|
|
Women of Transition: Collective Memory in Azerbaijan Republic
Hashimova, Husniyya ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Coman, Adam (oponent)
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 měla sociální, politická a ekonomická transformace zásadní dopad na ázerbájdžánskou společnost, která byla součástí Svazu téměř sedmdesát let. To, co se stalo, je stejně důležité jako to, jak je na to vzpomínáno. Tato práce zkoumá kolektivní paměť ázerbájdžánských žen na transformaci a de(re)konstrukci jejich kolektivní identity. Biografické rozhovory jsou vedeny s deseti ženami ze čtyř ázerbájdžánských měst. Výsledky výzkumu naznačují, že genderová kolektivní paměť týkající se sovětské minulosti a transformace zahrnuje jak nostalgické cítění, tak traumata. Z toho vyplývá, že historické a politické povědomí o ázerbájdžánských ženách je nedostatečné. Jejich kolektivní identita byla konstruována jejich kolektivní pamětí každodenního života. Klíčová slova: kolektivní paměť, kolektivní identita, Sovětský svaz, přechod, ázerbájdžánské ženy, nostalgie, kulturní trauma, orální historie
|
|
|
Kulturní trauma invaze z roku 1968 ve vysílání České televize v letech 1990-2015
Chudomelová, Lenka ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Práce zkoumá koncept kulturního traumatu v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, konkrétně se zaměřuje na vysílání České televize v letech 1990-2015, které připomíná tuto událost. Prostřednictvím analýzy rámců bylo nalezeno deset rámců specifických pro toto téma. Polovina z rámců nesla znaky kulturního traumatu, přičemž traumatické rámce byly aktéry artikulovány častěji. Vyjednávání o interpretaci této události od roku 1990 probíhalo ve třech hlavních fázích. V první fázi je srpen 1968 používán jako nástroj k distanci od předchozího režimu a stmelení občanů proti režimu. Ve druhé fázi je univerzální důležitost Pražského jara i jeho násilného ukončení upozaděna a převládá pocit překonání. V třetí fázi se událost opět stává významnou, s vydělením srpna 1969 jako specifického, též traumatického data. Události srpna 1968 byly ve vysílání používány jako paralely k aktuálním problémům (válečným konfliktům, vztahům s velmocemi i vnitropolitické situaci) a zdá se tedy, že tvoří jeden z významných kulturních referenčních bodů.
|
|
|
Politická kultura v příbězích
Kapal, Tomáš ; Grznár, Miroslav (vedoucí práce) ; Morávková, Eva (oponent)
Politická kultura v příbězích Anotace (abstrakt) Bakalářská práce "Politická kultura v příbězích" se zaměřuje na jev politické kultury tak, jak ji původně definovali Almond a Verba. Východiskem této práce jsou kvantitativní výzkumy na téma politické kultury provedeny jak Almondem a Verbou, tak navazující výzkumy včetně těch, které probíhaly na území České republiky. K tomuto účelu posloužilo deset hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s respondenty, kteří vyrůstali během komunistického režimu na území bývalého Československa. Rozhovory byly zaměřeny na vnímání komunistického režimu a roku 1989, transformace a současnosti. Respondenti v nich hodnotí své vnímání politické a společenské situace ve zmíněných obdobích, vyjadřují se ke své politické aktivitě a své životní situaci v průběhu daných období. Práce si klade za cíl na základě těchto dat prozkoumat, jak vyrůstání za komunistického režimu, Sametová revoluce a následná transformace ovlivnily postoje respondentů k současné politické situaci a jaký mají vliv na jejich politickou kulturu. Na základě analýzy vyšlo, že v průběhu trvání komunistického režimu převládaly poddanské postoje politické kultury, krátce po Sametové revoluci u respondentů byly zaznamenány zvýšené participační postoje, které se na základě zklamání z politické situace v období...
|
host ::
RSS.