|
|
Denní chod aktivity enzymu Rubisco v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého
Uhrová, Lucie ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl studován denní chod aktivity enzymu Rubisco v podmínkách normální (380 µmol mol-1) a zvýšené (700 µmol mol-1) koncentrace oxidu uhličitého u buku lesního (Fagus sylvatica). Vzorky listů byly odebírány 22. 7. 2009 od 4:00 do 21:30 zhruba ve dvouhodinových intervalech, aktivita Rubisco byla stanovena spektrofotometricky. Mezi aktivitami enzymu Rubisco v listech rostoucích při normální a zvýšené koncentraci oxidu uhličitého nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, nebyla tedy prokázána aklimační deprese aktivity Rubisco vlivem dlouhodobého působení zvýšené koncentrace CO2. Po rozednění nenastal vzestup celkové aktivity Rubisco, což svědčí o nepřítomnosti nebo zanedbatelné roli nočního inhibitoru CA1P. V průběhu dne vykazovala aktivita jenom statisticky nevýznamné odchylky. Mírný pokles stupně aktivace v odpoledních hodinách indikuje mírnou odpolední depresi počáteční aktivity enzymu Rubisco.
|
|
|
Vliv UV záření na aktivitu a obsah enzymu Rubisco u buku lesního
Cigánková, Michaela ; Urban,, Otmar (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem UV-B záření na aktivitu a obsah enzymu Rubisco v listech buku lesního (Fagus sylvatica). Rostliny byly kultivovány v režimu normální (UV), snížené (UV-) a zvýšené (UV+) UV-B radiace, jednak při normální koncentraci CO2 (AC), jednak při zvýšené koncentraci CO2 (EC = 700 mikromol mol-1). Vzorky listů byly sbírány během vegetačního období čtyřikrát, a to v druhé polovině července, na začátku a konci srpna a v polovině září. Pro stanovení aktivity enzymu Rubisco byla použita spektrofotometrie. Obsah enzymu Rubisco byl stanoven metodou SDS-PAGE a kvantifikován počítačovou denzitometrií. Výsledky potvrdily redukci obsahu a aklimační depresi enzymu Rubisco v atmosféře se zvýšenou koncentrací CO2. S výjimkou odběru 14. 9. 2016 byl obsah Rubisco při působení UV záření nižší při působení UV-B radiace v podmínkách normální koncentrace CO2. Při zvýšené koncentraci se vliv UV-B záření neprojevil. Byla potvrzena hypotéza, že UV-B záření mění poměr obsahu velké a malé podjednotky Rubisco. Vliv UV-B radiace na aktivitu Rubisco nebyl prokázán.
|
|
|
Denní chod obsahu a aktivity enzymu Rubisco v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého
Matulková, Zuzana ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci je popsán denní chod počáteční a celkové aktivity a obsahu enzymu Rubisco u buku lesního (Fagus sylvatica) v podmínkách normální, tj. 350 µmol.mol-1 (A-ambient) a zvýšené, tj. 700 µmol.mol-1 (E-elevated) koncentrace CO2 v průběhu dne. Vzorky byly odebírány 8.7.2009 (10:00-21:30), 9.7.2009 (4:00-12:00) a 22.7.2009 (4:00-21:30). Spektrofotometrickou metodou byla stanovena počáteční a celková aktivita a z poměru počátečních a celkových aktivit byl vypočítán stupeň aktivace. Obsah enzymu Rubisco byl stanoven metodou SDS-PAGE a z poměru počátečních a celkových aktivit a obsahu enzymu Rubisco byla vypočítána hodnota počáteční a celkové specifické aktivity. V našem experimentu nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi aktivitami u buků kultivovaných v atmosféře s normální a zvýšenou koncentrací CO2, nedošlo tedy k aklimační depresi aktivity Rubisco vlivem zvýšené koncentrace CO2. Denní chod aktivit vykazoval pouze statisticky nevýznamné kolísání. Po rozednění nedošlo k významnému vzestupu celkové aktivity Rubisco, což svědčí o nepřítomnosti nebo zanedbatelném vlivu nočního inhibitoru CA1P u buku. Silné kolísání stupně aktivace (40–90 %) svědčí o regulaci fotosyntézy v průběhu dne prostřednictvím karbamylace enzymu Rubisco. Obsah enzymu Rubisco u buků kultivovaných ve zvýšené koncentraci CO2 byl nižší než u buků rostoucích při normální koncentraci CO2. V podmínkách zvýšené koncentrace CO2 lze tedy konstatovat existenci aklimační deprese na úrovni obsahu Rubisco. Před rozedněním vykazoval obsah enzymu Rubisco na hranici statistické významnosti nevýrazné minimum, v průběhu dne bylo zaznamenáno pouze jeho nevýznamné kolísání.