|
|
Fyziologické, strukturální a biochemické znaky listoví vybraných druhů Poaceae s významem v ochraně proti stresu a aklimaci k různým světelným podmínkám
Hunt, Lena Macrie ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Lux, Alexander (oponent) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Tato práce zkoumá fyziologické, strukturální a biochemické vlastnosti listů trav (čeleď Poaceae) a jejich příspěvek k ochraně proti oxidativnímu stresu. Světlo je hlavním faktorem přispívajícím jak k oxidativnímu stresu u rostlin, tak k indukci ochranných mechanismů na úrovni listu. Významným druhem pro zemědělskou produkci je ječmen (Hordeum vulgare), který byl použit k zjištění reakcí na různé úrovně osvětlení a atmosférické hladiny CO2. Ječmen byl dále použit jako modelový organismus ke studiu vlivu různých spektrálních charakteristik na ochranné mechanismy proti oxidativnímu stresu, zejména indukci fenolických sloučenin. Tato práce také zkoumá ochranné funkční vlastnosti listů divokých travních druhů (Nardus stricta, Calamagrostis villosa, Molinia caerulea a Deschampsia cespitosa) v travnatém arkticko- alpínském tundrovém ekosystému s vysokým osvětlením. Fenolické sloučeniny jsou důležité ochranné sekundární metabolity rostlin, které chrání proti oxidativnímu stresu způsobenému vysokým osvětlením. Tato práce hodnotí fenolické sloučeniny a jejich příspěvek k toleranci rostlin vůči stresu a představuje novou metodu kvantifikace histologické detekce fenoliků v průřezech listu. Klíčové výsledky naznačují, že množství a kvalita světla mají významný vliv na hromadění fenolických sloučenin. Podmínky s...
|
|
|
Vliv dostupnosti vody na strukturu a vybrané fyziologické parametry listu u dřevin.
Horešovská, Michaela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Sucho je jedním z hlavních faktorů probíhající klimatické změny, se kterým se dřeviny musí vyrovnávat. Schopnost dřevin přizpůsobit se tomuto stresoru je určující pro jejich přežití v měnících se podmínkách prostředí. Opadavé dřeviny evropských temperátních lesů nejsou na sucho tak dobře adaptované jako mediteránní druhy stromů a keřů, a proto je pro ně nedostatek vody velkým stresorem. Nejflexibilnějším orgánem v reakci na sucho se ukázal být list. Cílem této práce je shrnout poznatky o vlivu nedostupnosti vody na anatomickou strukturu listu a jeho vybrané fyziologické parametry. První část práce je zaměřená na sucho ovlivňující evropské dřeviny a jejich různorodé obranné strategie na tento stresový faktor. Popisuje především jejich obranné reakce spočívající v úpravě anatomické struktury listu pozorované na úrovni krycího, základního i vodivého pletiva. Druhá část práce je věnovaná vlivu nedostatku vody na vybrané fyziologické procesy probíhající v listu, především na transpiraci a fotosyntézu, a klíčové úloze průduchů v obou těchto procesech. Vlivem sucha u listu dochází ke změnám jak v jeho anatomické struktuře, tak i ke změnám fyziologickým. Vývojové stádium listu, při kterém je vystaven stresu z nedostatku vody, je při tom důležitým předpokladem pro to, jak se list přizpůsobí. U za sucha se...
|
|
|
Mikroskopie listů různých druhů rodu Bergenia.
Rulfová, Kateřina ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Rostliny rodu Bergenia jsou součástí léčebných prostředků užívaných v ajurvédské medicíně. Důležitou roli hrají i v tradiční lidové medicíně na území Číny, Indie, Mongolska a Ruska. Teoretická část této práce shrnuje nejnovější poznatky a výsledky výzkumů týkajících se tří zástupců rodu Bergenia: Bergenia ciliata (Haw.) Sternb., Bergenia crassifolia (L.) Fritsch a Bergenia ornata Stein. V tomto souhrnu se práce zaměřuje převážně na jejich stávající a potenciální využití v medicíně a farmacii. Extrakt z bergenie je tradičně využíván například k rozpouštění ledvinných kaménků, k léčbě onemocnění respiračního traktu a k zastavení krvácení. Uvedeny jsou i nejdůležitější obsahové látky přítomné v těchto rostlinách, jejich charakteristika a účinky. Bergenie jsou významným zdrojem arbutinu a bergeninu. Bergenin má antitusické, gastroprotektivní a protizánětlivé účinky. Arbutin je využíván při léčbě onemocnění močových cest a v kosmetologii k zesvětlování pleti. Experimentální část práce zahrnuje metodiku přípravy trvalých mikroskopických preparátů z listů vybraných zástupců rodu Bergenia. Z trvalých i nativních preparátů byla zhotovena obrazová dokumentace. Byla popsána příčná stavba listu a stavba pokožky listu, včetně stomatálního indexu. Zdokumentována je také přítomnost krystalů šťavelanu vápenatého v...
|
|
|
Vliv dostupnosti vody na strukturu a vybrané fyziologické parametry listu u dřevin.
