|
|
Stanovištní charakteristika nosatcovitých v bukových a smrkových ekosystémech Moravskoslezských Beskyd
Hrabovský, Karel
Abstrakt Autor: Bc.Karel Hrabovský Název diplomové práce: Stanovištní charakteristika nosatcovitých v bukových a smrkových ekosystémech Moravskoslezských Beskyd V lesních ekosystémech Moravskoslezských Beskyd probíhal v letech 2007 až 2015 sběr epigeické fauny metodou zemních pastí. Na 38 lokalitách probíhal odchyt v 6týdenním intervalu od začátku května do konce října. Čeleď nosatcovitých (Curculionidae) byla hodnocena v bukových a smrkových porostech pomocí faunistických indexu ve vztahu k základním typologickým jednotkám kterými jsou lesní vegetační stupně (LVS), edafické kategorie (EK) a soubory lesních typů (SLT) a stanovištním podmínkám jako je půdní typ, půdní chemismus, humusová forma a složení bylinného patra. Byl porovnán výskyt nosatcovitých ve vybraných pří-rodních rezervacích a hospodářských porostech. Celkem bylo odchyceno 26 743 jedinců nosatcovitých patřících do 52 druhů. Eudominantní druhy jsou Otiorhynchus carinatopunctatus, Plinthus tischeri, Otiorhyn-chus tenebricosus, Rhinomias forticornis a Strophosoma melanogrammum. Dominant-ním druhem je Hylobius pinastri. Byly odchyceny v Beskydech vzácné druhy Barynotus moerens a Barypeithes mollicomus. Byla prokázána přímá vazba některých druhů nosatcovitých na
|
|
|
Geobiocenózy přírodní rezervace Bayerova po 35 letech - srovnávací studie
Žalmanová, Kateřina
Cílem této práce je zhodnotit vegetační změny, které se odehrály v přírodní rezervaci Bayerova za uplynulých 35 let. Pro tento účel bylo obnoveno 14 fytocenologických ploch a 2 transekty, které založil Koutecký v roce 1982. Na nich byla shromážděna data podle původní metodiky. Na základě analýzy hlavních komponent (PCA) a míry fidelity byly určeny vegetační změny. V dřevinném patře expandoval buk lesní na úkor jiných dřevin především jedle bělokoré a dubu zimního. Jedinci těchto druhů odumřeli v důsledku pro ně se zhoršujících podmínek. Navíc nebylo zaznamenáno jejich zmlazování. Většina ploch je nyní vlhčích a živnějších. Díky tomu se na snímcích začaly ve větší míře objevovat druhy náročnější na živiny. Druhy náročnější na světlo a teplo naopak ustoupily. Z výsledků dále plyne, že došlo k homogenizaci. Podobný trend je pozorován i v jiných zemích střední Evropy.
|
|
| |
|
|
Východiska obnovy přestárlých porostů v podmínkách Lánské obory
Ambrož, Robin ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Igor, Igor (oponent)
Východiska obnovy přestárlých porostů v podmínkách Lánské obory jsou problémem, se kterým se potýkají již generace lesníků na Křivoklátsku. Obnova byla velmi často odkládána a v důsledku tohoto přístupu došlo v oboře k významnému plošnému navýšení těchto porostů. Aktuálně je téměř třetina obory pokryta převážně bukovými porosty staršími 160 let a návrhy, jakým způsobem tyto porosty obnovovat, jsou nejednotné nejen z pohledu dotčených orgánů, ale i v rámci organizace Lesní správy Lány. Rozpad porostů v nejstarším věkovém stupni byl v minulosti řešen masivní výsadbou poloodrostků a odrostků po celé ploše obory, což přineslo a bude přinášet výrazné zvýšení nákladů na ochranu lesa. Cílem disertační práce je přinést odpovědi na otázky týkající se obnovy zdejších bukových porostů a navrhnout řešení, které by bylo dlouhodobě využitelné. Základní otázky byly definovány takto: V jakém stavu jsou rozsáhlé výsadby poloodrostků a odrostků? Jaké je množství přestárlých porostů v Lánské oboře a jaký bude jejich další vývoj? Jsou tyto porosty stále schopné produkovat dostatek bukvic pro zajištění přirozené obnovy? Jakým způsobem rozsáhlé přestárlé porosty obnovovat? Jakým způsobem zajistit jejich ochranu proti zvěři? Tyto odpovědi byly hledány v rámci dílčích vědeckých úkolů. Koncepční řešení pro obnovu obory však zůstalo tím základním cílem předkládané monografie. Pro naplnění cílů práce bylo nutné provést inventarizaci poloodrostkových a odrostkových ploch, při které bylo zjištěno, že v Lánské oboře bylo do konce roku 2011 zalesněno celkem 28 994 jedinců na 840 plochách. Na výsadbách založených v roce 2011 byla zjišťována v letech 2011 -- 2014 vitalita a výškový přírůst. V roce 2015 byl na vybraném vzorku analyzován stav kořenového systému dle typu sadbovače použitého při pěstování poloodrostků a odrostků. Na základě zjištěných výsledků byla u poloodrostků a odrostků navržena optimalizace výsadby. Stav bukových porostů byl zjišťován na TVP pomocí technologie FieldMap a programem SIBYLA byl simulován jejich budoucí vývoj. Ověřování plodnosti přestárlých bukových porostů probíhalo na dílčích plochách v rámci TVP. Z výsledků je patrné, že tyto porosty nelze za přítomnosti zvěře obnovit a je nutné najít způsob, který bude nejen efektivní, ale i ekonomicky únosný. Ověřením plodnosti bylo zjištěno, že bukové porosty si i přes svůj pokročilý věk zachovávají schopnost produkovat semenný materiál, který by mohl být využit v případě obnovy porostů podrostním způsobem. Na závěr byl dle diferenciace obory a lokalizace porostů s nejvyšším stupněm naléhavosti obnovy navržen vzorový obnovní blok s dvěma variantami způsobu obnovy (s maximálním využitím přirozené obnovy a zrychlená).
