|
|
Využití odpadu ze zpracování fosforu za účelem produkce látek se zvýšenou přidanou hodnotou
Hejsek, Michal ; Zavřel, Tomáš (oponent) ; Ing.Jan Červený, Ph.D. (vedoucí práce)
Práce se zabývá využitím odpadních proudů vznikajících v závodě pro zpracování žlutého fosforu. V teoretické části jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti fosforu, jeho transport v biosféře a role v živých organismech. Dále je charakterizován výrobní proces v závodě na zpracování fosforu. Odpadní vody z technologie jsou posouzeny z hlediska jejich možného využití jako zdroje živin pro kultivaci mikroskopických řas v průmyslovém měřítku. V praktické části je provedena optimalizace kultivačních podmínek mikroskopické řasy Chlorella pyrenoidosa Chick (IPPAS C-2) v médiu založeném na odpadní vodě ze skladu žlutého fosforu.
|
|
|
Snižování CO2 pomocí řas
Naider, Jakub ; Rebej, Miroslav (oponent) ; Vondál, Jiří (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na proces kultivace řas a jejich využití pro snižování emisí oxidu uhličitého. Hlavním cílem práce je hmotnostní a tepelná bilance fotobioreaktoru a návrh řešení regulace teploty. V rámci práce byla vypracována rešerše, která se zabývá jednotlivými typy bioreaktorů a fotobioreaktorů, aktuální situací kolem klimatu a vlivu kultivace mikrořas na emise oxidu uhličitého. V práci je popsán model pro regulaci teploty a přenosu hmoty deskového fotobioreaktoru.
|
|
|
Aplikace vybraných odpadů potravinářského průmyslu v biotechnologii karotenogenních kvasinek se zaměřením na optimalizaci výtěžnostních koeficientů.
Obračaj, Jan ; Němcová, Andrea (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku kultivace vybraných karotenogenních kvasinek na průmyslových odpadních substrátech. Tyto mikroorganismy produkují významné metabolity s využitím v mnoha průmyslových odvětvích, mezi něž patří v první řadě farmaceutický a potravinářský průmysl. V rámci tohoto experimentu bylo nutné především zmapovat růst těchto mikroorganismů na různých alkoholech a na dalších složkách těchto odpadních substrátů. Následně byly porovnány výtěžnostní koeficienty a množství produkovaných metabolitů v rámci různých kmenů a použitého zdroje nutrientů. V teoretické části práce jsou popsány použité kmeny kvasinek, studované metabolity a jejich metody extrakce a analýzy. Mezi studované metabolity patří karotenoidní barviva, ubichinon, ergosterol, mikrobiální lipidy a -glukany. Experimentální část obsahuje seznam použitého vybavení, laboratorní techniky, laboratorní a analytické metody, chemikálie a seznam použitých kmenů mikroorganismů. Výsledková část pak porovnává množství produkovaných metabolitů v rámci použitého kmene a použitého substrátu pro kultivaci, která probíhala jak v malém měřítku, tak ve větším, ve fermentorech. Výsledky této práce mohou poskytnout cenné informace, které by mohly být aplikovány do průmyslové biotechnologie karotenogenních kvasinek a snížit jejich ekonomickou náročnost a zároveň pomoci při ekologické likvidaci vybraných průmyslových odpadů.
|
|
|
Snižování CO2 pomocí řas
Naider, Jakub ; Rebej, Miroslav (oponent) ; Vondál, Jiří (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na proces kultivace řas a jejich využití pro snižování emisí oxidu uhličitého. Hlavním cílem práce je hmotnostní a tepelná bilance fotobioreaktoru a návrh řešení regulace teploty. V rámci práce byla vypracována rešerše, která se zabývá jednotlivými typy bioreaktorů a fotobioreaktorů, aktuální situací kolem klimatu a vlivu kultivace mikrořas na emise oxidu uhličitého. V práci je popsán model pro regulaci teploty a přenosu hmoty deskového fotobioreaktoru.
|
|
| |
|
|
Adheze jednobuněčných řas Chlorella vulgaris na pevné povrchy
Širmerová, Marcela ; Vymazal, Jan (vedoucí práce) ; Mojmír, Mojmír (oponent)
I když adheze bakterií a kvasinek byly rozsáhle studovány v širokém rozsahu experimentálních a teoretických přístupů, výrazně menší pozornost byla dosud zaměřena na přilnavost jednobuněčných řas k pevným materiálům. Proto je tato disertační práce zaměřena na fyzikálně-chemické aspekty adheze jednobuněčných řas. Výsledky prezentovány v této práci jsou založeny na experimentální charakterizaci povrchových vlastností řas (Chlorella vulgaris) a pevných látek pomocí měření kontaktního úhlu a zeta potenciálu. Tyto údaje byly následně použity v procesu modelování povrchových interakcí (termodynamické, klasické a rozšířené DLVO modely), což vedlo ke kvantitativní predikci interakčních intenzit. Nakonec byly modelové předpovědi porovnány s experimentálními daty adhezních testů řas na povrchy modelových pevných látek s cílem identifikovat fyzikálně-chemické síly, jimiž se řídí interakce řasy-pevná látka. Tyto modelové pevné látky byly připraveny s cílem pokrýt širokou škálu vlastností (hydrofobitu, povrchový náboj). Výsledky ukázaly, že v prostředí s nízkou iontovou silou byla adheze ovlivněna především elektrostatickou přitažlivostí/odpuzováním mezi povrchy, zatímco se zvyšující se iontovou silou rostl význam nepolárních (hydrofobních) interakcí. Mezi testovanými materiály byla pozorována nejvyšší adheze buněk Chlorella vulgaris na 3-aminopropyltriethoxysilanem modifikované sklo (APTES sklo), simulující povrchové vlastnosti nerezové oceli. Vliv povrchových vlastností pevných látek na stupeň kolonizace jednobuněčnou řasou byl statisticky významnější než vliv složení kultivačního média na buněčný povrch Chlorella vulgaris.
|
|
|
Využití odpadu ze zpracování fosforu za účelem produkce látek se zvýšenou přidanou hodnotou
Hejsek, Michal ; Zavřel, Tomáš (oponent) ; Ing.Jan Červený, Ph.D. (vedoucí práce)
Práce se zabývá využitím odpadních proudů vznikajících v závodě pro zpracování žlutého fosforu. V teoretické části jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti fosforu, jeho transport v biosféře a role v živých organismech. Dále je charakterizován výrobní proces v závodě na zpracování fosforu. Odpadní vody z technologie jsou posouzeny z hlediska jejich možného využití jako zdroje živin pro kultivaci mikroskopických řas v průmyslovém měřítku. V praktické části je provedena optimalizace kultivačních podmínek mikroskopické řasy Chlorella pyrenoidosa Chick (IPPAS C-2) v médiu založeném na odpadní vodě ze skladu žlutého fosforu.
|
host ::
RSS.