|
| |
|
|
Zjišťování potenciálu chemických látek používaných k ochraně proti ultrafialovému záření (UV filtrů) způsobovat anti-progestagenní aktivitu ve vodním prostředí
SMĚŠNÁ, Tereza
Látky používané k ochraně proti UV záření (UV filtry) jsou široce využívány v průmyslu a také v produktech denní potřeby. V mnoha zemích po celém světě bylo zaznamenáno, že se dostávají do vodního prostředí. Přítomnost UV filtrů v povrchových vodách může představovat riziko pro vodní organismy. Cílem této diplomové práce bylo otestovat řadu látek, ze skupiny UV filtrů na anti-progestagenní aktivitu, detekovat tuto aktivitu ve vodním prostředí, detekovat UV filtry ve vodním prostředí a na základě těchto informací vyhodnotit potenciál organických UV filtrů způsobovat anti-progestagenní aktivitu ve vodním prostředí. V této diplomové práci bylo testováno 20 organických UV filtrů in vitro biotestem anti-PR-CALUX. V tomto biotestu byly buňky vystaveny čistým látkám (UV filtrům) a referenční látce mifepristonu. Dále byly odebrány bodovým (aktivním) odběrem vzorky z areálové čistírny odpadních vod v Táboře a z povrchových vod (veřejná koupaliště a řeka Lužnice). Vzorky byly extrahovány pomocí extrakce na pevné fázi. Tyto extrakty odpadní a povrchové vody byly testovány na progestagenní a anti-progestagenní aktivitu biotesty (anti-)PR-CALUX a také v nich byla měřena koncentrace UV filtrů hmotnostní spektrometrií. Vzorky byly také testovány na cytotoxicitu testem redukce resazurinu. Anti-progestagenní aktivitu vykazovalo 9 organických UV filtrů, ale v porovnání s referenční látkou byly aktivity vykazované UV filtry řádově nižší. Nejsilnější aktivitu zjištěnou u UV filtrů vykazovaly ethylhexyl methoxycinamát, benzofenon-3 a oktokrylen. Progestagenní aktivita nebyla nalezena na žádné z lokalit. Anti-progestagenní aktivita byla nalezena u 60 % vzorků a naměřené koncentrace se pohybovaly v rozmezí od 2,6 do 4,5 ng/l ekvivalentů mifepristonu. Anti-progestagenní aktivita byla detekována na přítoku odpadní vody na čistírnu, v recipientu řeky Lužnice a na rybochovných rybnících sloužících též jako veřejná koupaliště. Chemickou analýzou bylo identifikováno třináct organických UV filtrů vyskytujících se na testovaných lokalitách. V nejvyšších koncentracích se vyskytovaly UV filtry oktokrylen a ethylhexyl methoxycinamát, zároveň tyto dva UV filtry nejvíce přispěly k celkové anti-progestagenní aktivitě. Na přítoku vody na čistírnu odpadních vod přispěly UV filtry k celkové anti-progestagenní aktivitě ze 49 %. V recipientu řeky Lužnice a veřejných koupališť bylo přispění UV filtrů k této aktivitě velmi malé což značí, že tato aktivita bude způsobována výskytem jiných látek. U rybníků lze předpokládat, že zdrojem těchto látek nebudou čistírny odpadních vod. Další výzkum by měl být zaměřený na detekci dopadu výskytu organických UV filtrů ve vodním prostředí na organismy, ale také na identifikaci látek způsobujících anti-progestagenní aktivitu ve vodním prostředí.
