|
|
Správní tresty za přestupky a ochranná opatření
Čvančara, Michal ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
1 Abstrakt - Správní tresty za přestupky a ochranná opatření Cílem této práce je představit jednotlivé správní tresty a ochranná opatření za přestupky. Vzhledem k rozsahu zadaného tématu je práce zaměřena na jednotlivé druhy správních trestů a ochranných opatření, zkoumá jednotlivé podmínky pro jejich uložení a všímá si možných rozporů v zákonné úpravě. Práce se nevěnuje problematice ukládání správních trestů, jejíž kritéria jsou uvedena v § 37 až 44 přestupkového zákona a slouží pro určení konkrétního druhu a výměry správních trestů, rovněž je upuštěno od problematiky souběhu přestupků. V úvodní kapitole je nastíněna definice a problematika správněprávní odpovědnosti a základní otázky správního trestání jako součásti činnosti orgánů veřejné správy. Pojednáno je o obdobnosti principů trestního práva s přestupkovým právem, jejichž následkem je obvykle možnost analogického využití principů trestního práva i pro oblast správního trestání. Prostor je věnován základním pramenům správního trestání se zaměřením na oblast správních trestů a ochranných opatření. Následující kapitoly se vždy věnují jednomu ze správních trestů uvedených v § 35 přestupkového zákona. Každá kapitola začíná obecným popisem správního trestu a vyjmenovává jeho hlavní účely, pro něž byl zvolen právě tento, a ne jiný správní trest. Následně...
|
|
|
Správní uvážení a neurčité právní pojmy
Šulda, Mirek ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
1 Abstrakt Předložená diplomová práce se zaobírá problematikou správního uvážení a neurčitých právních pojmů, coby právních institutů, bez kterých by veřejná správa v podmínkách ustavičně měnících se společenských vztahů jen ztěžka mohla naplnit své cíle a současně se nedopustit nedovolených intervencí do práv a svobod jednotlivců. V první a zároveň nejrozsáhlejší kapitole je nejprve vyložen pojem správního uvážení a vysvětlena potřeba jeho zařazení do právní úpravy. Tato kapitola poté pokračuje menším exkurzem do historie, jehož smyslem je připomenutí přelomových okamžiků souvisejících s vývojem správního uvážení, a to za účelem získání komplexní znalosti o tomto institutu. V následujícím textu je demonstrován rozsah možného uplatnění tohoto právního jevu a je věnována pozornost též jeho zakotvení v právním předpise, jakož i možnost seznání jeho existence pomocí pro něj charakteristické terminologie. Autor dále popisuje základní pojmový znak správního uvážení v podobě relativní volnosti při rozhodování, kdy správní orgán nefunguje na bázi pouhého naprogramovaného stroje, který bezduše lpí na liteře zákona a samovolně podřazuje konkrétní skutkovou podstatu pod ustanovení obecného předpisu. Na závěr první části diplomové práce jsou vyjádřeny předpoklady pro řádné užití diskrečního oprávnění, pod které autor...
|
host ::
RSS.