|
|
Aktivity a terapie za asistence psa (canisterapie) ve speciální pedagogice
BRÁZDOVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se zaměřuje na canisterapii nebo aktivity a terapie za asistence psa, a to konkrétně v oblasti speciální pedagogiky. Cílem práce je zmapovat možnosti a limity aktivit a terapií za asistence psa ve školských zařízeních z pohledu speciálních pedagogů. Pomocí výzkumných otázek bylo zjištěno, jakým způsobem probíhají aktivity a terapie za asistence psa ve školských zařízeních z pohledu speciálního pedagoga a jaké jsou jejich zkušenosti s těmito aktivitami a terapiemi. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části se seznámíme se současným stavem v této oblasti. Je rozdělena na tři okruhy. V prvním okruhu jsou definovány základní pojmy canisterapie, historický vývoj, její metody a formy a specifikace canisterapeutického týmu. Druhý okruh je zaměřen na speciální pedagogiku, její dělení a druhy zařízení. Ve třetím okruhu dochází ke vzájemnému propojení canisterapie a speciální pedagogiky, zaměřuje se na děti s postižením jako na klienty canisterapie. Praktická část práce je tvořena výzkumem, u kterého byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování. Výzkumný soubor byl tvořen speciálními pedagogy či vychovateli ze speciálních škol či školských zařízení v Jihočeském kraji. S respondenty byl uskutečněn polostrukturovaný rozhovor, jehož struktura byla sestavena na základě předem stanovených cílů a výzkumných otázek bakalářské práce. Z výzkumu vyplývá, že se ve speciálních školách a školských zařízeních využívají canisterapeutické metody AAA a AAT, forma bývá návštěvního charakteru, a to skupinová i individuální. Zkušenosti speciálních pedagožek a vychovatelek s canisterapií jsou pozitivní. Přínosy canisterapie jsou zpestření výuky, aktivizace dětí, uvolnění, relaxace, zlepšení motoriky a komunikačních dovedností či zvýšení sebevědomí dětí. Negativa canisterapie vidí v nedostatku canisterapeutických týmů.
|
|
|
Integrace handicapovaných dětí do knihoven
Navrátilová, Michaela ; Vášová, Lidmila (vedoucí práce) ; Součková, Veronika (oponent)
(česky) Práce pojednává o integraci handicapovaných dětí do knihoven (konkrétně to jsou skupiny zrakově, sluchově, tělesně a mentálně handicapovaných dětí a dětí se specifickými poruchami učení). Nejprve se věnuje integraci zdravotně postižených obecně. Zabývá se jednotlivými druhy postižení, jejich klasifikací, specifickými zvláštnostmi, vybranými zásadami komunikace. Nastiňuje možnosti, jakým způsobem integrovat handicapované děti, jaké služby a programy jim může knihovna nabízet. Cílem je seznámení se způsoby práce s handicapovanými dětmi. Podrobněji je prezentován integrační projekt Ruku v Ruce, který je realizován v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Současný stav knihovnické práce s handicapovanými dětmi je představen prostřednictvím ankety, která byla rozeslána vybraným knihovnám Jihomoravského kraje. Důkladně je rozpracována kapitola, která se věnuje hrám s handicapovanými dětmi. Důraz je kladen na relaxační hry, skupinové hry a na hry, které rozvíjí jednotlivé schopnosti dětí (paměť, myšlení, řeč, pozornost) [Autorský abstrakt].
