|
|
Negativní emoční stavy jako příčina relapsu v kontextu doléčování - kazuistika
Poláchová, Petra ; Vondráčková, Petra (vedoucí práce) ; Jandáč, Tomáš (oponent)
Východiska: Z praxe léčby i doléčování vyplývá, že adiktologičtí klienti se neorientují ve svém prožívání, vnímají jej jako ohrožující s obvyklou tendencí se mu vyhnout. Negativní emoce mohou figurovat jako spouštěče relapsu, z tohoto důvodu je důležité věnovat tématu emocí pozornost také ve fázi doléčování. Cíle: Cílem práce je popsat, jakým způsobem se negativní emoční stavy a tzv. jádrové emoce podílejí na udržování závislostního chování ve fázi doléčování. V praktické části je představena terapeutická práce s klientkou se zaměřením na zpracování dvou relapsů, a to v teoretickém rámci kognitivně-behaviorálního modelu prevence relapsu a s využitím prvků psychoterapeutického přístupu Terapie zaměřené na emoce. Metody: Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu ve formě kazuistické ilustrace jedné klientky doléčovacího centra, která v rámci doléčování prošla zkušeností dvou relapsů. Etické aspekty práce byly dodrženy. Výsledky: Kazuistika ilustruje motivaci klientky k vyhnutí se negativním emočním stavům prostřednictvím užití alkoholu a tím snadnému dosažení potřebného zklidnění a uvolnění od tlaků intrapsychických i vnějšího prostředí. Za spouštěče relapsů lze považovat dva hlavní zdroje: pocity osamělosti a negativní sebehodnocení. Prezentovaná kazuistika tímto potvrzuje hypotézu samoléčení,...
|
|
|
Znovu začleňování osob, které prošly léčbou závislosti na alkoholu zpět do běžného života
Tůmová, Kateřina ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem léčby závislosti na alkoholu a problematikou sociálního začleňování osob, které tento proces absolvovaly. Práce poskytuje přehled služeb a dalších forem pomoci, které jsou určeny pro tuto cílovou skupinu. Pozornost je zaměřena zejména na současné nastavení systému služeb a pomoci za účelem identifikace jeho silných a slabých míst. Práce je založena na kvalitativním přístupu. Výzkum byl realizován prostřednictvím expertních rozhovorů a rozhovorů s uživateli služeb ve zkoumané oblasti. Teoretickými východisky práce jsou etiologie závislosti, která nabízí různé vysvětlení vzniku a přetrvávání problému závislosti na alkoholu. V práci jsou využity i poznatky perspektivy životního cyklu, která umožňuje mapovat životní dráhy dotazovaných, včetně rozpoznání klíčových událostí v jejich životě ovlivňující vznik a rozvoj závislosti. Posledním teoretickým východiskem, z něhož práce čerpá, je koncept sociálního začleňování.
|
|
| |
|
|
Znovu začleňování osob, které prošly léčbou závislosti na alkoholu zpět do běžného života
Tůmová, Kateřina ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem léčby závislosti na alkoholu a problematikou sociálního začleňování osob, které tento proces absolvovaly. Práce poskytuje přehled služeb a dalších forem pomoci, které jsou určeny pro tuto cílovou skupinu. Pozornost je zaměřena zejména na současné nastavení systému služeb a pomoci za účelem identifikace jeho silných a slabých míst. Práce je založena na kvalitativním přístupu. Výzkum byl realizován prostřednictvím expertních rozhovorů a rozhovorů s uživateli služeb ve zkoumané oblasti. Teoretickými východisky práce jsou etiologie závislosti, která nabízí různé vysvětlení vzniku a přetrvávání problému závislosti na alkoholu. V práci jsou využity i poznatky perspektivy životního cyklu, která umožňuje mapovat životní dráhy dotazovaných, včetně rozpoznání klíčových událostí v jejich životě ovlivňující vznik a rozvoj závislosti. Posledním teoretickým východiskem, z něhož práce čerpá, je koncept sociálního začleňování.
