|
|
Vyhodnocení reprodukce matek a růstové schopnosti telat v chovu bez tržní produkce mléka
Pavlíček, Václav
Plemeno charolais je jedno z nejpočetnějších masných plemen chovaných napříč všemi kontinenty. V České republice se řadí mezi vůbec nejoblíbenější plemeno spolu s masným simentálem, limousine a aberdeen angus. Je oblíbené především pro svou výraznou zmasilost. Tato diplomová práce je zaměřena na vyhodnocení reprodukčních ukazatelů krav a růstovou schopnost potomstva na konkrétní farmě, jež je zapojena do kontroly užitkovosti. Byl sledován vliv chovatelských podmínek, pohlaví, způsobu plemenitby, délky mezidobí, věk při prvním zapuštění, hmotnost telat při porodu, ve 120 a 210 dnech. Taktéž byl sledován vliv býka na růstovou schopnost telat. Průměrná délka mezidobí u krav za rok 2019 byla 390 dní, za rok 2020 se pohybovala na úrovni 398 dní. Věk při prvním zapuštění se na farmě pohyboval v rozmezí 24 až 28 měsíců. Býci dosahovali vyšších hmotností ve všech sledovaných obdobích (narození, 120 a 210 dní) oproti jalovicím. Nejvyšší průměrné hmotnosti ve 210 dnech dosahovali býci po inseminačním býkovi Jaquard (392 kg). Rozdíl mezi průměrnou hmotností ve 210 dnech býčků a jalovic činil 48 kg.
|
|
|
Hodnocení ekologických a konvenčních systémů chovu masného skotu
NEDOROST, Václav
Schopnost masné užitkovosti skotu, je dána primárně genetickým založením souvisejícím s užitkovým typem a plemennou příslušností. Technologie ustájení, prostředí nebo výživa může významně ovlivnit celkovou masnou produkci v daném chovu. V rámci hodnocení masné užitkovosti jsou dále často rozdíly v konvenčním a ekologickém způsobu hospodaření. Tato studie se zabývá porovnáním obou chovů, kde jsou k porovnání s výsledky využita data z kontroly užitkovosti za sledované období 2021 - 2023. V obou chovech bylo hodnoceno plemeno aberdeen angus, kde byla dále sledována porodní hmotnost telat, tělesná hmotnost ve věku 210 dnů a průměrný denní přírůstek zvířat.
|
|
|
Analýza masné užitkovosti vybraných plemen masného skotu
Ovčáček, Jindřich
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat vybraná plemena na parametry masné užitkovosti v podmínkách ČR. Analyzovaná plemena aberdeen angus, hereford, charolais a masný simentál byly v průběhu roku měřeny jednotlivé parametry masné užitkovosti jako porodní hmotnost, hmotnost ve 120 a 210 dnech, přírůstek do 120 dne, přírůstek do 210 dne, přírůstek mezi 120 a 210 dnem, porážková hmotnost, průměrný přírůstek do věku porážky, celkový přírůstek a JUT. Tyto výsledky poté byly porovnávány mezi jednotlivými plemeny a také z těchto dat byla stanovena ekonomika chovu vybraných plemen masného skotu. Z výsledku vyplynulo, že plemeno má vliv na masnou užitkovost, kdy v porovnání mezi plemeny vyšla nejlépe plemena charolais a masný simentál a nejhůře plemena aberdeen angus a hereford. Také se zjistilo, že i pohlaví v rámci plemene má vliv na masnou užitkovost, kdy býci všech zkoumaných plemen dosahovali vyšší masné užitkovosti než jalovice.
|
|
|
Porovnání různých způsobů odchovu telat v období mléčné výživy u holštýnského skotu
Adámek, Jiří
Bakalářská práce se zabývá porovnáváním různých způsobů odchovu telat v období mléčné výživy u holštýnského skotu. Výzkum byl proveden v Zemědělském družstvu Mír se sídlem v Ratiboři na farmách v Pržně a v Hošťálkové. Na farmě v Pržně jsou telata ustájena ve skupinovém teletníku s mléčnými krmnými automaty značky Urban Alma Pro, na farmě v Hošťálkové je běžný systém ustájení telat v individuálních venkovních boudách. V práci jsou porovnávány hmotnosti telat při narození, hmotnosti telat při odstavu a průměrný denní přírůstek mezi jednotlivými farmami. Dále je měřena spotřeba mléčné krmné směsi v systému Urban Alma Pro na farmě v Pržně. Na základě vlastních zjištění mohu konstatovat, že na farmě v Pržně byla hmotnost telat při narození nižší, hmotnost telat při odstavu a průměrný denní přírůstek vyšší než na farmě v Hošťálkové. Průměrná spotřeba mléčné krmné směsi v systému Urban Alma Pro je nižší proti optimální průměrné spotřebě z důvodu neznalosti nového prostředí a případného onemocnění. Odchov telat na farmě v Pržně je tedy díky systému Urban Alma Pro efektivnější pro zemědělskou výrobu, ze zdravotního hlediska telat výhodnější, finančně méně náročný a pro telata přirozenější. Výhodou je především možnost napojení mléčnou směsí šestkrát za den v menších dávkách. V běžném odchovu telat na farmě v Hošťálkové je možné telata krmit mléčnou krmnou směsí pouze dvakrát denně.
