|
|
Problematika septických stavů na jednotce intenzivní péče
Škrabánková, Hana ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit mikrobiální osídlení kůže v místě vpichu centrálního žilního katétru a možnosti jeho ovlivnění k udržení co nejnižší incidence katétrové sepse. Kultivační výsledky provedených stěrů z kůže a odebraných hemokultur od dvou skupin pacientů byly mezi sebou vzájemně porovnány pomocí metod kvalitativní analýzy. Jednalo se o pacienty na jednotce intenzivní péče se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledkem bylo zjištění mikrobiálního osídlení kůže a zastoupení různých patogenních kmenů v místě vpichu centrálního žilního katétru u obou stanovených skupin. Dále se prokázalo, že vyšší riziko mikrobiálního osídlení s projevy katétrové sepse měli pacienti s déle zavedeným centrálním žilním katétrem v programu domácí parenterální výživy se stomií. Doporučením je neustálé vzdělávání zdravotnických pracovníků, aby postupovaly v ošetřování podle nejnovějších preventivních doporučení, a důraz je především kladen na mytí a dezinfekci rukou, neboť ruce zdravotníků patří k nejrozšířenějšímu a nejrizikovějšímu způsobu přenosu patogenních kmenů s možným vznikem nozokomiální nákazy. Aseptické zásady musí být opakovaně předávány všem pacientům odbornou edukací. Klíčová slova: sepse, aseptický přístup, intenzivní péče, hemokultury, centrální žilní katétr Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Problematika septických stavů na jednotce intenzivní péče
Škrabánková, Hana ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit mikrobiální osídlení kůže v místě vpichu centrálního žilního katétru a možnosti jeho ovlivnění k udržení co nejnižší incidence katétrové sepse. Kultivační výsledky provedených stěrů z kůže a odebraných hemokultur od dvou skupin pacientů byly mezi sebou vzájemně porovnány pomocí metod kvalitativní analýzy. Jednalo se o pacienty na jednotce intenzivní péče se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledkem bylo zjištění mikrobiálního osídlení kůže a zastoupení různých patogenních kmenů v místě vpichu centrálního žilního katétru u obou stanovených skupin. Dále se prokázalo, že vyšší riziko mikrobiálního osídlení s projevy katétrové sepse měli pacienti s déle zavedeným centrálním žilním katétrem v programu domácí parenterální výživy se stomií. Doporučením je neustálé vzdělávání zdravotnických pracovníků, aby postupovaly v ošetřování podle nejnovějších preventivních doporučení, a důraz je především kladen na mytí a dezinfekci rukou, neboť ruce zdravotníků patří k nejrozšířenějšímu a nejrizikovějšímu způsobu přenosu patogenních kmenů s možným vznikem nozokomiální nákazy. Aseptické zásady musí být opakovaně předávány všem pacientům odbornou edukací. Klíčová slova: sepse, aseptický přístup, intenzivní péče, hemokultury, centrální žilní katétr Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Horečka jako ošetřovatelský problém
RAIŠLOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o nemocné s horečkou. V úvodu teoretické části je vymezen pojem termoregulace a jsou popsány termoregulační mechanismy, v následující části je popsána tělesná teplota a jsou popsány aktivity sestry při měření tělesné teploty, krátce jsou zmíněny dostupné teploměry a čidla. V nejobsáhlejší části je vymezen pojem horečka, jsou popsány příčiny horečky, klinický obraz, fyziologické důsledky horečky, rozdělení horečky, diagnostika a možné metody snižování tělesné teploty. Dále je zmíněna ošetřovatelská péče o nemocného s horečkou a jsou popsány aktivity sestry při ošetřování. Ke splnění hlavního záměru této práce byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, jaké ošetřovatelské postupy nejčastěji používá sestra v rámci ošetřování pacienta s horečkou. Cíl 2: Zjistit, s jakou problematikou se nejčastěji setkává sestra při ošetřování pacienta s horečkou. Byly položeny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 : Jaké ošetřovatelské postupy nejčastěji používá sestra v rámci ošetřování pacienta s horečkou? Výzkumná otázka 2: S jakou nejčastější problematikou se sestra setkává při ošetřování pacienta s horečkou? Praktická část této práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, jehož základem byl hloubkový polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor byl veden se sestrami ze zdravotnických zařízení v Plzeňském kraji. Bylo osloveno dvacet sester, které splňovaly zadané kritérium pro jejich výběr. Podmínkou byla práce na oddělení ARO, JIP, chirurgickém nebo interním oddělení. Poté bylo metodou otevřeného kódování každé respondentce přiděleno číslo. Došlo k očíslování všech řádků, které obsahovaly odpovědi sester, aby na ně mohlo být poté odkazováno. Metodou "papír a tužka" došlo ke zvýraznění důležitých informací v textu. Následně byla použita technika "vyložení karet", kterou byla získaná data rozdělena do čtyř kategorií. Kategorie byly dále rozšířeny o podkategorie a byly zpracovány do schémat. Provedeným výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry uvedly základní ošetřovatelské postupy, které používají při ošetřování nemocného s horečkou. Mají dobrý přehled o problematice při ošetřování těchto klientů. Všechny dotazované sestry se setkaly na svém pracovišti s nemocným s horečkou, znají příčiny horečky, které se vyskytují na jejich pracovišti. Uvedly široký rozsah příznaků i možných komplikací v souvislosti s horečkou. Při ošetřování nemocného se vždy řídí ordinacemi lékaře a provádí ošetřovatelské intervence. Z výsledků je zřejmé, že ošetřovatelské postupy se částečně liší nejen podle zdravotnického zařízení, kde respondentka pracuje, ale také záleží na tom, zda jde o oddělení intenzivní péče, či standardní oddělení. Na JIP a ARO mají více vybavení i personálu pro poskytování vysoce kvalitní ošetřovatelské péče, ale i standardní oddělení dle výsledků výzkumu poskytuje kvalitní ošetřovatelskou péči. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry rámcově prokázaly své znalosti, které se týkají péče o nemocné s horečkou, a mají přehled o problematice při ošetřování. Ale i tak v každé oblasti vzniká prostor pro další rozšíření teoretických vědomostí i praktické zkušenosti. Na základě teoretického studia o horečce, ošetřovatelské péče o nemocné s horečkou, specifik při ošetřování a vyhodnocení výsledků výzkumného šetření byl jako výstup z práce vytvořen manuál "Ošetřovatelská péče o nemocné s horečkou", který je přiložen jako příloha (příloha 6). Bakalářskou práci je též možno použít jako informační materiál pro sestry zdravotnických zařízení, které se ve svém povolání setkávají s nemocnými s horečkou.
|
|
|
Problematika odběru krve na vyšetření hemokultury.
NOVÁKOVÁ, Olga
Současný stav: Kultivační vyšetření krve je zaměřené na odhalení infekce v krevním řečišti. Stále častěji dnes dochází ke komplikacím onemocnění v podobě toxikémie, bakteriémie a sepse.Diagnostika septických stavů bývá obtížná a mikrobiologické vyšetření krve zde hraje nezastupitelnou roli. Odběr krve na hemokulturu patří k technicky i časově náročnějším a tyto odběry musí sestry perfektně ovládat.Předmět: Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo identifikovat rizikové faktory, týkající se odběru krve na hemokulturu, které mohou ovlivnit výsledek kultivačního vyšetření. Zjistit, zda sestry znají a dodržují doporučený postup při odběru krve na hemokulturu a identifikovat chyby, kterých se sestry při tomto odběru nejčastěji dopouštějí.Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Realizace výzkumu byla povolena hlavní sestrou Nemocnice České Budějovice a. s.Výsledky: V teoretické části práce byl popsán doporučený postup odběru krve na hemokulturu a rizikové faktory, které ovlivňují výsledek hemokultivačního vyšetření. Výsledky pozorování ukázaly chyby, kterých se sestry při odběru krve na hemokulturu nejčastěji dopouštějí.Znalosti sester o doporučeném postupu odběru a pravidlech charakterizující tento odběr, které zjišťoval provedený rozhovor, jsou dostatečné. Sestry jsou dobře seznámeny s danými postupy a odlišné metody umějí zdůvodnit.Závěr: Správná diagnostika infekcí krevního řečiště může zachránit pacientům život. Na sestry jsou kladeny velké požadavky, aby svými postupy co nejvíce eliminovaly rizikové faktory, které mohou ovlivnit výsledek hemokultivačního vyšetření. Výstupem této práce je identifikace nejčastějších chyb, kterých se sestry dopouštějí a návrh preventivních opatření, které by eliminovaly odhalené rizikové oblasti. Příčinou chyb může být neznalost, již zautomatizovaný odlišný postup a také časový a psychický tlak při péči o pacienty.
|
host ::
RSS.