Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Trestněprávní postih organizátora trestného činu
Brandtner, Anna ; Pelc, Vladimír (oponent)
01 Trestněprávní postih organizátora trestného činu Abstrakt Tato práce se zaměřuje na jednu z modalit účastenství - na organizátorství. Ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku uvádí organizátorství na prvním místě, čímž naznačuje, že jde o nejzávažnější z forem účastenství. Organizátorství je zároveň formou účastenství, která je zcela specifická pro český právní řád. Zahraniční právní úpravy často pojímají osobu, která trestný čin zosnuje či řídí, jako pachatele činu. Cílem diplomové práce bylo předně komplexně pojednat o organizátorovi trestného činu, zhodnotit důvodnost časté kritiky jeho řazení mezi účastníky trestného činu a podat návrh, jak by bylo de lege ferenda vhodné upravit tento právní institut. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž první tvoří úvod a poslední závěr. První obsahová část této práce se věnuje teoretickým základům účastenství. Stručně popisuje možné přístupy k pachateli trestného činu a základy unitárního a diferencovaného systému, včetně jejich výhod a nevýhod. Smysluplnost diferencovaného systému záleží na úspěšném oddělení osob, které se na trestném činu podílejí klíčovým způsobem, od osob vedlejších. Následující kapitola se zaměřuje na skutkovou podstatu organizátorství, především na jeho subjektivní a objektivní stránku, a...
Trestněprávní postih organizátora trestného činu
Brandtner, Anna ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
01 Trestněprávní postih organizátora trestného činu Abstrakt Tato práce se zaměřuje na jednu z modalit účastenství - na organizátorství. Ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku uvádí organizátorství na prvním místě, čímž naznačuje, že jde o nejzávažnější z forem účastenství. Organizátorství je zároveň formou účastenství, která je zcela specifická pro český právní řád. Zahraniční právní úpravy často pojímají osobu, která trestný čin zosnuje či řídí, jako pachatele činu. Cílem diplomové práce bylo předně komplexně pojednat o organizátorovi trestného činu, zhodnotit důvodnost časté kritiky jeho řazení mezi účastníky trestného činu a podat návrh, jak by bylo de lege ferenda vhodné upravit tento právní institut. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž první tvoří úvod a poslední závěr. První obsahová část této práce se věnuje teoretickým základům účastenství. Stručně popisuje možné přístupy k pachateli trestného činu a základy unitárního a diferencovaného systému, včetně jejich výhod a nevýhod. Smysluplnost diferencovaného systému záleží na úspěšném oddělení osob, které se na trestném činu podílejí klíčovým způsobem, od osob vedlejších. Následující kapitola se zaměřuje na skutkovou podstatu organizátorství, především na jeho subjektivní a objektivní stránku, a...
Účastenství
Müllerová, Denisa ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá teoretickými základy účastenství a právní úpravou účastenství v České republice. Zároveň se věnuje též právní úpravě účastenství ve Spolkové republice Německo a Rakouské republice. Problematika účastenství je velmi komplikovaná a existuje mnoho možností, jak k její úpravě přistupovat. Správná úprava je přitom důležitá pro naplnění základních funkcí trestního práva. Cílem diplomové práce bylo pojednat o základních přístupech k právní úpravě účastenství, shrnout jejich výhody a nevýhody a zhodnotit jejich použití v právních řádech vybraných států. Tato práce se skládá ze tří částí. První část se zabývá terminologií a dvěma základními modely právní úpravy účastenství - monistickým a dualistickým. Čtenáři se zde přibližují základní principy obou modelů a jejich výhody a nevýhody při praktickém užití. Ve druhé části se věnuji české právní úpravě a jejím problémům. Tato část je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole pojednávám o podmínkách trestní odpovědnosti účastníků, ve druhé o jednotlivých formách účastenství a v poslední, třetí, pak o trestání účastenství. Třetí část je pak věnována stručnému představení právní úpravy účastenství ve Spolkové republice Německo a Rakouské republice a jejich srovnání s českou právní úpravou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.