Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nová antikoagulancia z pohledu kardiologických pacientů
KŘÍŽOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá antikoagulační léčbou u kardiologických pacientů a jejich spokojeností s ní. Antikoagulační léčba se s postupem času stává jednou z nejrozšířenějších oblastí, která je zastoupena téměř v každém oboru současné medicíny a ošetřovatelství. U kardiologických pacientů hraje antikoagulační léčba velmi významnou a nezastupitelnou roli v rámci prevence i vlastí léčby onemocnění. Cílem této bakalářské práce je zmapovat informovanost, výhody a nevýhody antikoagulační léčby warfarinem nebo jedním ze zástupců NOAK dle zkušeností pacientů s fibrilací síní a výsledné parametry pak vzájemně porovnat. Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda šetření. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pacienty. Celkem bylo osloveno 16 pacientů, z nichž 8 užívá Warfarin a zbylých 8 pacientů jedno z NOAK - 4 pacienti Xarelto, 3 pacienti Pradaxu a 1 pacient Eliquis. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti jsou nedostatečně informováni o jejich možnostech ve výběru antikoagulancií. Dalším nedostatkem v rámci edukace pacientů o antikoagulační léčbě je nedostatečné používání informační brožury. Z výsledků také vyplynulo, že s antikoagulační léčbou jsou více spokojeni pacienti na NOAK než na warfarinu, jelikož jim nepřináší takové množství omezení. Nežádoucí účinky se ale častěji vyskytli u pacientů na NOAK oproti warfarinu. Celkově však obě skupiny pacientů hodnotí antikoagulační léčbu spíše kladně. Na základě zjištěných výsledků byla jako součást práce vytvořena informativní brožura pro pacienty s antikoagulační léčbou, která jim může pomoci při rozhodování mezi léky a seznámením s jejich možnostmi.
Spojení stravy s warfarinem v seniorském věku
NOVÁKOVÁ, Tereza
Strava při užívání warfarinu je velmi diskutované téma. Bakalářská práce se zaměřuje na spojení stravy s warfarinem v seniorském věku. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popisována antikoagulační léčba, warfarin, nové perorální antikoagulace, vitamin K, spojení stravy s warfarinem a senioři. Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit, zda mají senioři povědomí, že užívání warfarinu a antikoagulační léčby může souviset se stravou. Ke zjištění informací pro praktickou část bakalářské práce je užita metoda kvalitativního výzkumu, přesněji polostrukturovaného rozhovoru. Tyto rozhovory byly uskutečněny s osmi seniory v nemocnici a dvěma seniory v domácím prostředí. V další části práce byl vyhodnocen pětidenní jídelníček všech deseti seniorů prostřednictvím programu Nutriservis, databáze USDA a literatury od Kohouta et al., 2007. Hodnoty, které jsou výstupem z tohoto programu, databáze a uvedené literatury, byly porovnány s odhadovanými hodnotami vitaminu K nad 65 let, které jsou uvedeny v publikaci Referenční hodnoty pro příjem živin, 2011. Problematika se stravou spojenou s užíváním warfarinu je vnímána vcelku dobře. Z výsledků práce vyplývá, že největší chybou, kterou senioři dělají, je vynechání zeleniny z jídelníčku kvůli strachu porušení léčby warfarinem. Dále se domnívají, že zelenou zeleninu by neměli konzumovat vůbec. Proto by bylo třeba se zaměřit na informovanost pacientů o nevyřazování zeleniny z jídelníčku a na ukázání vhodných a nevhodných potravin. Zásah nutričního terapeuta, který by s pacientem podrobněji prodiskutoval problematiku kolem spojení stravy s warfarinem, se jeví jako klíčový. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro seniory užívající warfarin.
Problematika antikoagulační léčby z pohledu sester a pacientů
KLÍMOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se věnuje problematice užívání perorálních antikoagulačních léků. Je zaměřena především na tuto problematiku z pohledu pacientů i sester. Cílem práce bylo zjistit problémy pacientů při užívání perorálních antikoagulancií a zku-šenosti sester s komplikacemi antikoagulační léčby. K dosažení tohoto cíle byla empiric-ká část zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, které probíhalo pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pacienty, kteří antikoagulační léky užívají, a sestrami, které pracují v ambulancích nebo na lůžkovém oddělení kardiologie. Výzkumným šetřením bylo dosaženo mnoha překvapivých výsledků, jež ukázaly, že se sestry musí ohledně zavádění nových léků vzdělávat samy. Kromě toho sestry nejsou hlavním zdrojem informací pro pacienta. Většinou dostávají od pacientů dotazy, které nestihl vysvětlit lékař, nebo které potřebují pacienti znovu zopakovat. Bylo zjištěno, že sestry se s komplikacemi často nesetkávají a závažnější komplikace zažily jen výjimečně. Z rozhovorů bylo od pacientů zjištěno, že nejčastější komplikací se kterou se setkali, je především krvácení u léku Warfarin. U nových perorálních antikoagulancií nezazname-nali respondenti větší problémy. Dále jsou pacienti při nasazení léčby informováni nej-různějším způsobem a každému se dostává jiného množství informací. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že pacienti se o svou léčbu zajímají i individuálně a vyhledávají si informace na internetu nebo si předávají své zkušenosti mezi sebou. Výzkumné šetření bylo dále doplněno o návštěvu speciální koagulační ambulance, kde byl proveden roz-hovor nejen se sestrou, ale i s paní doktorkou. Je zde uvedeno, jaký přínos má tato am-bulance pro pacienty. Díky této bakalářské práci vznikl přehledný materiál, kde se nejen zdravotnický personál dozví největší problémy vzniklé při užívání perorální antikoagulační léčby.
