|
|
Zdravotní gramotnost populace v prevenci alimentárních nákaz
KUČEROVÁ, Zuzana
Bakalářská práce s názvem "Zdravotní gramotnost populace v prevenci alimentárních nákaz" se zabývá nákazami alimentárního původu a jejich prevencí. Teoretická část obsahuje charakteristiku, rozdělení alimentárních nákaz, definice a podrobný popis vybraných onemocnění. V další části jsou popsané příčiny vzniku alimentárních nákaz a jejich rozdělení do tří skupin: nedostatečná osobní hygiena, množení mikroorganismů a kontaminace. Dále je popsána bezpečnost potravin a důležitost hygienických opatření, směrnic a právních norem, které je potřeba znát při předcházení těmto onemocněním. Poslední část bakalářské práce definuje povinnosti pracovníků ve stravovacím provozu. Předmětem zkoumání praktické části je zdravotní gramotnost pracovníků uzavřených a otevřených hromadných stravovacích provozů, kteří se podílejí na přípravě stravy, a tedy pracují v činnostech epidemiologicky závažných dle zákona o ochraně veřejného zdraví. Průzkum mapuje jejich znalosti o správných hygienických postupech při přípravě, distribuci a uchovávání pokrmů. Druhou část praktické části tvoří analýza jídelníčků z vybraných zařízení a jejich rozbor v aplikaci NutriServis. Z výsledků vyplynulo, že zdravotní gramotnost v prevenci alimentárních nákaz je dobrá. Mají přehled o činnostech epidemiologicky závažných, termínech a zákonech, které s nimi souvisejí. V oblasti osobní a provozní hygieny, dodržování pravidel při přípravě stravy a o institucích zabývajících se např. vzniklými epidemiemi alimentárních nákaz, mají tito respondenti opět dobrý přehled. Druhá část bakalářské práce byla zaměřena na vyhodnocení týdenního jídelníčku a analýzu potenciálních rizik vzniku alimentárních nákaz. Došlo ke zjištění, že největším rizikem by mohlo být nedostatečně tepelně upravené maso, masné výrobky, vejce a neomyté ovoce a zelenina.
|
|
| |
|
|
Vliv přepravy na kvalitu rozvážené stravy (zkušenosti strávníků)
ŽUFOVÁ, Pavlína
V bakalářské práci se zabývám vlivem přepravy na kvalitu rozvážené stravy se zaměřením na zkušenosti strávníků. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá systémem HACCP, jež představuje preventivní opatření, které slouží k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin a pokrmů při činnostech, které souvisejí s výrobou, zpracováním, skladováním či přepravou, a který musí být součástí každé stravovací provozovny. Práce analyzuje předmětnou legislativu a zabývá se povinnostmi provozovatele a osob, jež vykonávají činnosti epidemiologicky závažné, přičemž se soustředí na dodržování jejich osobní hygieny. V závěrečné práci upozorňuji na potenciální, avšak reálně hrozící zdravotní nebezpečí z potravin. Tato potravinová rizika klasifikují a nastiňují možnosti, jak tato nebezpečí eliminovat. Závěrečná práce zkoumá alimentární nákazy, které vznikají nejčastěji při chybné technologické úpravě, či při nedodržení hygienických zásad. V práci představuji a zdůrazňuji hygienické požadavky, které by při výrobě a přípravě pokrmů měly být respektovány, dodržovány a naplňovány. Dále popisuji přepravní obaly, vlastní přepravu pokrmů, zásady přejímky pokrmů a jejich výdeje samotnému strávníkovi. V praktické části využívám teoretické poznatky z první části bakalářské práce. V této aplikační části je popsána stručná charakteristika hlavní menzy, podrobněji charakterizuji výdejnu K5, u které rozebírám postup od plnění pokrmů do přepravních nádob až po jejich samotný výdej. Současně zdůrazňuji teploty jednotlivých pokrmů, které musí být dodržovány jak během přepravy, tak po celou dobu výdeje. K srovnání a vyhodnocení výsledků jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu, jenž byl proveden pomocí dotazníkového šetření. Dotazníky jsem osobně distribuovala studentům v budově Zdravotně sociální fakulty, v níž se nachází výdejna K5 a osloveným studentům v okolí hlavní menzy. Dotazník byl anonymní a obsahoval 21 uzavřených otázek. Oba výzkumné vzorky dostaly stejné dotazníky, které se pouze lišily pořadím otázek. Rozdáno bylo celkem 220 dotazníků, na každém místě po 110. Návratnost byla 100 %. Vzhledem k tomu, že jsem dva dotazníky z výdejny K5 a pět dotazníků z hlavní menzy z důvodu chybnému vyplnění vyřadila, skutečná návratnost ve výdejně K5 byla 98 % a v hlavní menze 95 %. Jednotlivá data, která jsem z dotazníků získala, jsem zpracovala pomocí počítačových programů Microsoft Office Excel a Microsoft Office Word. Cílem této práce bylo zmapovat zkušenosti strávníků ve výdejně K5, jenž konzumují sice čerstvou, ale dováženou stravu, která se mohla během přepravy znehodnotit a tudíž klesnout i její kvalita a tyto zkušenosti porovnat se strávníky, kteří se stravují v hlavní menze, kde se pokrmy připravují (vaří) a konzumují na místě. Na základě dvou cílů jsem si stanovila tři hypotézy. Hypotéza č. 1. Přeprava stravy negativně ovlivňuje senzorické vlastnosti pokrmů. Tuto hypotézu jsem na základě statistického testování zamítla. Hypotéza č. 2: Studenti upřednostňují čerstvou stravu. Hypotéza po statistickém testování platí. Hypotéza č. 3: Studenti nepociťují rozdíl mezi čerstvou a rozváženou stravou. Hypotéza taktéž platí. Výsledky, které jsem získala a zpracovala během mého výzkumu, budou předány pracovníkům menzy, které tyto poznatky mohou využít v praxi.
