Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Elektronické právní jednání: Srovnávací analýza s důrazem na využití elektronického podpisu podle práva EU, České republiky a Německa
Kment, Vojtěch ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Cvrček, František (oponent) ; Polčák, Radim (oponent)
Elektronické právní jednání: Srovnávací analýza s důrazem na využití elektronického podpisu podle práva EU, České republiky a Německa Abstrakt (česky) Cíle. Cílem této práce je srovnávací analýza elektronického právního jednání podle práva EU, České republiky a Německa, s důrazem na využití vyšších verzí elektronického podpisu, zejména kvalifikovaného elektronického podpisu, který při právním jednání elektronickými prostředky má právní účinky vlastnoručního podpisu (kap. 6 až 10). Současně je věnována zvýšená pozornost i zcela novým institutům zaručené a kvalifikované elektronické pečeti, určeným výhradně pro využití právnickými osobami. Zkoumané právní úpravy zde vychází především z nedávno účinného evropského nařízení (EU) č. 910/2014 Sb., známého pod zkratkou eIDAS. Vyšší verze elektronického podpisu jsou využitelné pro právní jednání napříč celým právním řádem, v soukromém i veřejném právu. Pro účel obecného poznání předchází srovnávací analýze teoretická část (kap. 2 až 4, částečně kap. 5), která se zabývá jednak pojmem právního jednání obecně, jednak se soustřeďuje na institut tradičních vlastnoručních podpisů a jejich funkcí, a to zejména na základě německé a české právní nauky, s dílčími exkurzy do common law, jakož i mezi požadavky vzniklé ze snah o elektronickou implementaci podpisu. Vlastnoruční...
Elektronické právní jednání: Srovnávací analýza s důrazem na využití elektronického podpisu podle práva EU, České republiky a Německa
Kment, Vojtěch ; Tryzna, Jan (oponent)
Elektronické právní jednání: Srovnávací analýza s důrazem na využití elektronického podpisu podle práva EU, České republiky a Německa Abstrakt (česky) Cíle. Cílem této práce je srovnávací analýza elektronického právního jednání podle práva EU, České republiky a Německa, s důrazem na využití vyšších verzí elektronického podpisu, zejména kvalifikovaného elektronického podpisu, který při právním jednání elektronickými prostředky má právní účinky vlastnoručního podpisu (kap. 6 až 10). Současně je věnována zvýšená pozornost i zcela novým institutům zaručené a kvalifikované elektronické pečeti, určeným výhradně pro využití právnickými osobami. Zkoumané právní úpravy zde vychází především z nedávno účinného evropského nařízení (EU) č. 910/2014 Sb., známého pod zkratkou eIDAS. Vyšší verze elektronického podpisu jsou využitelné pro právní jednání napříč celým právním řádem, v soukromém i veřejném právu. Pro účel obecného poznání předchází srovnávací analýze teoretická část (kap. 2 až 4, částečně kap. 5), která se zabývá jednak pojmem právního jednání obecně, jednak se soustřeďuje na institut tradičních vlastnoručních podpisů a jejich funkcí, a to zejména na základě německé a české právní nauky, s dílčími exkurzy do common law, jakož i mezi požadavky vzniklé ze snah o elektronickou implementaci podpisu. Vlastnoruční...
Elektronické právní jednání: Srovnávací analýza s důrazem na využití elektronického podpisu podle práva EU, České republiky a Německa
Kment, Vojtěch ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Cvrček, František (oponent) ; Polčák, Radim (oponent)
Elektronické právní jednání: Srovnávací analýza s důrazem na využití elektronického podpisu podle práva EU, České republiky a Německa Abstrakt (česky) Cíle. Cílem této práce je srovnávací analýza elektronického právního jednání podle práva EU, České republiky a Německa, s důrazem na využití vyšších verzí elektronického podpisu, zejména kvalifikovaného elektronického podpisu, který při právním jednání elektronickými prostředky má právní účinky vlastnoručního podpisu (kap. 6 až 10). Současně je věnována zvýšená pozornost i zcela novým institutům zaručené a kvalifikované elektronické pečeti, určeným výhradně pro využití právnickými osobami. Zkoumané právní úpravy zde vychází především z nedávno účinného evropského nařízení (EU) č. 910/2014 Sb., známého pod zkratkou eIDAS. Vyšší verze elektronického podpisu jsou využitelné pro právní jednání napříč celým právním řádem, v soukromém i veřejném právu. Pro účel obecného poznání předchází srovnávací analýze teoretická část (kap. 2 až 4, částečně kap. 5), která se zabývá jednak pojmem právního jednání obecně, jednak se soustřeďuje na institut tradičních vlastnoručních podpisů a jejich funkcí, a to zejména na základě německé a české právní nauky, s dílčími exkurzy do common law, jakož i mezi požadavky vzniklé ze snah o elektronickou implementaci podpisu. Vlastnoruční...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.