|
|
Změny ve srážko-odtokovém režimu v povodí Stropnice
Volková, Alena ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Diplomová práce se zabývá srážko-odtokovým režimem v povodí Stropnice a jeho vývojem. Snaží se odpovědět na otázku, zda dochází ke změnám v odtokovém režimu ve sledovaném období 1945 - 2009, a jestliže ano, zda byly tyto změny podmíněny klimaticky, nebo došlo k antropogennímu ovlivnění odtoku (např. úpravami říční sítě, změnou v krajinném pokryvu, odvodněním apod.). Pro hodnocení změn v odtokovém režimu byly nejprve použity metody jednoduchých a podvojných součtových čar, dále byla testována absolutní homogenita časových řad průtoků, srážkových úhrnů a teplot pomocí Pettitova a Wilcoxonova dvouvýběrového testu neboli Mann-Whitney testu. Pettitův test byl proveden v programu AnClim (v5.012), jehož výhodou je dostupnost na internetu, Mann-Whitney test potom v programu SPSS 15.0. Pro detekci trendů v časových řadách byl použit Mann-Kendallův test, jenž byl proveden pomocí makra MULTMK/PARTMK od C. Libiseller a A. Grimvalla, rovněž dostupného na internetu, v programu MS Excel. Pomocí součtových čar a testování byly odhaleny určité změny v odtokovém režimu na počátku 80. let, kdy došlo k mírnému poklesu odtoku, k němuž došlo také po roce 1988. V těchto obdobích se také nevyskytují téměř žádné jednoleté vody. Příčiny prvního poklesu jsou klimatického rázu, jelikož 80. léta jsou sušší než předcházející...
|
|
|
Vliv konvenčního pěstování pšenice a kukuřice na biodiverzitu epigeických brouků
SLOVÁKOVÁ, Karolína
V roce 2016 probíhal průzkum vlivu konvenčního pěstování pšenice a kukuřice na biodiverzitu epigeických brouků. Pole vybrána k tomuto průzkumu spadala do katastrálního území Českých Budějovic a nacházela se mezi obcemi Pašinovice a Římov. Na těchto polích hospodařilo zemědělské družstvo Ločenice. Pomocí zemních pastí s roztokem etylenglykolu bylo v průběhu května až září odchyceno 622 ks brouků. Ti byli využiti ke stanovení aktivity, dominance, biodiverzity podle Shannon-Weaverova indexu (H), reliktnosti a antropogennímu ovlivnění společenstev epigeických brouků těchto lokalit. Nejvyšší aktivita byla zaznamenána v kukuřičném poli (353 ks) a 269 ks v poli pšeničném. Nejčastějšími čeleděmi obou lokalit byli střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae). Nejpočetnějším druhem byl Poecilus cupreus, který byl v kukuřičném poli nalezen 153x a v pšeničném poli 140x. Biodiverzita vyšla v porovnání s jinými lokalitami nízká H kukuřičného pole 1,11 a H pšeničného pole 0,87. Obě lokality se ukázaly jako velmi silně ovlivněné z hlediska antropogenního ovlivnění ISD kukuřičného pole 1,5 a ISD pšeničného pole 0. Tyto hodnoty poukázaly na 100 procentní výskyt expanzivních druhů v pšeničném poli. Velmi nízký počet (9 ks) reliktů 2. Řádu adaptabilních druhů - byl zaznamenán v kukuřičném poli. Adaptabilní druhy byly 2 z čeledi střevlíkovití - Harpalus latus (Linnaeus, 1758) a Notiophilus biguttatus (Fabricius, 1778) a 3 z čeledi drabčíkovití: Othius punctulatus (Goeze, 1777), Philonthus quisquiliarius (Gyllenhal, 1810) a P. umbratilis (Gravenhorst, 1802). V žádném z polí, jak už z předešlého vyplývá, nebyly zaznamenány relikty 1. Řádu, tedy vzácné a ohrožené druhy. Výsledky této práce byly ovlivněny klimatickými podmínkami a pohybem zvěře v průběhu období sběru vzorků.
|
|
|
Diverzita obojživelníků (Amphibia) a jejich antropogenní ovlivnění v národním parku Podyjí
Bohuslavová, Markéta
Diplomová práce se zabývá druhovou diverzitou obojživelníků v Národním parku Podyjí. Byly zde vybrány 4 lokality s různou antropogenní zátěží, na kterých probíhal monitoring. Jedná se o rybník Čížovský lesní, Dehťák, pod obcí Lesná a tůň zvanou Na Pyramidě. Pro dosažení druhového a početního zastoupení byly použity invazní a neinvazní metody monitoringu. Na lokalitách bylo dříve zaznamenáno 11 druhů, během mého průzkumu bylo zjištěno 8 z nich. Mezi nejhojnější druhy patří ropucha obecná, skokan štíhlý, skokan hnědý, čolek velký a čolek obecný. Překvapivě byla prokázána přítomnost a úspěšná reprodukce čolka velkého v rybníce pod Lesnou. Nebyl potvrzen výskyt vodních skokanů ani skokana ostronosého. Zjištěné údaje byly následně použity pro výpočet synekologických charakteristik (dominance, druhová diverzita, ekvitabilita a Jaccardův index podobnosti). Dosažené výsledky byly porovnány s jinými autory a vyhodnoceny z hlediska antropogenního vlivu. Obojživelníky v národním parku nejvíce ohrožuje vysoká rybí obsádka a absence litorální vegetace. Doporučený management na těchto lokalitách je výlov a poté možné nasazení vhodných druhů ryb, případně vybudování zábran a vytvoření litorálního pásma.
