Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nabytí vlastnického práva od neoprávněného
Vojíř, Jakub ; Janoušková, Anežka (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Nabytí vlastnického práva od neoprávněného Tato diplomová práce se zabývá institutem nabytí vlastnického práva od neoprávněného se zaměřením na nabývání věcí movitých. Smyslem tohoto institutu je v některých odůvodněných případech zhojit nedostatek oprávnění převodce vlastnické právo převést. Nabytí vlastnického práva od neoprávněného představuje originární způsob nabytí vlastnického práva a vede k prolomení právního principu nemo plus iuris ad alium transfere potest quam ipse habet - nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Ačkoliv od účinnosti nové právní úpravy, kterou byl v současném rozsahu tento institut do českého právního řádu zaveden, uplynulo již téměř deset let, stále se lze setkat se řadou nejasností tuto právní úpravu doprovázejících. Právě jejich četný výskyt poukazuje na potřebu kritického zkoumání této úpravy. Téma je proto stále mimořádně aktuální a judikatura k němu se neustále vyvíjí. Zejména závěry týkající se požadavků na dobrou víru nabyvatele je třeba hledat primárně právě v rozhodovací praxi soudů. Práce se skládá z úvodu, čtyř hlavních kapitol, které jsou členěny do podkapitol a závěru. První kapitola se zabývá institutem vlastnického práva obecně. Druhá kapitola se věnuje právním principům, které s úpravou institutu souvisí. Základní teoretická východiska...
Nabytí věcného práva od neoprávněného k věci evidované ve veřejném seznamu
Cihlář, Matěj ; Zvára, Michael (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Nabytí věcného práva od neoprávněného k věci evidované ve veřejném seznamu Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tématu úplatného nabytí vlastnického práva k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí od neoprávněného na základě ustanovení § 984 občanského zákoníku. Úžeji se pak práce soustředí na podmínku dobré víry nabyvatele a její konkrétní předpoklady v těchto případech. Práce je členěna do čtyř hlavních kapitol. První kapitola je věnována přestavení hlavních právních principů, které se v úpravě této problematiky projevují. Druhá kapitola poskytuje stručný přehled vývoje právní úpravy této problematiky od první republiky až po současnost. Třetí kapitola je pak již věnována samotné analýze dobré víry nabyvatele, a to na základě právní úpravy, odborné literatury a judikatury, jak aktuální, tak historické. Čtvrtá kapitola pak představuje německou právní úpravu této problematiky a provádí srovnání hlavních bodů, na kterých jsou právní úpravy a aplikační praxe v obou zemích založeny. Autor dochází k závěru, že v českém právním prostředí je dobrá víra nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí sice presumována, soudy však kladou na nabyvatele značné požadavky ohledně vyloučení případných pochybností o správnosti zápisu v katastru nemovitostí. Zásada materiální publicity veřejných seznamů tak do značné...
Nové Lex Mercatoria
Vítek, Michal ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
NLM Abstrakt Téma lex mercatoria není pro právní vědu ničím novým a převratným, naopak, jedná se o koncept, který se v evropském právním myšlení objevuje již minimálně od středověku. Přesto však nadále zůstává bez jasného a uchopitelného právně-teoretického rámce a stále v rovině jakési hypotézy. Tato rigorozní práce ve svých pěti kapitolách k fenomenu lex mercatoria, konkrétně k jeho aktuální podobě - Nové Lex Mercatoria - přistupuje jako ke svébytnému právnímu řádu s jasným obsahem, konkrétními právně-teoretickými konturami a prokazatelným mechanismem vynucení jeho norem. Primárním cílem práce je popsat Nové Lex Mercatoria nikoliv jako koncept, ale jako platné právo a ve vymezeném rozsahu přednést jak argumenty, které takovou premisu potvrzují, tak ty, které ji zpochybňují. Za tímto účelem práce zodpovídá napříč jednotlivými kapitolami následující otázky: existuje určitý pojem Nového Lex Mercatoria? Má takové právo historickou kontinuitu? Má toto právo jasné teorieticko právní odlišnosti od současného práva národních států? Jaké normy takové právo tvoří a kdo a za jakých okolností je vynucuje?

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.