Role sestry při aplikaci nízkomolekulárního heparinu
Kubátová, Lenka ; Křivková, Jana (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce Role sestry při aplikaci nízkomolekulárního heparinu se zabývá problematikou aplikace nízkomolekulárního heparinu. Cílem výzkumného šetření bylo prozkoumat oblast správné techniky subkutánní aplikace nízkomolekulárního heparinu a zmapovat roli sestry v edukaci pacientů při jeho aplikaci. Teoretická část přináší základní přehled o nízkomolekulárním heparinu a vysvětluje principy antitrombotické léčby. Výzkumná část byla realizována pomocí kvantitativního výzkumného šetření, technika dotazování pomocí strukturovaného dotazníku. Do šetření bylo zařazeno 130 respondentů pracujících na standardních odděleních chirurgické, ortopedické, interní kliniky a JIP ve FN Motol. Výzkumné šetření prokázalo ošetřovatelské problémy v technice aplikace nízkomolekulárního heparinu. Shodný počet respondentů vykazuje aplikaci pod správným úhlem (62 %) a místo vpichu nemasíruje (63 %). Celá třetina respondentů odstraňuje ze stříkačky vzduch, po celou dobu aplikace drží kožní řasu pouze 58 % respondentů. Šetření prokázalo, že správný postup aplikace nízkomolekulárního heparinu dodržují lépe sestry ze standardních odděleních než sestry z JIP a lépe sestry s vysokoškolským vzděláním než sestry se středoškolským vzděláním. Edukaci provádějí častěji sestry ze standardních oddělení než sestry z JIP. Dosažené...
Nová antitrombotika a laboratorní testy ke sledování jejich účinku
Hadravová, Jiřina ; Bártů, Iva (vedoucí práce) ; Neupauerová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním nových antitrombotik se stávajícími běžně užívanými léky. Teoretická část popisuje jednotlivé léky, jejich vlastnosti, indikace, výhody a nevýhody. Práce se zabývá také porovnáním nutnosti rutinního laboratorního monitorování jednotlivých léků. Praktická část této práce popisuje metody pro stanovení stávajících i nových léků a vzájemně je porovnává. Práce obsahuje také výsledky měření nových antitrombotik jednotlivými metodami stanovení. Porovnala jsem naměřené výsledky běžně užívaných metod s metodami určenými přímo pro stanovení nových antitrombotik a vyhodnotila, které běžné metody lze pro orientační hodnocení nových přípravků použít. Vzorky pacientů užívajících antikoagulační léčbu i zdravých osob poskytlo Oddělení klinické hematologie fakultní nemocnice Motol v Praze. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
D-dimery v graviditě. Vliv Leidenské mutace a antikoagulační léčby.
