Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jídelní zvyklosti a jejich souvislost s vývojem hmotnosti po bariatrické operaci
Poshor, Vít ; Konečná, Judita (vedoucí práce) ; Starnovská, Tamara (oponent)
Úvod: I přes moderní léčebné metody obezity jako je farmakoterapie a bariatrická chirurgie, zůstává intervence životního stylu jednou z klíčových terapií. Především jde o úpravu stravovacích návyků, navýšení pohybové aktivity, a také o zlepšení psychického stavu, který často komplikuje jak redukci hmotnosti, tak i udržení dosaženého úbytku. Léčbou obezity by se měli zabývat zejména problematiky znalí lékaři a zdravotníci, kteří využívají správný diagnostický a léčebný postup. Hlavní roli však hraje pacient, který musí být motivován a spolupracovat s multidisciplinárním týmem. Nutriční terapeut nastavuje individuální dietní doporučení, s ohledem na zdravotní stav a dosavadní režim a stravovací návyky pacienta. Psycholog pomáhá porozumět pacientovým myšlenkám prostřednictvím rozboru psychosociálních souvislostí, analýzy životního stylu a návyků, čímž dokáže jeho chování změnit. Pravidelná nutriční a psychologická intervence tak může vést k vyšší úspěšnosti redukčního režimu. Cíle: Hlavním cílem této práce je vyhodnotit souvislosti faktorů jídelních zvyklostí s vývojem tělesné hmotnosti za 1 a 2 roky po absolvování bariatrické operace. Druhým cílem je u zkoumaných probandů potvrdit vliv nutriční intervence na změnu hmotnosti před a po operaci. Metodika: Sběr dat probíhal na III. interní klinice,...
Virtuální komunikace a její využití v rámci nízkoprahových zařízení pro děti a mládež
EGERMAIEROVÁ, Václava
Práce se zabývá specifiky sociální služby nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a možnostmi využití virtuální komunikace pro práci s klienty této služby. Teoretická část charakterizuje nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, rozsah, zásady a cílovou skupinu této sociální služby. Dále popisuje funkci a účel komunikace, charakterizuje specifika mobilní a virtuální komunikace a hledá možnosti jejího využití v rámci základního i odborného sociálního poradenství. Praktická část je zaměřena na zmapování pokrytí území České republiky zařízeními poskytujícími sociální službu nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a obsahuje dotazníkové šetření reflektující dosavadní praxi ve využívání virtuální komunikace jako nástroje pro práci s klientem v rámci těchto zařízení. Stávající zařízení využívají pro komunikaci s klienty zejména e-mail a sociální síť Facebook, v menší míře i aplikaci Skype, ICQ a další sociální sítě. Dosavadní praxe je značně nejednotná, protože stále chybí kompletní odborný metodický základ pro poskytování služby v této formě.
Nová média a společnost
Fedorová, Markéta ; Rosický, Antonín (vedoucí práce) ; Říhová, Zora (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem nových médií a jejich vlivu na společnost. Práce se věnuje především jejich vlivu na chování lidí a na znalosti. První část práce (Kapitoly Úvod a Teoretické základy) uvádí do problematiky a rozpracovávají teoretický rámec médií, komunikace, znalostí a některých vybraných důsledků informatizace. Třetí kapitola (Vývoj médií) se pokouší zmapovat vývoj médií od vzniku řeči až po současná elektronická média s přihlédnutím k limitům jejich konzumentů, společnosti i médií samotných. Čtvrtá kapitola (Vliv nových médií na znalosti a chování) se zabývá vybranými aktuálními tématy vlivu médií na společnost ze dvou perspektiv. První z nich přináší pohled na vztah nových médií a znalostí. Poukazuje na záplavu informacemi na úkor jejich kvality a na trend zrychlování přístupu k informacím a prací s nimi. Kapitola dále na konkrétních příkladech dokazuje, jak se informace mohou stát efektivním nástrojem manipulace pro mocenské, politické a ekonomické zájmy. Rovněž naznačuje rizika chybného rozhodování lidí v důsledku dezinformací. Druhý pohled nastiňuje proměny chování lidí v kyberprostoru; naznačuje, jaké jsou projevy splývání jevištního a zákulisního chování. Pátá kapitola (Empirický výzkum) na základě předchozího textu práce formuluje hypotézy o vlivu nových médií na znalosti a chování lidí a v rámci výzkumu usiluje o ověření jejich platnosti. Šestá kapitola (Jak využívat nová média) navrhuje cestu řešení, kterou by se měla společnost vydat za předpokladu, že cílem bude výchova jedince, který v informační a mediální společnosti obstojí. Poslední kapitola (Závěr) shrnuje základní myšlenky a snaží se nabídnout možná řešení a nastínit vývoj, kterým by se měla společnost ve vztahu k novým médiím ubírat.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.