|
|
Rhetoric of US Foreign Environmental Policy: Case Study of the Paris Agreement
Štěpařová, Tereza ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Pařížská dohoda představuje přelomovou mezinárodní dohodu o ochraně životním prostředí, které byla věnována rozsáhlá politická, novinářská a akademická pozornost, a Spojené státy americké hrály v procesu vyjednávání klíčovou roli. Tato práce předkládá ucelený přehled faktorů, které mohou ovlivnit přístup USA k mezinárodní environmentální politice, a zaměřuje se na podrobnou analýzu rétoriky amerických federálních politických elit k tématu Pařížské dohody, přičemž srovnává dvě časová období - druhé funkční období presidenta Baracka Obamy, a období administrativy Donalda Trumpa. Analýza prokazuje silné propojení politické ideologie se stranickou příslušností a významný vliv vysoce polarizovaného systému dvou politických stran na environmentální rétoriku USA. S použitím Putnamovy teorie two-level game však případová studie také ukazuje, že i demokratičtí politici přistupovali v určitých případech k otázce Pařížské dohody pragmaticky v tématech jako jsou americká ekonomika, hospodářský růst nebo vedoucí postavení USA v mezinárodní politice. Tato práce představuje rétorické přístupy, v nichž se stranická a ideologická polarizace odráží v tom, jak jsou témata související s Pařížskou dohodou rámována a prezentována, nikoliv jaká témata jsou vybrána a rétoricky pokryta, protože bez ohledu na to, zda jde o...
|
|
|
U.S. Polarization in Congress: The role of Congressional Member Organizations in the House of Representatives
Hodboď, Dominik ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent)
Tato práce si klade za cíl přispět do diskuse o současné polarizaci v americkém Kongresu. Práce nabízí stručný přehled o dosavadní literatuře a především existujícím teoriím a myšlenkovým směrům o daném fenoménu. Toto dílo se zaměřuje na směr, který příčiny a dopady polarizaci nehledá mezi elektorátem, nýbrž na úrovni politických elit v Kongresu. Práce zdůrazňuje potřebu výzkumu na konkrétní jednotlivé politické uskupení (caucuses) vyskytující se v současném Kongresu pro jejich spojitost s příčinami a možnými dopady fenoménu, jímž je polarizace. V práci jsou provedeny dvě klíčové analýzy. V první řadě je na jednotlivá politická uskupení aplikován existující soubor dat kriticky široce uznán jako stěžejní východisko pro studium polarizace. Účelem je potvrdit různorodost ideologických postavení daných politických uskupení. Druhou analýzou, jež je stěžejní části celé práce je examinace jednotlivě všech hlasování během 114. Sněmovny reprezentantů v Kongresu. Cílem této studie je určit úroveň hlasovací koherence jednotlivých uskupení a tím pádem určit sílu a vliv těchto skupin v rámci sněmovny. Síla jednotlivých skupin napoví, do jaké míry mohou být vlivné na dnešní polarizaci v Americkém Kongresu.
|
host ::
RSS.