FELIXOVÁ, Veronika
V mé bakalářské práci na téma D-dimery v graviditě, vliv Leidenské mutace a antikoagulační léčby se zabývám sledováním koncentrace D-dimerů u gravidních žen s Leidenskou mutací a případným vlivem antikoagulační léčby. V první části se věnuji teorii. Popisuji zde proces fibrinolýzy, včetně jejích aktivátorů a inhibitorů, jež proces fibrinolýzy ovlivňují, a v němž právě D-dimery vznikají. Věnuji se zde rovněž rozdělení trombofilních stavů, a to na stavy vrozené, získané a smíšené. Mezi vrozené trombofilní stavy patří rezistence k aktivovanému proteinu C, která je ve většině případů způsobena mutací faktoru V Leiden. Popisuji zde vznik této mutace, výskyt a také rizika, se kterými je tato mutace spjata. Nejvíce diskutovaným rizikovým faktorem pro mě bylo těhotenství, o němž se v práci také zmiňuji. Další část teoretické části se zabývá antikoagulační léčbou. V metodické části popisuji kvantitativní stanovení hladiny D-dimerů imunoturbidimetrickým testem v Laboratoři hematologie Nemocnici České Budějovice. Celý proces jsem rozdělila na část preanalytickou, analytickou a postanalytickou. Principem analýzy je přidání polystyrénových částic kovalentně potažených monoklonálními protilátkami, kdy dochází k provázání D-dimerů s částicemi, k jejich shlukování a zvýšení zákalu. Intenzita zákalu je měřena pomocí optické hustoty a je přímo úměrná koncentraci D-dimerů. Ve čtvrté části své práce jsem zpracovávala poskytnutá data z Hematologické ambulance Nemocnice České Budějovice. Jedná se o vyšetřené hladiny D-dimerů u žen s Leidenskou mutací a u žen bez Leidenské mutace. Leidenská mutace je trombofilní stav s negativní osobní anamnézou trombózy a tromboembolie. Při této mutaci dochází k poruše koagulačního systému, která se projevuje častými trombofilními komplikacemi. Riziko tromboembolie je u těchto pacientů vyšší než v běžné populaci. V graviditě jsou nutné kontroly hematologem. V uvedených grafech a tabulkách jsem se snažila potvrdit cíl práce, že D-dimery u těhotných žen s Leidenskou mutací jsou vyšší než u těhotných žen bez Leidenské mutace. Rovněž jsem se zabývala antikoagulační léčbou, která je pacientkám doporučována k prevenci i léčbě tromboembolické nemoci. Cíl práce, že hladina D-dimerů u těhotných žen s Leidenskou mutací je vyšší, oproti ženám bez Leidenské mutace se mi potvrdil. Rovněž i vliv antikoagulační léčby na hladinu D-dimerů, a to, že těhotné ženy bez antikoagulační léčby dosahují vyšších hodnot D-dimerů dříve než těhotné pacientky s antikoagulační léčbou.
Antikoagulační léčba se zaměřením na pacienty s fibrilací síní
VANÍČKOVÁ, Martina
Trombóza je v posledních letech velmi diskutované téma. Nejen že jí trpí čím dál více pacientů, ale vyskytují se i problémy s její léčbou. Již vzniklou trombózu dnes nelze zcela vyléčit. Léčba se omezuje na předcházení komplikacím, jako jsou krvácivé stavy nebo vznik cévní mozkové příhody, a to vhodným nastolením antikoagulační léčby a častým zjišťováním hodnoty INR (Quickův test). Ta by se měla alespoň po 70 % doby léčby pohybovat v terapeutickém rozmezí (23). Objevují se ovšem skupiny pacientů, u kterých je hodnotu INR v terapeutickém rozmezí udržet obtížné. Pro takové by mohlo být vhodným řešením podávání tzv. nových antikoagulancií.
Problematika náhrad srdeční chlopně z pohledu pacienta
MUNDLOVÁ, Anna
Náhrada srdeční chlopně je jeden z nejtěžších kardiochirurgických výkonů. Pro pacienta to znamená zásah do fyzického i psychického zdraví. V současné době je operace srdečních chlopní druhou nejčastější kardiochirurgickou operací, tvoří 20 procent všech operací. Cílem kardiochirurgických operací na srdečních chlopních jsou zlepšení kvality života a prognózy nemocných. K náhradě chlopně se přistupuje tehdy, pokud nelze provést plastiku chlopně, kdy se nahradí kompletně celá chlopeň chlopní umělou. Chlopenní protézy mohou být vyrobeny jako mechanické, kdy je pacient po implantaci této chlopně doživotně warfarinizován, nebo mohou být vyrobeny z biologického materiálu, takzvané bioprotézy, která je podmíněna pouze tříměsíční antikoagulační léčbou. Po operaci se mohou přechodně vyskytovat komplikace jako je dušnost, žaludeční a střevní atonie či zhoršení plicních funkcí. Ke vzácnějším komplikacím po náhradě srdeční chlopně můžeme přiřadit poruchy rytmu, vznik trombu na implantované chlopni a v neposlední řadě vznik infekční endokarditidy. Pacienti po náhradě srdeční chlopně jsou touto komplikací velmi vážně ohroženi, proto musí stále u sebe nosit svůj průkaz nemocného ohroženého infekční endokarditidou (viz příloha 3). Po operaci je pacient informován o režimovém opatření, které předává lékař se sestrou. Úlohou sestry je spolu s lékařem důkladně podat pacientovi informace o režimových opatřeních. Pochopení a dodržování těchto opatření napomáhá ke zlepšení života ze strany pacienta po náhradě chlopně. Tato bakalářská práce je rozdělena na část empirickou a teoretickou. Teoretická část je zaměřena na problematiku náhrad srdeční chlopně, na vady chlopní, perioperační péči při náhradě chlopně, režimová opatření a kvalitu života.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.