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na aktivitu a obsah enzymu Rubisco ve slunných a stinných listech buku lesního
Vičíková, Magda ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na aktivitu a obsah enzymu Rubisco ve slunných a stinných listech buku lesního (Fagus sylvatica). U odebraných vzorků byla měřena počáteční a celková aktivita spektrofotometricky. Obsah enzymu Rubisco byl stanoven elektroforeticky metodou SDS-PAGE. U listů kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého byla prokázána významně vyšší aktivita enzymu Rubisco v červnu, avšak nikoliv v září. Naopak, expozice listů (slunné/stinné) neměla významný vliv na aktivitu Rubisco v červnu, naproti tomu v září byla u stinných listů naměřena nižší aktivita Rubisco než u listů slunných a tyto rozdíly byly na hranici statistické významnosti. Obsah Rubisco byl statisticky významně nižší u listů kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého (aklimační deprese), s výjimkou stinných listů v září. U stinných listů byl zjištěn významně nižší obsah Rubisco než u listů slunných jak v červnu, tak v září.
|
|
|
Dynamika akumulace nestrukturních sacharidů a aktivity enzymu Rubisco při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého a manipulaci sinku u buku lesního
Uhrová, Lucie ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá dynamikou akumulace nestrukturních sacharidů a aktivity enzymu Rubisco při zvýšené koncentraci CO2 u buku lesního (Fagus sylvatica L.). Tři roky staré sazenice buku lesního byly kultivovány čtyři měsíce v minisféře s běžnou (385 mol•mol-1, varianta A) a se zvýšenou koncentrací CO2 (700 mol•mol-1, varianta E). V každé variantě byla polovina rostlin hnojena dusíkem (varianta N+) a druhá polovina byla kontrolní (varianta N-). Rostliny použité pro experiment byly nejprve adaptovány na tmu po dobu 12 hodin. Následně byly testované listy odstřiženy, řapík včetně krátkého segmentu větvičky (asi 1 cm) pak vložen do 0,7 M roztoku sacharosy (varianta S) resp. vody (varianta V) a vystaveny záření 200 mol•m-2•s-1 po dobu 0, 30, 60, 120, 180 min. Poté byla stanovena listová plocha a čerstvá hmotnost listové čepele, vzorky byly fixovány v kapalném dusíku a dále až do samotné analýzy uchovávány v hlubokomrazícím boxu při teplotě –70 °C. Obsah Rubisco byl stanoven metodou SDS-PAGE, aktivita Rubisco spektrofotometricky a obsah nestrukturních sacharidů antronovou metodou a metodou HPLC. U varianty N- byl zjištěn statisticky významně nižší obsah Rubisco, než u varianty N+. Rovněž obsah Rubisco u varianty E byl významně nižší než u varianty A, což svědčí o aklimační depresi obsahu Rubisco. Aktivita Rubisco je s časem u varianty E mírně stimulována, ale rozdíly mezi variantami A a E nejsou statisticky významné. Vliv přídavku sacharosy na aktivitu Rubisco se nepodařilo prokázat. Antronovou metodou byly zjištěny statisticky významné rozdíly v akumulaci nestrukturních sacharidů mezi variantami S a V, ale nikoliv mezi variantami A a E. Metodou HPLC byl zjištěn statisticky významný nárůst obsahu sacharosy s časem u varianty AS, ale nikoliv u varianty ES.
