|
|
Využití pokročilých reologických metod ke studiu biologických systémů
Krňávková, Šárka ; Kráčalík, Milan (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Byla zavedena a prověřena nová metoda pro měření viskoelastických vlastností na mezifázovém rozhraní zvaná mezifázová reologie. Naměřená data byla porovnána s daty naměřenými pomocí tenziometru pro modelové systémy tenzidů. Byly proměřeny tři koncentrační řady různých typů tenzidů a to konkrétně SDS (aniontový), TTAB (kationtový) a Tween (neionogenní). Z naměřených dat byl posouzen vliv struktury, kritické micelární koncentrace a náboje na viskoelastické vlastnosti mezifázového rozhraní. Dále byla tato metoda optimalizována a použita na biologické systémy a to konkrétně na biofilmy dvou bakteriálních kmenů. Nejdříve byly zjišťovány viskoelastické vlastnosti biofilmů na agaru a dále byla studována závislost viskoelastických vlastností na teplotě.
|
|
|
Extracelulární matrix u kvasinkových populací
Novotná, Pavla ; Kuthan, Martin (vedoucí práce) ; Dvořáček, Lukáš (oponent)
Mikroorganismy se v přírodním prostředí nejčastěji vyskytují v mnohobuněčných formách, nejčastěji v biofilmech. Biofilm je charakterizován jako společenství buněk, žijících na rozhraní prostředí, uzavřených v extracelulární matrix. ECM tvoří významnou složku biofilmů u kvasinkových populací. Extracelulární matrix funguje jako ochranná bariéra a umožňuje buňkám přežívat v nepříznivých podmínkách i lépe kompetovat o prostředí s ostatními mikroorganismy. Tvoří také účinnou bariéru proti antibiotikům či jiným škodlivým látkám, což dělá z biofilmů velký problém ve zdravotnictví a průmyslu. Tvorba matrix může být ovlivněná morfologickými formami kolonií. U některých mikroorganismů dochází ke zvýšené tvorbě ECM při fenotypovém přepínání jako reakce na změnu životních podmínek. Složení ECM je rodově i druhově specifické. Hlavní složku matrix tvoří polysacharidy a proteiny.
|
|
|
Odstraňování nutrientů řasovými biofilmy během dočišťování odpadních vod
Sukačová, Kateřina
Tato disertační práce se zabývala zhodnocením možnosti využití řasových biofilmů pro odstranění živin z odpadní vody. Nedílnou součástí výzkumu bylo hodnocení celkového přínosu předkládané technologie, včetně produkce biomasy a využití zachyceného fosforu. V průběhu experimentů bylo zjištěno, že řasový biofilm odstranil 98 % fosforu za 24 hodin z odpadní vody s koncentracemi fosforu v rozsahu 3 až 10 mg.L-1. Byla zjištěna rozdílná dynamika odstraňování fosforu a dusíku. Denní množství odstraněného dusíku se pohybovalo mezi 2 % až 25 % a množství odstraněného dusíku bylo závislé na denním množství slunečního záření. Studovaný systém řasových biofilmů vykazoval vysokou účinnost zachycení fosforu, což ukazuje na velký potenciál této technologie pro integraci do procesů čištění odpadních vod.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Extracelulární matrix u kvasinkových populací
Novotná, Pavla ; Kuthan, Martin (vedoucí práce) ; Dvořáček, Lukáš (oponent)
Mikroorganismy se v přírodním prostředí nejčastěji vyskytují v mnohobuněčných formách, nejčastěji v biofilmech. Biofilm je charakterizován jako společenství buněk, žijících na rozhraní prostředí, uzavřených v extracelulární matrix. ECM tvoří významnou složku biofilmů u kvasinkových populací. Extracelulární matrix funguje jako ochranná bariéra a umožňuje buňkám přežívat v nepříznivých podmínkách i lépe kompetovat o prostředí s ostatními mikroorganismy. Tvoří také účinnou bariéru proti antibiotikům či jiným škodlivým látkám, což dělá z biofilmů velký problém ve zdravotnictví a průmyslu. Tvorba matrix může být ovlivněná morfologickými formami kolonií. U některých mikroorganismů dochází ke zvýšené tvorbě ECM při fenotypovém přepínání jako reakce na změnu životních podmínek. Složení ECM je rodově i druhově specifické. Hlavní složku matrix tvoří polysacharidy a proteiny.
|
|
|
Využití pokročilých reologických metod ke studiu biologických systémů
Krňávková, Šárka ; Kráčalík, Milan (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Byla zavedena a prověřena nová metoda pro měření viskoelastických vlastností na mezifázovém rozhraní zvaná mezifázová reologie. Naměřená data byla porovnána s daty naměřenými pomocí tenziometru pro modelové systémy tenzidů. Byly proměřeny tři koncentrační řady různých typů tenzidů a to konkrétně SDS (aniontový), TTAB (kationtový) a Tween (neionogenní). Z naměřených dat byl posouzen vliv struktury, kritické micelární koncentrace a náboje na viskoelastické vlastnosti mezifázového rozhraní. Dále byla tato metoda optimalizována a použita na biologické systémy a to konkrétně na biofilmy dvou bakteriálních kmenů. Nejdříve byly zjišťovány viskoelastické vlastnosti biofilmů na agaru a dále byla studována závislost viskoelastických vlastností na teplotě.
|
|
|
Role MDR transporterů v resistenci biofilmů u kvasinek
Urbanová, Daniela ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Tato práce je zaměřena na transportéry mnohočetné lékové rezistence (MDR) a jejich roli v rezistenci biofilmů kvasinek k toxickým látkám. Biofilmy jsou strukturovaná mikrobiální společenstva produkující extracelulární matrix a projevující odlišné vlastnosti ve srovnání s individuálními buňkami, mimo jiné z hlediska odolnosti k antimikrobiálním látkám. MDR pumpy přispívají k vyšší rezistenci biofilmů pouze v počátečních fázích jejich vývoje, později jsou nahrazeny mnoha jinými mechanismy. Nejvýznamnějšími MDR přenašeči kvasinky Candida albicans jsou Cdr1p, Cdr2p a Mdr1p. Cdr1p a Cdr2p způsobují rezistenci k azolům - flukonazolu, ketokonazolu a itrakonazolu, které byly dříve hojně používané jako léčiva proti kvasinkovým onemocněním. Mdr1p rovněž přispívá k rezistenci k flukonazolu. Rezistence k léčivům působí značné problémy v terapii kvasinkových onemocnění, proto je porozumění mechanismům, které odolnost kvasinkových společenstev způsobují, velmi důležité. Klíčová slova: rezistence, MDR transportéry, Candida albicans, biofilmy
|
|
| |
host ::
RSS.