|
|
Příprava a charakterizace nanovlákenných krytů ran
Jiroušková, Pavla ; Uhlířová, Renata (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací nanovlákenných krytů ran. Pro přípravu nanovláken zde byly použity materiály poly-(3-hydroxybutyrát), neboli PHB a želatina. Do krytů byly také inkorporovány aktivní látky, a to ampicilin a ibuprofen. Teoretická část práce se zabývá kůží a hojením ran, nanovlákny a jejich vlastnostmi, dále popisuje také využití nanovláken jako krytů ran. V neposlední řadě se věnuje také materiálům vhodným k přípravě nanovlákenných krytů ran. Dále tato sekce obsahuje rešerši na různé metody přípravy nanovláken, léčiva, která mohou být do vláken inkorporována a následné stanovení bezpečnosti připravených krytů. V praktické části byly připravovány nanovlákenné kryty s obsahem ampicilinu, respektive ibuprofenu. Bylo stanoveno maximální možné množství aktivní látky, kterou lze do nanovláken inkorporovat. Následně byly připraveny kombinované kryty, jejichž účelem bylo studium rychlosti uvolňování aktivních látek do modelových prostředí. U jednotlivých krytů bylo spektrofotometricky stanoveno uvolňování v časovém intervalu. Na závěr byly u krytů připravených s ampicilinem provedeny testy antimikrobiální aktivity. Antimikrobiální účinky byly sledovány na mikroorganismech S. Epidermidis, E. Coli a M. Luteus.
|
|
|
Příprava a charakterizace nanovlákenných krytů ran
Jiroušková, Pavla ; Uhlířová, Renata (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací nanovlákenných krytů ran. Pro přípravu nanovláken zde byly použity materiály poly-(3-hydroxybutyrát), neboli PHB a želatina. Do krytů byly také inkorporovány aktivní látky, a to ampicilin a ibuprofen. Teoretická část práce se zabývá kůží a hojením ran, nanovlákny a jejich vlastnostmi, dále popisuje také využití nanovláken jako krytů ran. V neposlední řadě se věnuje také materiálům vhodným k přípravě nanovlákenných krytů ran. Dále tato sekce obsahuje rešerši na různé metody přípravy nanovláken, léčiva, která mohou být do vláken inkorporována a následné stanovení bezpečnosti připravených krytů. V praktické části byly připravovány nanovlákenné kryty s obsahem ampicilinu, respektive ibuprofenu. Bylo stanoveno maximální možné množství aktivní látky, kterou lze do nanovláken inkorporovat. Následně byly připraveny kombinované kryty, jejichž účelem bylo studium rychlosti uvolňování aktivních látek do modelových prostředí. U jednotlivých krytů bylo spektrofotometricky stanoveno uvolňování v časovém intervalu. Na závěr byly u krytů připravených s ampicilinem provedeny testy antimikrobiální aktivity. Antimikrobiální účinky byly sledovány na mikroorganismech S. Epidermidis, E. Coli a M. Luteus.