|
|
|
Proces vyrovnávání se rodin s narozením dítěte se závažným zdravotním postižením
KORNFELDOVÁ, Vendula
Dítě si v rodině, především v nukleární rodině, začíná vytvářet první vztahy, které se postupem času neustále prohlubují. Utváří si vztahy k rodičům, případně ke svým sourozencům. I sourozenecký vztah hraje velkou roli při utváření osobnosti dítěte a jeho dalšího rozvoje. Narodí-li se dítě se závažným zdravotním postižením, představuje to především pro rodiče velikou zátěž a zodpovědnost. Přináší to s sebou mnoho starostí, snahu o vyrovnání se s narozením dítěte se závažným zdravotním postižením a přijetím dítěte v rámci rodiny. Tato práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se v první kapitole věnuji především rodině, funkcím rodiny a rodině pečující o dítě se zdravotním postižením. Ve druhé kapitole rozepisuji jednotlivé typy závažných zdravotních postižení. Následující třetí kapitola pojednává o reakcích rodiny na narození dítěte se závažným zdravotním postižením. V této kapitole se tedy zabývám jednotlivými fázemi vyrovnávání se. V praktické části používám metodu kvalitativního výzkumu. Výzkumné šetření probíhalo na Příbramsku. Informace a potřebná data jsem získávala pomocí polostrukturovaného rozhovoru s rodiči dětí. Vzhledem k tomu, že u kvalitativního výzkumu není zapotřebí mít k dispozici mnoho respondentů, věřím, že i malý počet dotazovaných, s nimiž jsem při svém výzkumu pracovala, bude dostačující a vhodným způsobem doplní mou práci. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak probíhal u rodičů proces vyrovnávání se s narozením dítěte se závažným zdravotním postižením. Pro vlastní realizaci rozhovoru jsem zformulovala jednotlivé otázky, které byly stěžejní pro mou hlavní výzkumnou otázku a stanovený cíl práce. Výsledky výzkumu potvrzují mé domněnky, že ne každý rodič se dokáže zcela vyrovnat s tím, že se mu narodilo dítě se závažným zdravotním postižením. Je to zřejmé jednak z výsledků rozhovorů s jednotlivými respondenty a dále též z provedeného výzkumu, který mimo jiné prokázal, že většina rodičů nebyla, nebo stále ještě není, dostatečně informovaná o příčině vzniku postižení u jejich dítěte. Tato práce by mohla být přínosem pro rodiče, jimž se narodí dítě se závažným zdravotním postižením. Umožní jim nahlédnout i do životů ostatních rodin, které potkal stejný a někdy snad i horší osud. Práce by jim tak mohla pomoci navzájem sdílet své pocity, dodat jim sílu, ale i tolik potřebnou naději pro další život.
|
|
|
Integrace dětí se zdravotním postižením do školských zařízení pro zájmová vzdělávání
SUCHÁ, Kateřina
Téma jsem si vybrala, protože si uvědomuji, že všichni lidé včetně dětí na základě svých potřeb tráví různým způsobem svůj volný čas. Jedinci se zdravotním postižením jsou postaveni před různé bariéry, které jim trávení volného času komplikují. V případě dětí se organizované volnočasové aktivity odehrávají nejčastěji v rámci zájmového vzdělávání ve školských zařízeních. Aktivity ve volném čase plní funkci výchovnou, vzdělávací, kulturní, zdravotní, sociální a preventivní. Základními cíli práce je proto zjistit, jaké faktory ovlivňují integraci dětí se zdravotním postižením do školských zařízení pro zájmové vzdělávání, zjistit, jaké překážky brání dětem se zdravotním postižením v integraci do školských zařízení pro zájmové vzdělávání a v neposlední řadě zjistit zájem dětí se zdravotním postižením a jejich zákonných zástupců o integraci do školských zařízení pro zájmové vzdělávání.
|
|
|
Muzikoterapie a její využití u dětí se zdravotním postižením
KAŠPAROVÁ, Julie
Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá vznikem a vývojem muzikoterapie ve světě až po součastná pojetí a aplikaci. Věnuje se otázce vlivu, významu a funkcím hudby v životě člověka. Práce směřuje k přiblížení využití muzikoterapie u dětí s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením v České republice. Popisuje jaké jsou terapeutické funkce hudby a shrnuje různé typy a metody terapie aplikované v muzikoterapeutické praxi. Praktická část obsahuje popis Dětského centra Arpida a charakteristiku dětí, se kterými byl projekt uskutečněn. Následuje metodický popis tohoto projektu, při němž byly použity různé muzikoterapeutické aktivity při vzdělávání dětí se zdravotním postižením v rámci jejich ucelené rehabilitace.
|
|
|
Nové trendy v organizaci Pionýr
JANEČKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zmapovat zapojování dětí se zdravotním postižením do činnosti Pionýra. Byly stanoveny dvě hypotézy. První předpokládala, že Pionýr začal zapojovat děti se ZP až po roce 1989. Druhá předpokládala, že oddíloví vedoucí jsou ochotni přizpůsobit činnosti s dětmi tak, aby do nich mohli zapojit i dítě se ZP. První hypotéza se nepotvrdila a druhá hypotéza se potvrdila. Provedený výzkum potvrdil, že se v Pionýru aktivně pracuje s dětmi se ZP. Oddílový vedoucí pracující s těmito dětmi se snaží přizpůsobovat činnosti tak, aby se děti se ZP mohly aktivně zapojovat. Podle vyjádření téměř všech respondentů je správné zapojovat děti se ZP do činností s dětmi. Spatřují v tom obohacení činnosti, učení se vzájemné toleranci a komunikaci. Vidí v Pionýru organizaci otevřenou všem dětem.
|
host ::
RSS.