|
|
|
Spokojenost klientů ambulantních adiktologických doléčovacích služeb v partnerských vztazích z hlediska teorie citové vazby
Čadová, Tereza ; Doležalová, Pavla (vedoucí práce) ; Vondráčková, Petra (oponent)
Východiska: Navázání a udržení uspokojivého a naplňujícího partnerské vztahu po ukončení adiktologické léčby je často metou, kterou lidé uvádějí jako jeden z cílů v jejich dalším životě bez návykových látek. To, že jsou schopni navázat, udržet a rozvíjet kvalitní partnerský vztah je jakýmsi potvrzením jejich nově nabytých kompetencí a jejich nové role ve společnosti. Lidé, kteří mají partnerský vztah již z dřívější doby, kdy užívali návykové látky, musí čelit problémům, které jejich závislost ve vztahu s partnerem způsobila. Cíle: Cílem práce je analyzovat styl citové vazby (CV) jednotlivých klientů doléčovacích programů v jejich současném partnerském vztahu jakožto možného zdroje opory nebo zátěže, která významně ovlivňuje jejich život i to jak řeší svoje problémy a popsat míru jejich spokojenosti v těchto vztazích. . Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo 39 respondentů, kteří byli v době výzkumu klienty certifikovaných doléčovacích adiktologických služeb se sídlem na území hlavního města Prahy. Výzkumný vzorek tvořilo 19 žen a 20 mužů ve věku mezi 19 a 47 lety. Metody: Výsledná data byla získána pomocí baterie dotazníků, tvořenou dotazníky: dotazníkem sociodemografických charakteristik, dotazníkem struktury vztahů ECR (Brennan, Clark & Shaver, 1998; Mikulincer & Shaver, 2010) a dotazník CSI...
|
|
|
Význam doléčování v oblasti emoční inteligence pro klienty závislé na alkoholu
Jokešová, Aneta ; Richterová-Těmínová, Martina (vedoucí práce) ; Kuda, Aleš (oponent)
VÝCHODISKA: Z výzkumů vyplývá, že lidé závislí na alkoholu prokazují menší schopnost kontroly emocí, empatie a odpovědnosti. Sebeuvědomění a práce na osobnosti je tak nedílnou součástí procesu úzdravy a návratu ke spokojenému životu. Cíle následné péče jsou zmírnit nebo odstranit rizika vedoucí k relapsu a také posílit faktory k udržení abstinence, mezi které patří i emoční stabilita, nadhled, sebeuvědomění. CÍLE PRÁCE: Hlavním cílem práce je popsat význam doléčování v oblasti emoční inteligence u dvou klientů opačného genderu docházejících na skupinovou terapii v organizaci Anima v roce 2016. Popsat jejich vnímání emocí, řešená témata, cíle a zaměřit se i na vztahy. METODY: Studie je prováděna kvalitativně formou případové studie, k hlubšímu prozkoumání daných oblastní u klientů. Informace byly získány polostrukturovaným interview, kde jsem se zaměřila na emoce, vztahy, cíle a témata řešená ve skupině a jakou roli v těchto oblastech hrálo doléčování. Rozhovor byl doplněn o data ze zápisů skupin, které jsou vedeny na každé skupině reflexním pracovníkem. VÝSLEDKY: Výsledky obou klientů se shodují v tom, že doléčování jim je v emočních schopnostech nápomocné. Hlavně z hlediska sebeuvědomění, nácviku chování, ovládání emocí a rozvíjení komunikačních schopností. ZÁVĚR: Tato práce může být užitečnou...
|
|
| |
|
| |
|
|
Svépomocné skupiny Anonymní alkoholici, jako forma následné péče a prevence recidivy pro osoby závislé na alkoholu a jejich rodinné příslušníky.
LUKEŠOVÁ, Libuše
Tato práce se zabývá jednou z metod získání a udržení střízlivosti osob závislých na alkoholu. Metoda vznikla v roce 1935 v USA a postupně se rozšířila do celého světa. V ČR je praktikována od roku 1989. Její základní myšlenkou je zjištění, že alkoholikovi může pomoci jiný alkoholik tím, že mezi nimi dochází k vzájemné výměně vlastních zkušeností s alkoholem. Dlouhodobě střízlivý pomáhá dosud pijícímu, který chce se svou závislostí skončit. Úspěch metody je založen na ochotě pracovat na sobě s pomocí programu nazývaného Dvanáct kroků. Jeho podstata je duchovní, ale využívají ji s úspěchem ateisté i agnostici. Práce na programu není časově omezena. Jde o celoživotní proces postupného sebezdokonalování.
|
|
| |
host ::
RSS.