|
|
Podnikání během pandemie a krize v kontextu genderových nerovností. Policy brief
Švarcová, Markéta ; Pospíšilová, Marie
Zda lze vnímat pandemii jako příležitost pro snížení genderové nerovnosti v podnikání bylo hlavní otázkou participativního workshopu, který jsme uspořádaly v Sociologickém ústavu 13. 3. 2024. Diskuze v rámci participativního workshopu byla zaměřena na bariéry, kterým čelí ženy podnikatelky, na nástroje, které mohou využívat pro jejich překonání, na zavedení ošetřovného pro podnikající a dostupnost a využitelnost dat členěných dle pohlaví. Tento policy brief zaznamenává názory relevantních stakeholderů v oblasti podnikání na téma odstraňování genderových nerovností v podnikatelském prostředí, které v rámci workshopu zazněly.
|
|
|
Péče o seniora v domácím prostředí
TROJÁKOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o seniora v domácím prostředí. Cílem práce je zmapovat praktické zkušenosti pečujících osob, které se starají o seniora v domácím prostředí. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je rozdělena do pěti podkapitol. První podkapitola se věnuje pojmům stáří a stárnutí. Jsou zde popsány potřeby ve stáří. Dále je uveden přehled změn ve stáří. Druhá podkapitola se zabývá seniorem a jeho rodinou. Dále je vymezen pojem laický pečovatel, zejména, kdo může být pečovatelem a jaké musí mít předpoklady. Práce pokračuje vysvětlením principů péče o seniora v domácím prostředí, problémy, které jsou spojeny s péčí o seniora. Tato podkapitola končí tzv. péčí o pečovatele. Třetí podkapitola přináší přehled nejčastěji používaných kompenzačních pomůcek v domácnosti. Následuje část věnující se legislativnímu opatření vztahující se k péči o seniora v domácím prostředí. Je vysvětleno, co je příspěvek na péči, kdo je jeho příjemcem, jak se posuzuje stupeň závislosti a jaká je jeho výše. Dále jsou objasněny pojmy příspěvek na zvláštní pomůcku a příspěvek na mobilitu. Poslední podkapitola udává přehled terénních sociálních služeb, které mohou pečující osoby pro seniory využívat. V empirické části byl vymezen tento cíl práce: Zmapovat praktické zkušenosti pečujících osob, které se starají o seniora v domácím prostředí. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaké faktory ovlivňují péči o seniora v domácím prostředí?" Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena na čtyři dílčí výzkumné otázky: "Jak probíhá péče o seniora?" "Jak vypadá den pečující osoby?" "Co usnadňuje pečující osobě péči o seniora?" "Jakou sociální pomoc využívá pečující osoba se seniorem?" Pro zjišťování informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen záměrným kvótním výběrem a tvořily ho čtyři osoby, které pečují o seniora v domácím prostředí. Kvótou pro výběr těchto osob byla doba péče o seniora minimálně 6 měsíců, senior měl přiznán příspěvek na péči minimálně ve II. stupni a pečující osoba byla ochotna spolupracovat na výzkumu. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon. Získané informace byly zpracovány metodou vytváření trsů. Následně byla zpracovaná data pomocí společných prvků vyhodnocena. Výsledná data byla strukturována podle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Výzkum přinesl odpovědi na stanovené otázky. Bylo zjištěno, že pečující osoby jsou rodinní příslušníci. Činností, které pečující osoby provádějí je celá řada. Od ošetřovatelských úkonů, zajišťování chodu domácnosti až k vyřizování úředních záležitostí. Dále se autorka zaměřila na lékařskou péči. Z výsledků vyplynulo, že praktického lékaře mají všichni senioři až na jednoho v místě trvalého bydliště a navštěvují ho s pečující osobou dle aktuálního zdravotního stavu. K odborným lékařům všechny pečující osoby se seniorem dojíždějí až 90 km. Další výzkumná otázka se týkala denního režimu pečovatele. Výzkum poukázal na skutečnost, že každý den pečující osoby je úplně stejný a veškeré činnosti se přizpůsobují potřebám seniora. Bylo zjištěno, že respondenti nemají téměř žádný volný čas pouze pro sebe. Další okruh otázek se týkal využívání kompenzačních pomůcek v domácnosti. Pečující osoby využívají při péči o seniora různé kompenzační pomůcky. Další otázka měla za cíl zjistit, zda popř. jakou sociální pomoc pečující osoby při péči o seniora využívají. Tato část výzkumu ukázala, že pečující osoby nevyužívají žádných sociálních služeb, ale ví, že možnost sociálních služeb existuje. O příspěvku na péči se respondenti dozvěděli od sociálních pracovnic, obvodního lékaře nebo od kolegyně. Tento příspěvek využívají různým způsobem. Nákup léků, nákup kompenzačních pomůcek. Ve dvou případech bylo zjištěno, že většinu příspěvku šetří. Všichni respondenti znají příspěvek na mobilitu, o příspěvku na zvláštní pomůcku ví pouze jeden responde
|
|
|
Přiznávání příspěvku na péči a proces kontroly jeho využívání u osob nad 18 let.
STANKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá příspěvkem na péči a procesem kontroly jeho využívání u osob nad 18 let. Proces přiznávání příspěvku na péči upravuje zákon o sociálních službách. Příspěvek na péči je poskytován osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti. Účelem této dávky je umožnit osobě dle vlastního uvážení zajistit si potřebnou pomoc prostřednictvím poskytovatele sociálních služeb či osobou blízkou. O stanoveném stupni závislosti rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který provádí také kontrolu využívání příspěvku. V současné době je projednáván návrh změny zákona s cílem upravit systém sociálních služeb tak, aby byly zohledněny poznatky z praxe především v oblasti jasného vymezení nároku a způsobu použití příspěvku na péči. Cílem diplomové práce je zjistit u příjemců příspěvku na péči v I. stupni závislosti dopady připravovaných změn a zmapovat zkušenosti sociálních pracovníků s prováděním kontrol využívání příspěvku. K dosažení cíle byla použita metoda dotazování, technika {--} polořízený rozhovor; sekundární analýza dat; zúčastněné pozorování. Výzkum prokázal, že u příjemců v I. stupni závislosti je příspěvek vyplácen v hodnotě, která neodpovídá skutečným nákladům vynaloženým na zajištění pomoci. Lze proto předpokládat, že snížení příspěvku by neohrozilo zajištění potřebné péče. Vyplácením příspěvku v I. stupni závislosti formou poukázek se pravděpodobně nezvýší zájem o sociální služby. Dále bylo zjištěno, že k provádění kontrol využívání příspěvku nejsou jednoznačně stanoveny metodické postupy. Přesnější vymezení kontrolní činnosti by umožňovalo provádět kontrolu efektivněji a transparentněji. Vyšší intenzita kontrolní činnosti je možná pouze za podmínky rozšíření personálních kapacit správních orgánů.
|
|
|
Současná úroveň sociálních služeb, srovnání s právní úpravou po 1.1.2007.
SERBUSOVÁ, Martina
{\clqq}Před zákonem jsou si všichni rovni`` a to od 1. ledna 2007 platí i na poli sociálních služeb, jelikož po mnoha letech přípravy nabyl účinnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Schválení tohoto zákona je průlomovým momentem jak pro sociální pracovníky, poskytovatele sociálních služeb, tak i pro samotné občany, příjemce sociálních dávek a služeb. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se zabývala vývojem sociálních služeb, zavedením nového zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, do sociálního systému a porovnáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu dle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a příspěvku na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V praktické části jsem se zaměřila pouze na příspěvek na péči, jelikož z mého pohledu se jedná o největší změnu, kterou nový zákon o sociálních službách s sebou přinesl a hraje velmi důležitou roli v této oblasti. Výzkum byl proveden za použití metody dotazování technikou dotazníku, který vyplňovali sociální pracovníci pracující v oddělení příspěvku na péči na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji. Celkem bylo rozdáno 57 dotazníků, z toho bylo použito 48 dotazníků. Ke zpracování výzkumné části jsem zvolila formu grafů. Cílem práce bylo porovnat pomocí SWOT analýzy dávky příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu dle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a příspěvek na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Na základě tohoto cíle byla stanovena hlavní hypotéza: v dávce příspěvek na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách spatřují sociální pracovníci více silných stránek a příležitostí než v dávce příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu dle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že tato hypotéza byla potvrzena. I přes některé problémy, které ještě bude třeba v souvislosti s tímto zákonem vyřešit, lze předpokládat, že zavedení příspěvku na péči do systému sociálních služeb byl a bude krok správným směrem.
|
host ::
RSS.