|
|
|
Struktura a vývoj autochtonních bukových porostů v západních Krkonoších
Hofman, Jakub ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám strukturou a přirozenou obnovou acidofilních horských bukových porostů v západních Krkonoších.
V rámci měření údajů pro mojí bakalářskou práci, na kterou v této diplomové práci navazuji, jsem zakládal čtyři nové trvalé výzkumné plochy v západních Krkonoších na LHC Harrachov, jednalo se o plochy: Dvoračky 1, Dvoračky 2, Dvoračky 3 a Dvoračky 4. Každá z těchto ploch měla rozměry 50 × 50 m (2500 m2). Na každé ploše jsem změřil u všech jedinců s výčetní tloušťkou d1,3 > 12 cm, výčetní tloušťku, výšku, výšku nasazení koruny, rozložení koruny a stromy jsem očísloval. Pro každý z těchto jedinců jsem dále změřil souřadnice X a Y (X po spádnici a Y po vrstevnici), aby jsem zaznamenal jejich rozmístění po ploše. Poté jsem na ploše vytyčil transekt 5 × 50 m (250 m2), ve kterém jsem zaznamenával všechny přítomné životaschopné jedince až do výčetní tloušťky 12 cm. Zjistil jsem jejich souřadnice X a Y, výšku a šířku koruny. Pro zhodnocení výškové struktury jsem přirozenou obnovu rozdělil do výškových tříd. Dále jsem na plochách prováděl pedologický a dendrochronologický průzkum. Při pedologickém průzkumu jsem na každé ploše vykopal půdní sondu a odebral vzorky ze všech půdních horizontů. Při dendrochronologickém průzkumu jsem pomocí Presslerova nebozezu udělal na každé ploše 10 vývrtů. Snažil jsem se, aby vývrty reprezentovaly celou tloušťkovou strukturu porostu. Naměřené údaje byly následně zpracovány pomocí matematicko-statistických metod a pedologické vzorky byly vyhodnoceny v laboratoři ve VÚLHM VS Opočno.
|
|
|
Vliv stanovištních podmínek na faunu střevlíkovitých ve smrkových a bukových porostech Beskyd
Rolinc, Petr
V bukových a smrkových porostech v území LS Ostravice v Moravskoslezských Beskydech se uskutečnil sběr epigeické fauny metodou zemních pastí. Čeleď střevlíkovitých (Carabidae) byla zvolena a hodnocena jako bioindikační skupina z hlediska zastoupení ve smrkových a bukových porostech a s ohledem na základní typologické jednotky, kterými jsou lesní vegetační stupně, edafické kategorie a soubory lesních typů. Byly porovnány cenózy střevlíkovitých v hospodářských porostech a přírodních rezervacích. Odchyt střevlíkovitých se uskutečnil v období 2007 -- 2014 v jarním, letním, pozdně letním a podzimním aspektu. Za celé sledované období bylo odchyceno 67 483 jedinců střevlíkovitých náležících k 77 druhům. Na území byl potvrzen výskyt zákonem chráněného druhu a druhu NATURA 2000 (Carabus variolosus Sturm). Dalším chráněným a silně ohroženým druhem byl Carabus obsoletus. Druhy Carabus linnei, Pterostichus burmeisteri, Pterostichus foveolatus byly eudominantní. Dominantní zastoupení měly druhy Abax ovalis, Carabus glabratus, Pterostichus oblongopunctatus. Byla prokázána přímá vazba střevlíkovitých na lesní vegetační stupňovitost i na edafické kategorie a soubory lesních typů. U několika druhů byl objeven rozdíl mezi smrkovými a bukovými porosty a také mezi přírodními rezervacemi rezervacemi a hospodářskými lesy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.