|
|
|
Biotopové nároky lejska malého (Ficedula parva) v lesích jižní a východní Moravy
Holek, Michal
Tato práce zjišťuje biotopové nároky lejska malého na 41 lokalitách v oblasti Drahanské vrchoviny, Chřibů, Hostýnsko-vsetínské hornatiny a Bílých Karpat na základě zjištěné početnosti druhu v hnízdní sezóně 2022. Na lokalitách byly zaznamenávány polohy jeho výskytu a polohy kontrolních bodů bez výskytu lejska uvnitř i vně lokality. Na těchto bodech byly pak sesbírány charakteristiky porostů, u nichž byla následně analyzována jejich statistická významnost pro výskyt druhu. Na sledovaných lokalitách bylo zaznamenáno 47 lejsků malých. Významný vliv na výskyt lejska malého měla vzdálenost od vody, vývojová fáze lesa, množství mrtvého dřeva, vzdálenost od kraje porostu a pokryvnost buku lesního (Fagus sylvatica). Jako nejvýznamnější charakteristika se ukázala vzdálenost od vody, kdy 51 % jedinců bylo zjištěno ve vzdálenost do 90 m od vodního toku. Lejsek malý preferoval nastávající a v menší míře i vyspělé kmenoviny se značným množstvím mrtvého dřeva. Jednalo se převážně o porosty s pokryvností buku lesního nad 80 %. Bylo prokázáno, že lejsek malý je druhem hnízdícím uvnitř porostů, jelikož 85 % jedinců bylo zjištěno dále než 100 m od kraje porostu. V závěru práce diskutuje zjištěné výsledky a srovnává je s odbornou literaturou. Z výsledků jsou navržena doporučení pro lesní hospodářství pro efektivní ochranu lejska malého v lesních biotopech.
|
|
|
Vliv chemické modifikace na vybrané vlastnosti dřevěné pružiny
Novák, Filip
Tato diplomová práce se zabývá vlivem chemické modifikace na vlastnosti dřevěné pružiny. Pružina byla vyrobena z hranolku dřeva buku lesního (Fagus sylvatica, L.). Ohybový poměr byl zvolen v poměru 1:4 tloušťky ku poloměru (kružnice ohybu). Účinnost chemické modifikace anhydridem kyseliny octové byla měřena pomocí hmotnostního přírůstku (WPG) v procentech. Acetylace byla provedena s účinností 18 % WPG (při plné acetylaci 25 % WPG bylo pozorováno porušení ohýbaného prvku, především tlakovým namáháním). Vybrané vlastnosti pružiny byly hodnoceny ve čtyřech vlhkostních stavech (suché, v prostředí s 65 %, 85 % a 99 % rovnovážné vlhkosti vzduchu a 20 °C). Vliv acetylace na mechanické vlastnosti byl prokázán. Ve vlhkých podmínkách prokázaly acetylované vzorky vyšší smykový modul pružnosti a vyšší tuhost pružiny. V suchých podmínkách prokázaly acetylované vzorky nižší smykový modul pružnosti a nižší tuhost pružiny. Vliv acetylace na rozměrovou stabilitu byl prokázán. Acetylované vzorky prokázaly snížení rovnovážné vlhkosti dřeva o polovinu (46-56 %) v porovnání s referenčními vzorky. Acetylované vzorky prokázaly snížení bobtnání o polovinu u radiálního (41-56 %) a o polovinu u tangenciálního (46-59 %). Bylo pozorováno stejnoměrnější bobtnání (poměr radiálního a tangenciálního bobtnání) acetylovaných vzorků. Vliv acetylace na stabilizaci tvaru byl prokázán. Tvarová stabilita acetylované pružiny byla hodnocena změnou průměru pružiny v různých vlhkostních stavech. Se stoupající vlhkostí bylo pozorováno zvětšení průměru acetylované pružiny (5-16 %) a zvětšení průměru referenční pružiny (10-40 %). Redukce rozměrových změn průměru byla pozorována (57-75 %).
