|
|
Zamrzání hmyzu do ledu
KALÁT, Matěj
Bakalářská práce se zabývá tématem zamrzání hmyzu do ledu. Literární rešerše obsahuje děje týkající se chladové tolerance u hmyzu a jejich strategie při obraně proti zamrznutí. Ve druhé části práce jsou rozebrány výsledky testů zamrzání vodních členovců do ledu a jejich míra přežití po zamrznutí.
|
|
|
Storage cells and their role in tardigrade physiology.
Czerneková, Michaela ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Delagoutte, Emmanuelle (oponent) ; Weyda, František (oponent)
ZÁSOBNÍ BUŇKY A JEJICH ROLE VE FYZIOLOGII ŽELVUŠEK ABSTRAKT Želvušky (kmen Tardigrada) dokáží tolerovat řadu stresových podmínek (například téměř úplnou dehydrataci, vystavení extrémně nízkým i vysokým teplotám, a dokonce I otevřenému vesmírnému prostoru). Spadají tak mezi nejodolnější a radiaci-nejresistentnější mnohobuněčné organismy. Jejich tělní dutina je vyplněna volnými zásobními buňkami (tzv. storage cells, SC). Jejich role při anhydrobióze želvušek je předmětem diskuzí. Hlavním cílem této práce je (i) analyzovat přítomnost mitózy u SC, (ii) najít faktory, které ovlivňují anhydrobiotické přežití želvušek a (iii) popsat ultrastrukturu SC a ultrastrukturu SC vystavených stresorům desikace a teplotnímu stresu. Modelovým druhem pro všechny studie je druh R. cf. coronifer. Jedinci tohoto druhu jsou jedi z nejhojněji probádaných s ohledem na anhydrobiózu. Pro tyto účely byla využita řada histochemických technik v kombinaci se SEM, TEM a konfokální mikroskopií. Za prvé, frekvence mitotického dělení SC želvušek je častější u juvenilních jedinců než u dospělců, a koreluje s růstovou fází jedinců. Výskyt mitózy je častější u jedinců v procesu ekdyze, ale celkový mitotický index je nízký. Dále, želvušky druhu R. cf. coronifer přežijí maximum šesti po sobě následujících cyklů desikace/rehydratace. S každým...
|
|
|
Želvušky (Tardigrada) a jejich využití ve výuce
Gruntová, Zuzana ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je kmen želvušek (Tardigrada) a jeho implementace do výuky na základních a středních školách. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a empirické. Teoretická část představuje pět základních okruhů témat - představení kmene želvušek, představení ostatní mechové fauny, metody extrakce těchto organismů, analýzu učebnic základních i středních škol a možnosti využití tématu želvušek ve výuce. Želvušky jsou v této práci použity jako modelové organismy pro tvorbu praktických návrhů metod a forem výuky, které mohou být aplikovány při implementaci tohoto tématu do výuky. Empirická část se skládá z metodologického postupu a výsledků výzkumného šetření, jehož cílem bylo sledování výskytu želvušek v různých biotopech. Klíčová slova: mechová fauna, kryptobióza, formy výuky, metody výuky, analýza učebnic, výzkum
|
host ::
RSS.