|
|
Phylogenetic relationships within the Gobius-lineage (Gobiidae)
Slámová, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Tougard, Christelle (oponent)
1 1 Supplement The content of the supplement: p. 1: Table 15: A list of species represented in this work and their description p. 4: Table 16: Mean genetic distances (p-distance) on cyt b within the Gobius-lineage (%) p. 5: Table 17: Mean genetic distances (p-distance) on COI within the Gobius-lineage (%) p. 6: Table 18: Mean genetic distances (p-distance) on Rh within the Gobius-lineage (%) p. 7: Table 19: Mean genetic distances (p-distance) on RAG within the Gobius-lineage (%) Species Description Aphia minuta (Risso, 1810) Apogon imberbis (Linnaeus, 1758) Apogon maculatus (Poey, 1860) Babka gymnotrachelus (Kessler, 1857) Bathygobius soporator (Valenciennes, 1837) Benthophilus abdurahmanovi Ragimov, 1978 Benthophilus granulosus Kessler, 1877 Benthophilus mahmudbejovi Ragimov, 1976 Benthophilus stellatus (Sauvage, 1874) Bostrychus sinensis Lacepéde, 1871 Buenia affinis Iljin, 1930 Caspiosoma caspium (Kessler, 1877) cf Gnatholepis thompsoni Jordan, 1904 Corcyrogobius liechtensteini (Kolombatovic, 1891) Corcyrogobius lubbocki Miller, 1988 Coryogalops anomolus Smith, 1958 Crystallogobius linearis (Düben, 1854) Deltentosteus collonianus (Risso, 1820) Didogobius splechtnai Ahnelt&Patzner, 1995 Didogobius wirtzi Schlieven&Kovačić, 2008 Eleotris fusca (Forster, 1801) Gammogobius steinitzi Bath, 1971 Gnatholepis...
|
|
|
Evoluční vztahy mezi druhy parem rodu Barbus (Cyprinidae) s důrazem na Řecko a biogeografie řeckých linií
Kyralová, Eva ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Evoluční vztahy mezi druhy rodu Barbus byly studovány již v minulosti, většina studií však byla založena na mitochondriální DNA, neexistuje žádná detailní studie, která by studovala vztahy i na základě nukleárních markerů. Je to dáno především tím, že parmy rodu Barbus jsou tetraploidní. Oblast Řecka nebyla dosud dostatečně studována, a to především oblast západního Řecka, o které se ví, že skrývá daleko vyšší diverzitu sladkovodní ichtyofauny, než bylo dosud známo. Území Řecka je jedním z "horkých míst" (tzv. hotspots) biodiverzity. Řecké říční systémy se vyznačují značným podílem endemických druhů sladkovodních ryb. V této práci byly studovány evoluční vztahy mezi druhy rodu Barbus, s důrazem na diverzitu řeckých linií. Také bylo revidováno geografické rozšíření jednotlivých druhů rodu Barbus v Řecku. Celkem bylo analyzováno 192 jedinců, z čehož bylo 156 jedinců ze 40 řeckých lokalit a dalších 36 jedinců druhů rodu Barbus z dalších oblastí rozšíření. Dataset byl doplněn dostupnými publikovanými sekvencemi. Pro fylogenetické analýzy byl použit mitochondriální gen cytochrom b a nukleární markery 1. intron ribozomálního protein genu S7 a 2. intron genu beta-actinu. Pro oba nukleární markery byly použity paralog-specifické primery. Analýza cytochromu b odhalila několik dobře podpořených linií: 1....
|
host ::
RSS.