|
|
|
Chov holubů plemene king (Columba livia f. domestica) a jatečná výtěžnost
ŘEZNÍČKOVÁ, Marcela
Literární přehled bakalářské práce se zabývá původem a domestikací holuba divokého (Columba livia) a ostatních zástupců čeledi holubovití žijících na území České republiky. Z této čeledi je nejvíce popsán holub domácí (Columba livia domestica), domestikovaná forma holuba skalního, jeho morfologie, způsoby chovu, výživa a rozmnožování tohoto holuba. Další kapitola bakalářské práce se věnuje problematice plemene king, kde je uveden popis plemene, péče, chov, reprodukce a výživa tohoto plemene. Praktická část práce je zaměřena na metodiku a vlastní pokus spočívající ve vybudování chovatelského zařízení, sestavení chovných párů a odchování mláďat. U těchto mláďat (holoubat) byly po dobu 30 dní zjišťovány denní přírůstky, pomocí kterých bylo možné následně vyjádřit jatečnou výtěžnost holoubat. V závěru práce jsou zpracovány výsledky práce a doporučení pro chovatelskou praxi.
|
|
|
Porovnání růstových schopností telat a mladého skotu různých masných plemen
KOVÁŘOVÁ, Tereza
Základem dobré masné užitkovosti by měli být optimální denní přírůstky v odchovu a výkrmu masného skotu. Chovatel zajistit vyhovující podmínky prostředí a kvalitní výživu (Welfare), které významně ovlivňují vývin zvířete. Mezi hlavní vlivy ovlivňující masnou užitkovost patří pohlaví, věk, porážková hmotnost, výživa, způsob výkrmu a systém ustájení. Cílem práce bylo porovnat průměrné hmotnosti jaloviček a býčků a po průběžném vážení spočítat průměrné denní přírůstky u hodnocených masných plemen. Pokus probíhal u volně pasených stád, kde byly shodné podmínky pro všechny chované kusy. Byla sledována čtyři plemena masného skotu a to Hereford, Masný simentál, Charolais a Limousin. Jednotlivá stáda čítala 20 - 30 kusů a byla rozdělena podle plemen a pohlaví. Vzhledem k pastevnímu odchovu byla porodní hmotnost telat odhadnuta. Dále probíhalo vážení v 5,6 a 7 měsících u všech sledovaných kusů a ve 12 a 14 měsících pouze u býků. K vážení byla použita digitální tenzometrická váha. Ze získaných dat byly vypočteny průměrné přírůstky a hmotnosti. Celkově nejvyšší hmotnosti dosahoval Charolais u obou pohlaví a také přírůstků u býků. U jalovic to bylo plemeno Limousin. Až na malé rozdíly mezi plemeny a pohlavím, přirůstali všechny sledované kusy rovnoměrně bez větších odchylek. Statistickým zpracováním dat nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi vlivem plemene a věku na výši průměrných denních přírůstků hmotnosti (P=0,645862).
|
|
|
Analýza masného stáda skotu na rodinné farmě
ŠIMÁNKOVÁ, Karolína
Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení užitkovosti u masného stáda skotu plemene masný simentál za období 2011 - 2013 na soukromé farmě. Soubor plemenic tvořilo 39 plemenic jak čistokrevných, tak i kříženek. Průměrná délka mezidobí dosáhla 379,4 dnů a věk při prvním otelení 27,3 měsíce. Soubor telat tvořilo 85 kusů. U čistokrevných telat (49 ks) byla zjišťována živá hmotnost při narození a hmotnosti ve 120 a 210 dnech věku. Soubor telat byl roztříděn podle roku narození, podle pořadí narození, podle pohlaví a podle otců. U skupiny vykrmených zvířat byly získány základní údaje o výkrmnosti a jatečné hodnotě. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft Excel a vyhodnocena v programu Statistica 12. Průměrná živá hmotnost telat při narození činila 41,96 kg, průměrná hmotnost ve 120 dnech 207,86 kg a ve 210 dnech 320,96 kg. Telata dosahovala průměrných denních přírůstku od narození do 120dní 1,38 kg, od narození do 210 dnů 1,33 kg a od 120 do 210 dnů 1,25 kg. Při roztřídění souboru telat podle roků byly zjištěny statistické rozdíly mezi roky u hmotností telat při narození (41,70 kg). Nejlepších hmotností ve 120 i 210 dnech věku dosáhla telata v roce 2012 (215,80 kg, 327,20 kg). Významné rozdíly byly zjištěny i při roztřídění telat podle pořadí při narození a to zejména u hmotností při narození vždy v neprospěch telat narozeným od prvotelek. Telata narozená první v pořadí vážila 38,25 kg, druhá 40,57 kg, třetí 43 kg, čtvrtá 41,82 kg, pátá 42,10 kg a šestá v pořadí 47,33 kg. (průkazné rozdíly byly zjištěny mezi - 1. a 2., 4. a 5., 4. a 6., 2. a 6. pořadí narození) Průměrný věk při porážce jatečných zvířat dosáhl 561,1 dne, průměrná porážková hmotnost 502,6 kg a průměrná hmotnost jatečně opracovaného těla 316,21 kg. Býci dosahovali porážkové hmotnosti 559,20 kg, jalovice 374,09 kg, zde byl zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl. Statisticky vysoce významný rozdíl byl zjištěn i u hmotnosti jatečně opracovaného těla, kdy býci dosahovali hmotnosti 351,05 kg a jalovice 237, 06 kg.
|
host ::
RSS.