|
|
|
Historická poloha horní hranice lesa v Krkonoších odvozená ze starých map a fotografií
Vágner, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Účelem této diplomové práce je rekonstruovat a analyzovat změny polohy horní hranice lesa v Krkonoších v období mezi 18. a 21. stoletím. Nadmořská výška horní hranice lesa představuje citlivý indikátor zohledňující jak její antropogenní ovlivnění, tak změny klimatu. Metodologický přístup zahrnuje rekonstrukci horní hranice lesa ze starých map (vydané v letech 1765, 1851-52, 1879, 1906) jejich porovnání s novějšími daty vzniklými objektově orientovanou klasifikací lesních porostů v letech 1936 a 2002 (aktualizovaná 2005; poskytnutá vedoucím práce). Data získaná ze starých mapových podkladů a z roku 1936 byla porovnána (a verifikována) se starými pohlednicemi a fotografiemi z Krkonoš. Průměrná nadmořská výška horní hranice lesa v Krkonoších vzrůstala v průběhu let. Značný nárůst průměrné nadmořské výšky byl pozorován mezi 19. a počátkem 20. století, což bylo zapříčiněno především poklesem antropogenní činnosti ve vrcholových partiích. Pozice horní hranice lesa v Krkonoších byla závislá především na antropogenním ovlivnění (přímém, nepřímém). Klíčová slova: horní hranice lesa, alpínská hranice lesa, Krkonoše, antropogenní ovlivnění
|
|
|
Okraje polních cest jako zdroj biodiverzity (případová studie na epigeických broucích)
JELÍNEK, Jan
Byla sledována druhová rozmanitost, aktivita, vyrovnanost a antropogenní ovlivnění epigeických brouků na transektu pole pšenice, biokoridor (polní cesta s doprovodnou vegetací) a pole řepky. Materiál byl sebrán metodou zemních pastí během června až září 2016 v katastrálním území obce Božetice v okresu Písek v jižních Čechách. Celkem bylo zjištěno 38 druhů a 567 exemplářů brouků. Aktivita epigeických kolísala mezi společenstvími na polní cestě a zkoumanými lokalitami, největší aktivita byla zjištěna v polních kulturách a nižší na polní cestě. Index antropogenního ovlivnění byl na studijních plochách rozdílný (pšenice 2,5, polní cesta 12 a řepka 0). Z výsledků odchytu je zřejmé, že všechny studijní plochy jsou velmi silně ovlivněny lidskou činností v krajině. Reliktních druhů bylo odchyceno v celkovém součtu na všech lokalitách pouze (drabčíci a střevlíci) 20% a eurotopních druhů 80%. Náročnější druhy se prakticky vůbec nevyskytovaly na polních kulturách. Na polní cestě se vyskytovalo nejvíce reliktů druhého řádu v počtu 6 druhů. Jejich aktivita ale byla nízká. Vyrovnanost společenstva v agroekosytémech byla nízká (2,331 2,474). Nejvyšší vyrovnanost byla zjištěna na polní cestě (3,04). Vícerozměrná podobnost společenstev podle beta diverzity dokázala, že druhové složení napříč lokalitami je velmi vyrovnané. Pro zvýšení diverzity by bylo vhodné změnit osevní postup a snížit agrotechnické zásahy v lokalitě, dále zařadit více mimoprodukčních ploch s remízky, stromy a keři. Biokoridor ve formě polní cesty plní částečně úlohu stabilizačního prvku v krajině tím, že zvyšují početnost druhů bezobratlých redukujících škůdce a plevele.
|
|
|
Změny ve srážko-odtokovém režimu v povodí Stropnice
Volková, Alena ; Janský, Bohumír (oponent) ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá srážko-odtokovým režimem v povodí Stropnice a jeho vývojem. Snaží se odpovědět na otázku, zda dochází ke změnám v odtokovém režimu ve sledovaném období 1945 - 2009, a jestliže ano, zda byly tyto změny podmíněny klimaticky, nebo došlo k antropogennímu ovlivnění odtoku (např. úpravami říční sítě, změnou v krajinném pokryvu, odvodněním apod.). Pro hodnocení změn v odtokovém režimu byly nejprve použity metody jednoduchých a podvojných součtových čar, dále byla testována absolutní homogenita časových řad průtoků, srážkových úhrnů a teplot pomocí Pettitova a Wilcoxonova dvouvýběrového testu neboli Mann-Whitney testu. Pettitův test byl proveden v programu AnClim (v5.012), jehož výhodou je dostupnost na internetu, Mann-Whitney test potom v programu SPSS 15.0. Pro detekci trendů v časových řadách byl použit Mann-Kendallův test, jenž byl proveden pomocí makra MULTMK/PARTMK od C. Libiseller a A. Grimvalla, rovněž dostupného na internetu, v programu MS Excel. Pomocí součtových čar a testování byly odhaleny určité změny v odtokovém režimu na počátku 80. let, kdy došlo k mírnému poklesu odtoku, k němuž došlo také po roce 1988. V těchto obdobích se také nevyskytují téměř žádné jednoleté vody. Příčiny prvního poklesu jsou klimatického rázu, jelikož 80. léta jsou sušší než předcházející...
|
|
| |
host ::
RSS.