|
|
| |
|
|
Porovnání znalostí studentů středních hotelových škol v Českých Budějovicích a v Teplicích o hygienických požadavcích na stravovací služby
WEISSOVÁ, Veronika
Provozovateli nebo zaměstnanci pracující ve stravovacích službách se nejčastěji stávají, díky odbornému zaměření, studenti středních hotelových škol. Absolventi se mohou uplatnit v oblasti pohostinství a hotelového provozu, jsou schopni zastávat práce v gastronomických zařízeních a zabezpečují dodržování předpisů v oblasti hygieny, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato práce je zaměřena právě na studenty středních hotelových škol a zjištění jejich informovanosti o hygienických požadavcích na stravovací služby. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části je definovaná stravovací služba, jaké jsou její funkce a typy služeb. Dále je zde legislativa, která se týká hygienických požadavků na stravovací služby, popis prostorových požadavků provozoven, osobní a provozní hygieny a systému HACCP. Také jsou v práci stručně popsány způsoby přípravy stravy, možnosti ovlivnění její zdravotní nezávadnosti a nejčastější alimentární nákazy ve stravovacích službách způsobené nedodržením správných výrobních a hygienických zásad. V této práci je popsána sanitace (dezinfekce, dezinsekce a deratizace) a výkon státního zdravotního dozoru na úseku hygieny výživy. Praktickou část zahrnují výsledky výzkumu, které byly získávány kvantitativní dotazovací metodou, technikou dotazníku. Dotazníky byly rozdány studentům třetích a čtvrtých maturitních ročníků středních hotelových škol v Českých Budějovicích a v Teplicích. Dotazník obsahoval 25 uzavřených otázek, sběr dat probíhal anonymně. Ze 110 (100%) rozdaných dotazníků střední hotelové školy v Českých Budějovicích se vrátilo 106. Dostatečně vyplněných pro potřeby výzkumu bylo 99, návratnost byla 90%. Na střední hotelové škole v Teplicích se ze 100 (100%) rozdaných dotazníků vrátilo 98, dostatečně vyplněných bylo 96, návratnost tedy byla 96%. Cílem práce bylo zjistit informovanost studentů středních hotelových škol v Českých Budějovicích a v Teplicích o hygienických požadavcích na stravovací služby. Na základě cíle práce jsem si stanovila dvě hypotézy. Hypotéza 1: Studenti středních hotelových škol v Českých Budějovicích a v Teplicích nejsou informovaní o hygienických požadavcích na stravovací služby. Hypotéza 2: Studenti středních hotelových škol v Českých Budějovicích a v Teplicích se zájmem o práci ve stravovacích službách jsou informovanější o hygienických požadavcích na stravovací služby než studenti, kteří pracovat ve stravovacích službách nechtějí. Po otestování obou hypotéz je z výsledků zřejmé, že studenti středních hotelových škol v Českých Budějovicích a v Teplicích nejsou informovaní o hygienických požadavcích na stravovací služby a studenti středních hotelových škol v Českých Budějovicích a v Teplicích se zájmem o práci ve stravovacích službách jsou informovanější o hygienických požadavcích než studenti, kteří pracovat ve stravovacích službách nechtějí. Na základě tohoto zjištění je důležité studenty středních hotelových škol neustále vzdělávat hlavně v problematice alimentárních nákaz a motivovat je k práci ve stravovacích službách, protože u obou škol se více jak 50% studentů dále nechce věnovat práci v tomto odvětví. Mezi znalostmi studentů střední hotelové školy v Českých Budějovicích a v Teplicích nebyl skoro žádný rozdíl. O něco lépe ve správných odpovědích (v počtu respondentů) odpovídali studenti střední hotelové školy v Českých Budějovicích. Jen u jedné otázky, která se týkala epidemie E. coli v Německu, vybralo nejvíce studentů správnou odpověď pouze v Teplicích. Tato práce by mohla posloužit pro výuku jako studijní materiál ke zlepšení znalostí v této problematice. Výstupem bakalářské práce je informativní leták pro studenty středních hotelových škol.
|
|
|
Aktuální problematika zoonóz v ČR a rizika s nimi související
SOUMAROVÁ, Michaela
Volně žijící i domácí zvířata mohou být zdrojem závažných virových, bakteriálních, mykotických a parazitárních infekcí člověka, tzv. zoonóz. Zoonózy jsou infekce, přirozeně přenosné přímo nebo nepřímo mezi zvířaty a lidmi. V současnosti jich je známo více než 200. Na území České republiky patří k nejčastějším zoonózám kampylobakterióza, salmonelóza, listerióza, lymeská borrelióza, klíšťová meningoencefalitida, tularémie, ornitóza, toxoplasmóza a leptospiróza. Některé zoonózy již byly z našeho území eradikovány (brucelóza, vzteklina). Hlavní rizikovou skupinou jsou imunosuprimovaní jedinci. Změny klimatických podmínek nebo cestování do exotických zemí vedou k výskytu chorob, dříve neznámých v našich podmínkách. Aktuální problém představuje zvyšující se rezistence mikroorganismů vůči antibiotikům. Pro účely hodnocení výskytu zoonóz, zdroje a určení míry jejich rizik slouží monitoring. Ten v ČR zajišťují orgány veterinární správy.
|
|
| |
host ::
RSS.