|
|
|
ZAVEDENÍ STANDARDNÍHO LABORATORNÍHO BIOTESTU ÚČINNOSTI ENTOMOPATOGENNÍ HOUBY BEAUVERIA BASSIANA NA DOSPĚLCE LÝKOŽROUTA SMRKOVÉHO IPS TYPOGRAPHUS L. (COLEOPTERA, SCOLYTIDAE)
SKALICKÝ, Aleš
Při velkoplošném monitoringu na vybraných lokalitách NP a CHKO Šumava byly odizolovány nativní kmeny entomopatogenní houby Beauveria bassiana, které byly následně testovány na jejich účinnost proti dospělcům lýkožrouta smrkového Ips typographus L. (Coleoptera, Scolytidae). Hlavním cílem této práce bylo vypracování postupu standardního laboratorního biotestu. Pro potřeby biotestu se jako nejvhodnější inkubační aréna jeví sterilní plastové kontejnery s vlhkou buničinou na dně. Dalším krokem je vložení standardního počtu imág Ips typographus na sterilní smrkovou kůru v kontejneru, která slouží jako přirozené živné médium po dobu inkubace. Průběh jednotlivých pokusů ukázal, že nejvhodnější termín počátečního vyhodnocení je 144 h od počátku pokusu, následující vyhodnocení je prováděno 168, 192 a 216 hod. V rámci biotestu byly také otestovány různé možnosti aplikací biopreparátů na bázi entomopatogenní houby Beauveria bassiana.
|
|
|
Využití entomopatogenních hub v biologické ochraně proti molici bavlníkové \kur{Bemisia tabaci}
ŘEHOŘOVÁ, Markéta
Práce se zaměřuje na zjišťování účinnosti vybraných druhů a kmenů entomopatogenních hub na synchronizovanou populaci molice bavlníkové (Bemisia tabaci) za optimálních i suboptimálních podmínek. V pokusech byly použity následující druhy entomopatogenních hub: Aschersonia aleyrodis, Lecanicillium lecanii (dříve Verticillium lecanii), Isaria fumosorosea (dříve Paecilomyces fumosoroseus) a Bauveria bassiana. U výše uvedených hub byla zjišťována mortalita v populaci po 7, 14 a 21 dnech. Pokusy byly prováděny za stejných podmínek (teplota, vlhkost) tak, aby jednotlivé výsledky mohly být navzájem porovnávány. U Isaria fumosorosea byl založen pokus i v suboptimálních podmínkách, díky čemuž bylo možné srovnat účinnost této významné houby jak v podmínkách optimálních (relativní vzdušná vlhkost 95-100 %, teplota 25{$\pm$}1°C), tak i suboptimálních (relativní vzdušná vlhkost pod 75 %, teplota 25{$\pm$}1°C). Větší pozornost byla také věnována A. aleyroides, jedné z nejvýznamnějších hub, jež je důležitým článkem v boji proti molicím (Aleyrodidae).
|
|
|
Obnova rostlinných společenstev po odstranění invazního rodu Reynoutria
Mártonová, Marie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Berchová, Kateřina (oponent)
Rod Reynoutria se v České republice řadí mezi vysoce invazní taxony. Jeho eradikací se proto zabývají různé programy a nejčastěji jsou k hubení používány neselektivní herbicidy založené na bázi glyfosátu. Doposud však není moc známo, jak po zásahu probíhá samovolná obnova domácí vegetace a zda-li je obnovu nutné podpořit dalšími managementovými opatřeními. V předkládané diplomové práci jsem se proto pokusila (i) popsat průběh obnovy vegetace po eradikaci křídlatek, (ii) zhodnotit vliv možných inhibujících faktorů sukcese (glyfosát, alelopatie, živinové poměry změněné v důsledku invaze křídlatek) a (iii) zhodnotit vliv dosévání semen domácích druhů na vznik žádoucích cílových společenstev. Obnova vegetace byla sledována celkem na 17 plochách v lese a na ruderálním bezlesí v letech 2007 až 2010. Do konce sledování zarostly plochy na bezlesí diverzifikovanou vegetací, sukcese v lese probíhala pozvolněji. Změna živinových poměrů nebyla detekována a rychlost obnovy byla zřejmě nejvíce limitována tím, že nebyla odstraněna odumřelá biomasa křídlatek. Dosévání druhů nebylo pro vývoj vegetace klíčové.
