|
|
Vnitřní struktura eurostran po roce 2004
Kuznická, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá závislost a vztah mezi eurostranami a frakcemi Evropského parlamentu a eurostranami a národními stranami. Výzkum konkrétně probíhá na pěti eurostranách: Evropské lidové straně (EPP), Evropské sociálnědemokratické straně (PES), Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), Evropské straně zelených (EGP) a Straně evropské levice (PEL) v období 2004-2013 a soustředí se na tři oblasti: financování eurostran, vedení eurostran a autonomii při rozhodování. Práce dochází k několika závěrům. V otázce financování dochází po roce 2004, kdy vešlo v platnost Nařízení č.2004/2003 upravující financování eurostran, k osamostatnění eurostran na frakcích Evropského parlamentu a částečně i národních stranách, zároveň eurostrany disponují stále většími prostředky. Na druhou stranu jak je ukázáno na příkladu nominace a následné volby takzvaných Spitzenkandidátů, tedy kandidátů na předsedu Evropské komise, do rozhodovacího procesu jsou stále zapojeny všechny tři zmíněné složky, míra hierarchizace je přitom podobná hierarchizací členských stran eurostran. Práce také upozorňuje na značné personální propojení frakcí Evropského parlamentu a nejvyšších pozic v eurostranách a poukazuje na vztah mezi stářím a tedy i mírou institucionalizace eurostran a postavení frakcí v jejich orgánech.
|
|
|
Politická makrogeografie Evropského parlamentu
Rec, Tomáš ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce má několik cílů. Hlavním cílem je zodpovědět výzkumnou otázku a sedm hypotéz. Některé z nich se týkají voleb do Evropského parlamentu a chování europoslanců jednotlivých eurostran. Další hypotézy se týkají účasti elektorátu členských států ve volbách do EP, a jiné naopak participace poslanců na hlasování, koheze a koalic, které v parlamentu vznikají. Data o hlasování jsou získána díky projektu, který vznikl v rámci London School of Economics. Tato data jsou již přehledně upravena, neboť oficiální data o hlasování uvádí Evropský parlament v podobě, která by se bez softwarové pomoci nedala analyzovat. Po úvodu práce následují dvě kapitoly, ve kterých není opomenut teoretický rámec zahrnující rešerši příslušných zdrojů týkajících se Evropského parlamentu, popsání jeho pozice v rámci klíčových institucí EU, jeho funkci, historii a posilování pravomocí, až po volby poslanců do eurostran. Zjištěné výsledky ukazují určité charakteristické rysy Evropského parlamentu. Poslanci se ve většině případů drží stranické linie, nikoliv národní. Ovšem jsou nalezeny případy, kdy jednotlivé národy napříč eurostranami hlasují jednotně. Toto chování je u některých z nich v rozporu s názorem většiny poslanců dané strany. Velké eurostrany kontrolují moc nad parlamentem díky koalicím s jinými velkými...
|
|
|
Vnitřní struktura eurostran po roce 2004
Kuznická, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá závislost a vztah mezi eurostranami a frakcemi Evropského parlamentu a eurostranami a národními stranami. Výzkum konkrétně probíhá na pěti eurostranách: Evropské lidové straně (EPP), Evropské sociálnědemokratické straně (PES), Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), Evropské straně zelených (EGP) a Straně evropské levice (PEL) v období 2004-2013 a soustředí se na tři oblasti: financování eurostran, vedení eurostran a autonomii při rozhodování. Práce dochází k několika závěrům. V otázce financování dochází po roce 2004, kdy vešlo v platnost Nařízení č.2004/2003 upravující financování eurostran, k osamostatnění eurostran na frakcích Evropského parlamentu a částečně i národních stranách, zároveň eurostrany disponují stále většími prostředky. Na druhou stranu jak je ukázáno na příkladu nominace a následné volby takzvaných Spitzenkandidátů, tedy kandidátů na předsedu Evropské komise, do rozhodovacího procesu jsou stále zapojeny všechny tři zmíněné složky, míra hierarchizace je přitom podobná hierarchizací členských stran eurostran. Práce také upozorňuje na značné personální propojení frakcí Evropského parlamentu a nejvyšších pozic v eurostranách a poukazuje na vztah mezi stářím a tedy i mírou institucionalizace eurostran a postavení frakcí v jejich orgánech.
|
host ::
RSS.