|
|
|
Informovanost matek o výživě kojenců a batolat
NOVÁČKOVÁ, Dana
Předkládaná bakalářská práce se jmenuje {\clqq}Úloha sestry při léčbě bolesti ve zdravotnických zařízeních typu hospic.`` Většina onkologických nemocných má obavy právě z představy bolesti, nikoli z onemocnění samotného. Zvláště v hospicové péči, tedy v péči o nemocné v terminálním stavu, se setkáváme s tím, že je nezbytné bolest účinně tlumit a přispět tak ke zvýšení kvality života nemocného. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy paliativní a hospicová péče, formy a cíle poskytování hospicové péče. Dále se zde píše o bolesti, fyziologii a rozlišení, o faktorech ovlivňujících bolest, o hodnocení a možnostech léčby bolesti. Je vysvětlena úloha ošetřovatelského procesu při léčbě bolesti, nezastupitelné postavení sestry při léčbě bolesti, způsoby aplikace analgetik, způsoby komunikace s nemocným. Jsou zmíněny možnosti nefarmakologické léčby bolesti a role sestry při poskytování alternativních způsobů léčby bolesti. V závěru se věnujeme poskytování paliativní péče a léčby bolesti starým a neklidným nemocným. Vlastní práce si klade za cíl zaznamenat problematiku managementu nádorové bolesti v hospicích z hlediska sestry a zjistit, zda ošetřující personál v hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu. Byly stanoveny 2 pracovní hypotézy, které se vztahují k daným cílům. První hypotéza předpokládá, že sestry pracující v českých hospicích mají dostatek kvalitních znalostí o managementu bolesti. Druhá hypotéza předpokládá, že ošetřující personál v českých hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu. Výzkum byl proveden ve vybraných hospicích a v domácí hospicové péči v Praze, v Ostravě a v Benešově. Pro sběr informací jsme použili metodu dotazníku. Dotazník obsahoval otázky identifikační, otázky zaměřené na práci sester při léčbě bolesti v hospicích a otázky, týkající se ošetřovatelského procesu v hospicích. Grafické znázornění bylo provedeno pomocí výsečových grafů v programu MS Office Exel. Cíl práce byl splněn. Výsledky provedeného výzkumu potvrdily první hypotézu. Sestry v českých hospicích mají dostatek znalostí o managementu bolesti. Hypotéza druhá, která předpokládala, že personál v českých hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu, se nepotvrdila.
|
|
|
Úloha sestry při léčbě nádorové bolesti ve zdravotnických zařízeních typu hospic
WEINEROVÁ, Jaroslava
Předkládaná bakalářská práce se jmenuje {\clqq}Úloha sestry při léčbě bolesti ve zdravotnických zařízeních typu hospic.`` Většina onkologických nemocných má obavy právě z představy bolesti, nikoli z onemocnění samotného. Zvláště v hospicové péči, tedy v péči o nemocné v terminálním stavu, se setkáváme s tím, že je nezbytné bolest účinně tlumit a přispět tak ke zvýšení kvality života nemocného. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy paliativní a hospicová péče, formy a cíle poskytování hospicové péče. Dále se zde píše o bolesti, fyziologii a rozlišení, o faktorech ovlivňujících bolest, o hodnocení a možnostech léčby bolesti. Je vysvětlena úloha ošetřovatelského procesu při léčbě bolesti, nezastupitelné postavení sestry při léčbě bolesti, způsoby aplikace analgetik, způsoby komunikace s nemocným. Jsou zmíněny možnosti nefarmakologické léčby bolesti a role sestry při poskytování alternativních způsobů léčby bolesti. V závěru se věnujeme poskytování paliativní péče a léčby bolesti starým a neklidným nemocným. Vlastní práce si klade za cíl zaznamenat problematiku managementu nádorové bolesti v hospicích z hlediska sestry a zjistit, zda ošetřující personál v hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu. Byly stanoveny 2 pracovní hypotézy, které se vztahují k daným cílům. První hypotéza předpokládá, že sestry pracující v českých hospicích mají dostatek kvalitních znalostí o managementu bolesti. Druhá hypotéza předpokládá, že ošetřující personál v českých hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu. Výzkum byl proveden ve vybraných hospicích a v domácí hospicové péči v Praze, v Ostravě a v Benešově. Pro sběr informací jsme použili metodu dotazníku. Dotazník obsahoval otázky identifikační, otázky zaměřené na práci sester při léčbě bolesti v hospicích a otázky, týkající se ošetřovatelského procesu v hospicích. Grafické znázornění bylo provedeno pomocí výsečových grafů v programu MS Office Exel. Cíl práce byl splněn. Výsledky provedeného výzkumu potvrdily první hypotézu. Sestry v českých hospicích mají dostatek znalostí o managementu bolesti. Hypotéza druhá, která předpokládala, že personál v českých hospicích pracuje metodou ošetřovatelského procesu, se nepotvrdila.
|
host ::
RSS.