Horešovská, Michaela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Sucho je jedním z hlavních faktorů probíhající klimatické změny, se kterým se dřeviny musí vyrovnávat. Schopnost dřevin přizpůsobit se tomuto stresoru je určující pro jejich přežití v měnících se podmínkách prostředí. Opadavé dřeviny evropských temperátních lesů nejsou na sucho tak dobře adaptované jako mediteránní druhy stromů a keřů, a proto je pro ně nedostatek vody velkým stresorem. Nejflexibilnějším orgánem v reakci na sucho se ukázal být list. Cílem této práce je shrnout poznatky o vlivu nedostupnosti vody na anatomickou strukturu listu a jeho vybrané fyziologické parametry. První část práce je zaměřená na sucho ovlivňující evropské dřeviny a jejich různorodé obranné strategie na tento stresový faktor. Popisuje především jejich obranné reakce spočívající v úpravě anatomické struktury listu pozorované na úrovni krycího, základního i vodivého pletiva. Druhá část práce je věnovaná vlivu nedostatku vody na vybrané fyziologické procesy probíhající v listu, především na transpiraci a fotosyntézu, a klíčové úloze průduchů v obou těchto procesech. Vlivem sucha u listu dochází ke změnám jak v jeho anatomické struktuře, tak i ke změnám fyziologickým. Vývojové stádium listu, při kterém je vystaven stresu z nedostatku vody, je při tom důležitým předpokladem pro to, jak se list přizpůsobí. U za sucha se...
|
|
|
Mikroskopie listů různých druhů rodu Bergenia.
Rulfová, Kateřina ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Rostliny rodu Bergenia jsou součástí léčebných prostředků užívaných v ajurvédské medicíně. Důležitou roli hrají i v tradiční lidové medicíně na území Číny, Indie, Mongolska a Ruska. Teoretická část této práce shrnuje nejnovější poznatky a výsledky výzkumů týkajících se tří zástupců rodu Bergenia: Bergenia ciliata (Haw.) Sternb., Bergenia crassifolia (L.) Fritsch a Bergenia ornata Stein. V tomto souhrnu se práce zaměřuje převážně na jejich stávající a potenciální využití v medicíně a farmacii. Extrakt z bergenie je tradičně využíván například k rozpouštění ledvinných kaménků, k léčbě onemocnění respiračního traktu a k zastavení krvácení. Uvedeny jsou i nejdůležitější obsahové látky přítomné v těchto rostlinách, jejich charakteristika a účinky. Bergenie jsou významným zdrojem arbutinu a bergeninu. Bergenin má antitusické, gastroprotektivní a protizánětlivé účinky. Arbutin je využíván při léčbě onemocnění močových cest a v kosmetologii k zesvětlování pleti. Experimentální část práce zahrnuje metodiku přípravy trvalých mikroskopických preparátů z listů vybraných zástupců rodu Bergenia. Z trvalých i nativních preparátů byla zhotovena obrazová dokumentace. Byla popsána příčná stavba listu a stavba pokožky listu, včetně stomatálního indexu. Zdokumentována je také přítomnost krystalů šťavelanu vápenatého v...
|
|
|
Vodivost mezofylu pro CO2 a její závislost na anatomii listu a podmínkách prostředí.
Malcová, Kateřina ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent)
Difuzní cesta CO2 z atmosféry obklopující list do stromatu chloroplastů se skládá z několika částí, z nichž každá klade jeho pohybu určitý odpor. Difuzi CO2 z podprůduchových dutin do stromatu limituje vodivost mezofylu (gm), která zahrnuje pohyb v plynné, kapalné a lipidické fázi. Vodivost mezofylu je ovlivňována faktory vnitřními (např. anatomie, stáří listu) i vnějšími (např. ozářenost, teplota). Vnitřní faktory působí spíše dlouhodobé změny gm, kdežto faktory vnější se podílí na změnách rychlých. Za tyto rychlé změny jsou pravděpodobně zodpovědné akvaporiny. gm významně ovlivňuje rychlost čisté fotosyntézy, téměř stejnou měrou jako vodivost stomatární. Limitace fotosyntézy daná vodivostí mezofylu není pevná, ale liší se mezi druhy a funkčními skupinami rostlin. To může vést v důsledku zvyšující se koncentrace CO2 v atmosféře ke zvýšení kompetiční zdatnosti některých druhů.
|
|
|
Transport oxidu uhličitého listem hypostomatických rostlin
JANOVÁ, Jitka
Mezofylová vodivost je (společně se stomatální vodivostí) hlavní difuzní limitací fotosyntézy, proto je velmi důležité porozumět mechanismům toku CO2 napříč listem. V této práci jsem testovala nový způsob výpočtu poklesu koncentrace CO2 při difuzi listem, metoda je založena na měření izotopového složení (13C) listové kutikuly a kutikulárních vosků izolovaných z adaxiální a abaxiální strany listu.
|
|
| |
host ::
RSS.