|
|
|
Výskyt a hodnocení zdravotního stavu hlavních edifikátorů lesních porostů v oblasti Přírodní lesní oblasti č.16 Českomoravská vrchovina
Krajíčková, Dominika
V roce 2021 bylo zastoupení buku lesního (Fagus sylvatica) v České republice 9,3 %, javorů 1,6 % a dubů 7,6 %. Tyto hodnoty pomalu stoupají a zastoupení buku se za posledních pět let zvýšilo o 3,3 % celkové plochy porostní půdy (Zelená zpráva 2021). Tato práce pojednává o životních projevech buku lesního (Fagus sylvatica), javoru mléče (Acer platanoides), javoru klene (Acer pseudoplatanus) a dubu letního (Quercus robur) na vybraných maloplošných chráněných územích v Přírodní lesní oblasti č. 16 Českomoravská vrchovina. Cílem této práce je vyhodnocení životních projevů výše zmíněných dřevin jejich porovnání na různých stanovištích. Byly vybrány tři MCHÚ, z čehož dvě lokality se nachází v 5. LVS a jedna částečně v 5. a 4. LVS a bylo zde provedeno dendrometrické měření. Měření byla prováděna na souborech lesních typů 5K – kyselá jedlová bučina, 5B – bohatá jedlová bučina, 5D – obohacená jedlová bučina, 5A – obohacená kamenitá klenová bučina, 5J – obohacená skeletová jilmojasanová javořina a 4K – kyselá bučina. Výsledkem bylo porovnání získaných dat mezi jednotlivými soubory lesních typů a jednotlivých dřevin na souboru lesních typů 5J. Průměr kmene a výška nasazení koruny buku lesního byly nižší na 5K. Javor mléč dosahoval menších tlouštěk na 5J oproti ostatním dřevinám, naopak javor klen a dub letní dosahovaly větších výšek.
|
|
|
Hodnocení stavu lesních geobiocenóz přírodní rezervace Palkovické hůrky (okres Frýdek-Místek)
Žáček, Pavel
Cílem této diplomové práce bylo aktuální zjištění stavu lesních porostů na území PR Palkovické hůrky. Na založených plochách provést kontrolní měření dendrometrických charakteristik a provést fytocenologické snímkování na nejrozšířenějších lesních typech. V rámci terénního šetření provést hodnocení výskytu lesnicky významných škůdců a patogenů na jednotlivých dřevinách. Z výsledků jednotlivých fytocenologických snímků vyplývá, že na 75 % lesních typů došlo ke snížení druhové pestrosti bylin. Avšak celková pokryvnost těchto druhů byla snížena pouze na 58 % lesních typů. Z jednotlivých měření na dendrometrických plochách bylo zjištěno, že porostní zásoba se v 66 % případů navýšila. Pokud došlo k úbytku porostní zásoby, bylo to výhradně z důvodu odumření vysokého počtu jedinců smrku ztepilého, jilmu horského nebo jasanu ztepilého. K nejvyššímu přírůstu zásob došlo na lesním typu 4S1, kde se zásoba zdvojnásobila. Výrazné odumírání smrku přispívá ke zlepšení hodnocení přirozenosti lesů. Do budoucna tak v přírodní rezervaci Palkovické hůrky existuje předpoklad, že se v rámci tohoto hodnocení stane z lesa přírodě blízkého les přírodní. Na závěr bylo dle zjištěných skutečností a poznatků navrhnuto lesnické hospodaření v daných přírodních podmínkách.
|
|
|
Mortalita podsadeb buku lesního a jedle bělokoré vyzvednutých z přirozené obnovy
Gattnar, Matyáš
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo vyhodnotit mortalitu vyzvednutých a pod smrkový porost přesazených semenáčků jedle bělokoré (ze tří různých přírodních lesních oblastí) a buku lesního. Výzkum probíhal v Moravskoslezských Beskydech na revíru Kyčera, který je pod správou Lesů ČR s.p. a k jeho provedení byly využity dvě rozpadající se smrkové monokultury. Na živných stanovištích bylo vysázeno několik variant buku lesního a jedle bělokoré ze tří PLO (Beskydy, Jeseník, Žďár). Nejlepší výsledky měla varianta zakořeněného buku lesního, jež byl vysázen na jaře roku 2022. Z jedlí se nejlépe vedlo těm, které byly vyzvednuty z porostu ze stejné oblasti – Beskydy.
|
host ::
RSS.