýzy práce vymezuje...
|
|
|
Definice uprchlíka, její výklad a aplikace v současném mezinárodním právu.
Honusková, Věra ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Resumé Práce zkoumá definici uprchlíka a její výklad a aplikaci v současném mezinárodním právu. Vymezení zpracovávané látky je dáno smluvním instrumentem z roku 1951, kterým státy přijaly definici uprchlíka, Úmluvou o právním postavení uprchlíků. Zkoumána je zahrnující část definice, která říká, kdo je uprchlíkem. Za něj považujeme osobu, která (...) "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (...)". Disertační práce pracuje s následujícími hypotézami: 1) došlo k posunu ve výkladu a aplikaci definice uprchlíka. Zde je zároveň sledováno, zda došlo k vytvoření nové obyčejové definice a jaký je případně její obsah; 2) došlo ke vzniku regionální obyčejové definice - a zde je opět brán zřetel na to, jaký je případně její obsah; a 3) restriktivní praxe států před a při vstupu cizince na území ovlivňují výklad a aplikaci definice uprchlíka. Text je členěn do čtyř částí. První se zabývá historickým vývojem definice uprchlíka a zkoumá, co státy ovlivnilo při formulování jejího pozitivního zakotvení. Mezinárodněprávní reakce na fenomén uprchlictví je...
|
host ::
RSS.