|
|
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
|
|
|
Reprodukční chování sumce velkého Silurus glanis L. v řece Berounce
Lüftner, Radek ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Randák, Tomáš (oponent)
Schopnost přirozené reprodukce je klíčovým faktorem pro přežívání a šíření každého druhu. O reprodukci ryb dorůstajících větších rozměrů je však jen velmi málo informací. Samci sumce velkého, naší největší původní ryby, vytváří hnízdo ve vegetaci a zde se poté třou v páru se samicí. Po úspěšném vytření samec hlídá hnízdo a pečuje o jikry a plůdek. K samotné reprodukci by mělo docházet v noci při teplotě vody od 18 do 24 řC. Dostupné záznamy o reprodukčním chování jsou však zastaralé, neúplné nebo pocházejí z akvakultur. Chování sumce jsme se rozhodli ověřit pomocí radiové telemetrie v prostředí jeho přirozeného výskytu v řece Berounce. Zaznamenávala se prostorová distribuce sumců v průběhu celého roku, přičemž byl kladen důraz na odlišení reprodukčního období od zbytku roku. Cílem bylo zjistit, za jakých podmínek dochází u sumce velkého k reprodukci a zda samotná reprodukce probíhá v párech. Za tímto účelem bylo pomocí radiové telemetrie po dobu dvou let (2002-2004) sledováno 10 dospělců sumce velkého v řece Berounce. Pozice ryb v toku byly určovány vždy po čtrnácti dnech v průběhu celého čtyřiadvacetihodinového cyklu (šest hodnot vždy po čtyřech hodinách). Ve druhé části práce jsem zjišťoval, jakou projevuje sumec reprodukční strategii, konkrétně zda vytvořené páry přetrvávají i po skončení...
|
|
|
Faktory ovlivňující diurnální aktivitu raků a její sezónní změny
Plasová, Kateřina ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Buřič, Miloš (oponent)
Raci jsou živočichové s převážně, ale ne výhradně, noční aktivitou. Aktivita raků je specifická pro konkrétní taxony a může být dále ovlivňována mnoha faktory. Cílem této bakalářské práce je vytvořit přehled faktorů a shrnout dostupné informace o jejich působení. Faktory mohou být rozděleny do kategorií ovlivňující každodenní aktivitu a ovlivňující sezónní změny. V práci se zaměřuji na rozdílnou reakci konkrétních druhů na tyto faktory a také rozdílnou intenzitu působení jednotlivých faktorů. Nedostatek dat potřebných pro bližší porozumění zimní aktivitě dává prostor k dalšímu výzkumu. Klíčová slova: raci; každodenní aktivita; abiotické faktory; biotické faktory; sezonalita
|
|
|
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
|
|
|
Reprodukční chování sumce velkého Silurus glanis L. v řece Berounce
Lüftner, Radek ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Randák, Tomáš (oponent)
Schopnost přirozené reprodukce je klíčovým faktorem pro přežívání a šíření každého druhu. O reprodukci ryb dorůstajících větších rozměrů je však jen velmi málo informací. Samci sumce velkého, naší největší původní ryby, vytváří hnízdo ve vegetaci a zde se poté třou v páru se samicí. Po úspěšném vytření samec hlídá hnízdo a pečuje o jikry a plůdek. K samotné reprodukci by mělo docházet v noci při teplotě vody od 18 do 24 řC. Dostupné záznamy o reprodukčním chování jsou však zastaralé, neúplné nebo pocházejí z akvakultur. Chování sumce jsme se rozhodli ověřit pomocí radiové telemetrie v prostředí jeho přirozeného výskytu v řece Berounce. Zaznamenávala se prostorová distribuce sumců v průběhu celého roku, přičemž byl kladen důraz na odlišení reprodukčního období od zbytku roku. Cílem bylo zjistit, za jakých podmínek dochází u sumce velkého k reprodukci a zda samotná reprodukce probíhá v párech. Za tímto účelem bylo pomocí radiové telemetrie po dobu dvou let (2002-2004) sledováno 10 dospělců sumce velkého v řece Berounce. Pozice ryb v toku byly určovány vždy po čtrnácti dnech v průběhu celého čtyřiadvacetihodinového cyklu (šest hodnot vždy po čtyřech hodinách). Ve druhé části práce jsem zjišťoval, jakou projevuje sumec reprodukční strategii, konkrétně zda vytvořené páry přetrvávají i po skončení...
|
host ::
RSS.