|
|
Satira, slovní hříčky a metafora v díle Francisca de Queveda
Žaloudková, Veronika ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
V diplomové práci "Satira, slovní hříčky a metafora v díle Francisca de Queveda" jsme umístili autora jak do historického, tak do literárního kontextu. Nastínili jsme situaci Španělska v 17. století a ekonomické a sociální poměry na jeho území. Dále jsme konkretizovali umělecké proudy, kterými bylo 17. století ovlivněno, tedy baroko a manýrismus. V rámci manýrismu jsme pak vydělili základní dva literární proudy, které na území Španělska v té době dominovaly, tedy kulteranismus a konceptismus. Charakterizovali jsme jejich podstatu a uvedli dva čelní představitele každého z obou směrů. To jest Góngoru jakožto předního autora kulteranismu a Queveda zastupujícího konceptismus. Zejména u konceptismu jsme se též soustředili na ujasnění pojmů a vysvětlili jsme jeho základní tendence a názvosloví za pomoci největšího představitele barokní rétoriky, Baltasara Graciána. Poté jsme přistoupili k vymezení pojmu satira a soustředili jsme se na její původ a vývoj související se satirou Quevedovou. Zmínili jsme se o menippské satiře, která byla odrazovým můstkem pro mnohé z pozdějších moderních satiriků a rovněž jsme pojali satiru v rámci smíchové kultury zejména v souvislosti s Bachtinem a pojmem karneval. Následovala typologie postav, která měla být jakýmsi výkladem pro četbu Quevedových textů. Záměrem bylo...
|
|
|
Satira, slovní hříčky a metafora v díle Francisca de Queveda
Žaloudková, Veronika ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
V diplomové práci "Satira, slovní hříčky a metafora v díle Francisca de Queveda" jsme umístili autora jak do historického, tak do literárního kontextu. Nastínili jsme situaci Španělska v 17. století a ekonomické a sociální poměry na jeho území. Dále jsme konkretizovali umělecké proudy, kterými bylo 17. století ovlivněno, tedy baroko a manýrismus. V rámci manýrismu jsme pak vydělili základní dva literární proudy, které na území Španělska v té době dominovaly, tedy kulteranismus a konceptismus. Charakterizovali jsme jejich podstatu a uvedli dva čelní představitele každého z obou směrů. To jest Góngoru jakožto předního autora kulteranismu a Queveda zastupujícího konceptismus. Zejména u konceptismu jsme se též soustředili na ujasnění pojmů a vysvětlili jsme jeho základní tendence a názvosloví za pomoci největšího představitele barokní rétoriky, Baltasara Graciána. Poté jsme přistoupili k vymezení pojmu satira a soustředili jsme se na její původ a vývoj související se satirou Quevedovou. Zmínili jsme se o menippské satiře, která byla odrazovým můstkem pro mnohé z pozdějších moderních satiriků a rovněž jsme pojali satiru v rámci smíchové kultury zejména v souvislosti s Bachtinem a pojmem karneval. Následovala typologie postav, která měla být jakýmsi výkladem pro četbu Quevedových textů. Záměrem bylo...
|
host ::
RSS.