Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Teorie kulturních atraktorů a její empirické doklady
Hillerová, Pavlína ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Jedním z možných přístupů ke studiu kulturní evoluce je teorie kulturních atraktorů. Cílem této práce je na základě analýzy odborné literatury představit tento směr a kriticky zhodnotit empirickou podporu pro něj. V úvodu práce je teorie kulturních atraktorů stručně představena, včetně okolností jejího vzniku. Následně jsou přiblíženy pro ni specifické teoretické koncepce (kultura jako řetězec reprezentací, atraktory, transformace). Zejména poslední jmenované jsou doplněné empirickými studiemi, ať již v souladu či rozporu s příslušnou teorií. Poslední část práce je věnována srovnání teorie kulturních atraktorů s teorií podvojné dědičnosti, proti které se první uvedená od počátku vymezuje. Každý z těchto směrů má svá specifika a může poskytovat vysvětlení jiných fenoménů kultury. Tyto dva směry se mohou v mnoha ohledech doplňovat a společně tvořit integrální teorii pro studium evoluce kultury.
O mravencích a lidech. Myrmekologické inspirace antropologie na příkladě V. J. A. Nováka (1919-1997)
Hampl, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Práce prezentuje dílo a život Vladimír Jana Amose Nováka, ukazuje jeho hlavní myšlenky koncentrované kolem principu sociogeneze a poukazuje na jejich inspiraci především ve starší tradici německé a ruské biologie, uvažuje jeho teorie o evoluci člověka jako odvislé od principu sociogeneze a ukazuje několik svébytných příspěvků Nováka, a to sice především jeho myšlenky o postupující neotenizaci člověka a evoluční tendenci ke sdružování. Chápe princip sociogeneze jako biologický, ale zároveň i politický koncept a proto si všímá i značných politických důsledků Novákových myšlenek, představených především na jeho úvahách o lidské společnosti. Zaobírá se jeho vztahem k tehdejší vědě mimo střední a východní Evropu, představuje Novákovu snahu sjednotit přírodní vědy pod jednotný evoluční rámec a vytvořit tak všeobjímající syntézu věd. Tento materiál slouží jako příspěvek k analýze dynamiky, vztahu, hranic a vyjednávání lidského a zvířecího v přírodních vědách. Princip sociogeneze i ve své aplikaci na člověka a lidskou společnost se tak ukazuje jako odvislý od myrmekologických bádání. Proto je rovněž na A. Forelovi, W.M. Wheelerovi a E.O. Wilsonovi prezentována inspirace jejich antropologických myšlenek ve studiích o mravencích.
Teorie kulturních atraktorů a její empirické doklady
Hillerová, Pavlína ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Jedním z možných přístupů ke studiu kulturní evoluce je teorie kulturních atraktorů. Cílem této práce je na základě analýzy odborné literatury představit tento směr a kriticky zhodnotit empirickou podporu pro něj. V úvodu práce je teorie kulturních atraktorů stručně představena, včetně okolností jejího vzniku. Následně jsou přiblíženy pro ni specifické teoretické koncepce (kultura jako řetězec reprezentací, atraktory, transformace). Zejména poslední jmenované jsou doplněné empirickými studiemi, ať již v souladu či rozporu s příslušnou teorií. Poslední část práce je věnována srovnání teorie kulturních atraktorů s teorií podvojné dědičnosti, proti které se první uvedená od počátku vymezuje. Každý z těchto směrů má svá specifika a může poskytovat vysvětlení jiných fenoménů kultury. Tyto dva směry se mohou v mnoha ohledech doplňovat a společně tvořit integrální teorii pro studium evoluce kultury.
Role agresivity v lidské evoluci, 1963-2000. Autoři, teorie, kontexty
Mydlová, Miriama ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hroníková, Linda (oponent)
Předkládaná práce je přehledem současných evolučněbiologických teorií agresivity počínaje průlomovými pracemi Roberta Ardreye a Konrada Lorenze ze 60. let a konče současnou evoluční etikou Roberta Wrighta či Franse de Waala a také evoluční antropologií, kterou představuje například Richard Wrangham. Poukazuje především na kontinuitu vývoje teorií a jejich zasazení do kontextu evoluční biologie. Kromě toho se zabývá také kritickou analýzou (ve smyslu analýzy diskurzu) těchto teorií a jejich jazyka se zohledněním sociokulturních vlivů působících na autory při jejich utváření. Jde tedy o rozbor vzorců myšlení, argumentačních prvků a strategií autorů, zabývajícími se otázkami evolučního pozadí vzniku lidské agresivity. Ambicí druhé části však není dekonstrukce samotných teorií. Naopak, práce usiluje o pozitivní, integrativní přístup. Kategoriemi třídy, genderu, rasy atp. podmíněné zkreslení (bias) získaných dat (např. při pozorování), jejich interpretace samotnými autory i jejich popularizace zde bude chápána jako faktor vstupující do posuzování teorií, není však a priori považováno za důkaz neplatnosti či pouhým poukazem na jejich mocenský aspekt.
O mravencích a lidech. Myrmekologické inspirace antropologie na příkladě V. J. A. Nováka (1919-1997)
Hampl, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Práce prezentuje dílo a život Vladimír Jana Amose Nováka, ukazuje jeho hlavní myšlenky koncentrované kolem principu sociogeneze a poukazuje na jejich inspiraci především ve starší tradici německé a ruské biologie, uvažuje jeho teorie o evoluci člověka jako odvislé od principu sociogeneze a ukazuje několik svébytných příspěvků Nováka, a to sice především jeho myšlenky o postupující neotenizaci člověka a evoluční tendenci ke sdružování. Chápe princip sociogeneze jako biologický, ale zároveň i politický koncept a proto si všímá i značných politických důsledků Novákových myšlenek, představených především na jeho úvahách o lidské společnosti. Zaobírá se jeho vztahem k tehdejší vědě mimo střední a východní Evropu, představuje Novákovu snahu sjednotit přírodní vědy pod jednotný evoluční rámec a vytvořit tak všeobjímající syntézu věd. Tento materiál slouží jako příspěvek k analýze dynamiky, vztahu, hranic a vyjednávání lidského a zvířecího v přírodních vědách. Princip sociogeneze i ve své aplikaci na člověka a lidskou společnost se tak ukazuje jako odvislý od myrmekologických bádání. Proto je rovněž na A. Forelovi, W.M. Wheelerovi a E.O. Wilsonovi prezentována inspirace jejich antropologických myšlenek ve studiích o mravencích.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.