|
|
|
Obnova rostlinných společenstev po odstranění invazního rodu Reynoutria
Mártonová, Marie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Berchová, Kateřina (oponent)
Rod Reynoutria se v České republice řadí mezi vysoce invazní taxony. Jeho eradikací se proto zabývají různé programy a nejčastěji jsou k hubení používány neselektivní herbicidy založené na bázi glyfosátu. Doposud však není moc známo, jak po zásahu probíhá samovolná obnova domácí vegetace a zda-li je obnovu nutné podpořit dalšími managementovými opatřeními. V předkládané diplomové práci jsem se proto pokusila (i) popsat průběh obnovy vegetace po eradikaci křídlatek, (ii) zhodnotit vliv možných inhibujících faktorů sukcese (glyfosát, alelopatie, živinové poměry změněné v důsledku invaze křídlatek) a (iii) zhodnotit vliv dosévání semen domácích druhů na vznik žádoucích cílových společenstev. Obnova vegetace byla sledována celkem na 17 plochách v lese a na ruderálním bezlesí v letech 2007 až 2010. Do konce sledování zarostly plochy na bezlesí diverzifikovanou vegetací, sukcese v lese probíhala pozvolněji. Změna živinových poměrů nebyla detekována a rychlost obnovy byla zřejmě nejvíce limitována tím, že nebyla odstraněna odumřelá biomasa křídlatek. Dosévání druhů nebylo pro vývoj vegetace klíčové.
|
|
| |
|
|
Hodnocení účinnosti vybraných druhů entomopatogenních hub při samostatné aplikaci a aplikaci ve směsi více druhů
KRÁLOVEC, Jan
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním přirozené a záměrně indukované supresivity prostředí navozené aplikací u entomopatogenních hub Beauveria bassiana, Metarhizium anisopliae, Isaria fumosorosea a Lecanicillium muscarium. V testech byly hodnoceny jak in vitro parametry, tak účinnost v in vivo biotestech na hmyzím hostiteli larvě Tenebrio molitor. Druhy entomopatogenních hub byly aplikovány v suspenzích, jak jednotlivé kmeny tak i v kombinacích dvou kmenů. V in vitro podmínkách byly ověřovány možnosti objektivního hodnocení úrovně supresivity prostředí při použití test CFU (Colony Forming Units) na třech různých živných médiích (PDA, PDA + A , PDA + D), jako jeden z klíčových hodnotících parametrů. Dále byly hodnoceny testy klíčivosti podle GI (Germination Index), stanovení radiálního růstu (porovnání středových kultur) a interakce suspenzí kmenů na živných médiích PDA. V in vivo biotestech byly sledovány podle hodnotící stupnice FDI (Fungal development index) epizootie ze suspenzí těchto entomopatogenních hub na hmyzí larvě Tenebrio molitor, v konkurenčním testu kmenů. Vybrané larvy pokryté plně sporulujícím myceliem z epizootie byly dále vyhodnoceny v testu CFU. Výsledkem byly prosazující se kmen/y na larvě z aplikovaných suspenzí.
|
|
|
Standardní laboratorní biotesty účinnosti entomoparazitických hlístic
TRNKOVÁ, Zuzana
V této práci byla testována účinnost entomoparazitických hlístic (EPN) z čeledi Steinernematidae za různých laboratorních podmínek. Porovnávána byla virulence druhů Steinernema arenarium, S. carpocapsae a S. feltiae vůči čtvrtému instaru larev zavíječe voskového Galleria mellonella a potemníka moučného Tenebrio molitor. U prvního biotestu byly navozeny standardní podmínky (teplota 25°C a vlhkost 12,5 %). Druhý typ biotestu byl zaměřen na vliv teplot 10, 15 a 25°C na infektivitu S. feltiae a S. carpocapsae. V třetím typu biotestu byl zkoumán vliv nižší vlhkosti a následné rehydratace na infektivitu hlístic.
|
host ::
RSS.