|
|
Ochrana hospodářské soutěže - blokové výjimky
Šafaříková, Barbora ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE - BLOKOVÉ VÝJIMKY Hlavním cílem mé práce je popsat a analyzovat jeden aspekt blokové výjimky pro vertikální dohody, a to konkrétně určování cen pro další prodej. Diplomová práce se skládá ze šesti částí, jedna z nich se zabývá obecně blokovými výjimkami a zbytek práce se zaměřuje na určování cen pro další prodej. První kapitola představuje téma blokových výjimek a vysvětluje prvky blokových výjimek, které jsou pro všechny společné. Kapitola druhá uvádí definici určování cen pro další prodej a popisuje rozdíl mezi fixní, minimální, maximální a doporučenou cenou. Třetí kapitola popisuje ekonomické teorie, které mají vliv na právní režim institutu určování cen pro další prodej. Kapitola je rozdělena do tří podkapitol. První z nich vysvětluje prosoutěžní účinky určování cen pro další prodej. Druhá podkapitola se zaměřuje na jejich protisoutěžní účinky. Třetí podkapitola shrnuje ekonomické teorie dopadu určování cen pro další prodej. Čtvrtá kapitola posuzuje právní rámec určování cen pro další prodej v evropském právu. Nejprve popisuje zacházení s fixními, minimálními, doporučenými a maximálními cenami. Poté analyzuje určování cen pro další prodej jako účelové omezení a zkoumá možné vynětí na základě čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Čtvrtá podkapitola se...
|
|
|
Ochrana hospodářské soutěže - blokové výjimky
Šafaříková, Barbora ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE - BLOKOVÉ VÝJIMKY Hlavním cílem mé práce je popsat a analyzovat jeden aspekt blokové výjimky pro vertikální dohody, a to konkrétně určování cen pro další prodej. Diplomová práce se skládá ze šesti částí, jedna z nich se zabývá obecně blokovými výjimkami a zbytek práce se zaměřuje na určování cen pro další prodej. První kapitola představuje téma blokových výjimek a vysvětluje prvky blokových výjimek, které jsou pro všechny společné. Kapitola druhá uvádí definici určování cen pro další prodej a popisuje rozdíl mezi fixní, minimální, maximální a doporučenou cenou. Třetí kapitola popisuje ekonomické teorie, které mají vliv na právní režim institutu určování cen pro další prodej. Kapitola je rozdělena do tří podkapitol. První z nich vysvětluje prosoutěžní účinky určování cen pro další prodej. Druhá podkapitola se zaměřuje na jejich protisoutěžní účinky. Třetí podkapitola shrnuje ekonomické teorie dopadu určování cen pro další prodej. Čtvrtá kapitola posuzuje právní rámec určování cen pro další prodej v evropském právu. Nejprve popisuje zacházení s fixními, minimálními, doporučenými a maximálními cenami. Poté analyzuje určování cen pro další prodej jako účelové omezení a zkoumá možné vynětí na základě čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Čtvrtá podkapitola se...
|
|
|
Bloková výjimka v automobilovém průmyslu a její postavení v rámci soutěžního práva EU
Hirsch, Maxim ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá blokovými výjimkami v automobilovém průmyslu. Analyzuje jejich postavení v rámci soutěžního práva EU. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda jsou specifické sektorové blokové výjimky upravující oblast automobilového průmyslu v souladu s obecnými cíli soutěžního práva EU a analyzovat jejich vztah k soutěžnímu právu EU jako lex generalis a lex specialis. K dosažení těchto cílů je práce rozdělena do 5 kapitol. První kapitola se zabývá blokovými výjimkami obecně. Vysvětluje důvod, proč byly blokové výjimky přijímány a dále jejich následný vývoj. V první kapitole je také vysvětlena jejich struktura a způsob právní regulace. Tato kapitola poté vysvětluje vývoj obecné blokové výjimky pro vertikální dohody a blokové výjimky týkající se automobilového průmyslu. Vysvětlení jejich vývoje je založeno na rozhodnutí ve věci BMW, jelikož pravidla stanovená tímto rozhodnutím se stala základem první blokové výjimky v automobilovém průmyslu. Druhá kapitola se zabývá nejnovější blokovou výjimkou v automobilovém průmyslu - nařízením č. 461/2010. Nejnovější blokovou výjimkou skončilo období specifických sektorových pravidel pro prodej nových vozidel. Nařízení č. 461/2010 obsahuje specifická pravidla pouze pro poprodejní trh. Prodej nových vozidel je nyní upraven pouze obecnou blokovou výjimkou pro...
|
|
|
Ochrana hospodářské soutěže - blokové výjimky
Marešová, Denisa ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Blokové výjimky představují nástroj vynětí ze zákazu dohod omezujících hospodářskou soutěž podle článku 101 odst. 1 SFEU. Hlavním cílem mé diplomové práce je analyzovat a popsat vývoj pojetí blokových výjimek a nastínit, jak blokové výjimky fungují v praxi. Blokové výjimky jsou vydávány formou nařízení o blokové výjimce v souladu s článkem 101 odst. 3 SFEU. V tomto ustanovení jsou zakotveny podmínky, na základě kterých je možné určité typy dohod vyjmout ze zákazu dohod dle článku 101 odst. 1 SFEU. Nařízení o blokových výjimkách jsou vydávána Radou nebo, a to je častější, Komisí. V případě, že dohoda splňuje kritéria nařízení o blokové výjimce, je tato dohoda platná a účinná, aniž by bylo třeba dalšího povolení. Práce obsahuje šest kapitol. První dvě kapitoly jsou úvodní. Kapitola první se zaobírá ochranou hospodářské soutěže obecně. Následuje pak druhá kapitola, jež pojednává o hlavních výjimkách ze zákazu dohod, jakými jsou zákonné výjimky dle článku 101 odst. 3 SFEU nebo vynětí ze zákazu dohod na základě pravidla de minimis. Kapitola třetí, jež je rozdělena do tří částí, vysvětluje vývoj přístupu ke konceptu blokových výjimek. Nejprve je pozornost věnována historickému kontextu v rámci Evropských společenství/Evropské unie, zvlášť jsou pak v části druhé vyloženy důsledky přijetí nařízení Rady č....
|
host ::
RSS.