|
|
Obranné reakce hmyzu vůči intoxikaci: modelový druh včela medonosná
PROKŮPKOVÁ, Nela
Tato bakalářská práce si kladla za cíl charakterizovat účinek imidaclopridu (neonikotinoidní insekticid) na hladiny živin (glycidy, proteiny, lipidy) v hemolymfě, na aktivitu trávicích enzymů (amylázy, proteázy, lipázy) ve střevě a na hladiny adipokinetického hormonu a biogenních aminů v centrálním nervovém soustavě včely medonosné Apis mellifera. Insekticid byl aplikován topikálně na tělo včely v dávce 0,04 ug na včelu. Výše uvedené charakteristiky byly měřeny 24 hodin po aplikaci insekticidu. Výsledky ukázaly, že vliv imidaclopridu na hladinu živin v hemolymfě byl variabilní - hladina glycidů a proteinů se snížila, zatímco hladina lipidů vzrostla. Po aplikaci imidaclopridu se zvýšila aktivita trávicích enzymů ve střevě (proteázy, lipázy). Na druhou stranu došlo ke snížení hladiny adipokinetického hormonu a biogenních aminů v centrálním nervové soustavě.
|
|
|
Hmyzí anti-stresové reakce vůči přírodním toxinům
FEDOR, Tereza
Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat účinek Bt (Bacillus thuringiensis) toxinu na hladině adipokinetického hormonu (AKH) v mozku, na aktivitě trávicích enzymů (lipy, proteázy, glukosidázy, amylázy) ve středním střevě a na hladině živin (lipidy, glycidy) v hemolymfě ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus). Bt toxin byl aplikován injekčně dospělým samcům 24 hodin před sledováním výše uvedených fyziologických vlastností. Výsledky ukázaly, že Bt toxin snižuje hladinu AKH v mozku, mění hladinu živin v hemolymfu, ale nemá vliv na aktivitu trávicích enzymů ve středním střevě.
|
|
|
Vliv přírodních toxinů na včelu medonosnou
KAINZOVÁ, Klára
Cílem této práce bylo popsat vliv včelího jedu na aktivitu trávicích enzymů (amyláz, proteáz, lipáz), na produkci AKH v CNS, na hladinu živin (lipidů, proteinů, glycidů) a vitellogeninu v hemolymfě včely medonosné Apis mellifera L. Včelí jed byl do těla včel aplikován 24 hodin před samotným stanovením výše zmíněných charakteristik. Výsledky ukazují, že včelí jed snižuje hladinu AKH v CNS, zvyšuje aktivitu trávicích enzymů ve střevě a zvyšuje hladinu vitellogeninu v hemolymfě. Vliv jedu na hladinu živin v hemolymfě se lišil - hladina lipidů a glycidů se zvýšila, zatímco hladina proteinů klesala.
|
|
|
Hormonálně řízená obrana proti hmyzím patogenům
BODLÁKOVÁ, Karolina
Cílem této práce bylo charakterizovat vliv hmyzího patogenu (entomopatogenní nematoda Steinernema carpocapsae) a včelího jedu (jed ze včely Apis mellifera) na aktivitu trávicích enzymů (amylázy, lipázy, proteázy) a na produkci adipokinetického hormonu v mozku švába amerického Periplaneta americana. Na pokusy byli použiti dospělí jedinci z chovů Entomologického ústavu BC AVČR. Hmyzí patogen/jed byl do těla švába vpraven injekčně 24 hodin před samotným stanovením enzymatické aktivity a hladiny AKH v mozku. Výsledky ukázaly, že nematoda nemají žádný efekt na enzymatickou aktivitu ani na hladinu AKH. Oproti tomu včelí jed částečně zvýšil aktivitu trávicích enzymů, ale stále není známá role AKH během tohoto procesu.
|
|
| |
|
|
Dynamika aktivit trávicích proteáz ve střevě klíšťat \kur{Ixodes ricinus} během sání na hostiteli.
KONVIČKOVÁ, Jitka
Proteolýza proteinů obsažených v nasáté krvi hostitele je hlavní fyziologický proces v klíšťatech. Tato práce se věnuje studiu dynamických profilů trávicích enzymů v klíštěti Ixodes ricinus (nymfy, samice) během fáze sání na hostiteli a během fáze trávení po odpadu z hostitele. Měřila jsem aktivity trávicích proteáz (v přítomnosti specifických fluorescenčních substrátů a inhibitorů). Aktivity enzymů byly zanedbatelné v počáteční fázi sání, následně exponenciálně rostly až k fázi plného nasátí. V průběhu trávení mimo hostitele aktivity většiny enzymů opět narůstaly až do období ovipozice samic nebo metamorfózy nymf. Proteinové hladiny jednotlivých proteáz byly potvrzeny imunolokalizací metodou Western blot.
|
host ::
RSS.