Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dlouhodobé trendy mokré atmosférické depozice síry a dusíku - srovnání regionů severní polokoule
Vlnasová, Eliška ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Kaňa, Jiří (oponent)
Tato rešerše odborné literatury se zabývá časovými trendy mokré atmosférické depozice síry a dusíku v horizontu čtyřiceti let ve třech regionech severní polokoule, a to v Evropě, Severní Americe a v jihovýchodní Asii. Mokrá atmosférická depozice transportuje sloučeny síry a dusíku z atmosféry k zemskému povrchu prostřednictvím vertikálních nebo horizontálních atmosférických srážek. Nadměrné hodnoty těchto látek v depozici mohou způsobit řadu environmentálních problémů, jako například změnu biodiverzity, degradaci lesních porostů nebo změnu chemismu vody či půdy. Proto je třeba tyto hodnoty sledovat a vyhodnocovat. Síra a dusík se do atmosféry dostávají mimo jiné i emisemi antropogenního původu. Změna těchto emisí síry a dusíku za poslední čtyři dekády nepochybně ovlivnila časový vývoj trendů mokré depozice a cílem této práce je vývoj zmapovat a zhodnotit. Kromě trendů síry a dusíku se práce zabývá i změnou poměru iontů v mokré depozici, zejména změnou poměru iontu NH4 + ku NO3 - v mokré depozici dusíku. Mokrá depozice síry v souladu s významným snížením emisí sloučenin síry zaznamenává znatelný pokles v Evropě i v Severní Americe, ovšem mokrá depozice dusíku v těchto regionech klesá mnohem méně výrazně nebo dokonce stagnuje. V jihovýchodní Asii dochází naopak k rapidnímu zvýšení emisí, které silně...
Vliv kyselé a dusíkové zátěže na dostupnost dusičnanů v lesních půdách
KOTOUNOVÁ, Adéla
Česká republika čelila historicky vysokým dávkám depozic síry (S) a dusíku (N). Depozice změnily půdní chemismus, a tím i koloběh N v půdě. Není ovšem jisté, které ze změn jsou důsledkem acidifikace půd, a které v důsledku vlivu N jako živiny. Cílem této práce bylo stanovit dostupnost dusičnanů v půdách bukového a smrkového lesa a určit, jak se mění v důsledku dusíkové a kyselé zátěže (aplikace kyseliny sírové a dusičnanu amonného; šestiletý terénní experiment Krušné hory). Byly vyhodnoceny další parametry ovlivňující dostupnost dusičnanů: rychlost čisté mineralizace a nitrifikace, dostupnost amonných iontů a velikost mikrobiální biomasy. Okyselení snížilo nitrifikaci v půdách smrkového lesa, zatímco N zvýšil mikrobiální biomasu v půdách bukového lesa.
Vliv historické kyselé depozice na současné růstové trendy horských lesů v Krkonoších
Procházková, Kateřina ; Tumajer, Jan (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje citlivosti horských porostů smrku ztepilého (Picea abies) na kyselou depozici, která v Česku kulminovala v 80. letech minulého století. Kyselá depozice negativně působí na růst stromů, což se následně projevuje vysokou mortalitou a špatným zdravotním stavem celého lesa. Horské lesy plní řadu důležitých ekologických funkcí, proto je potřeba jim věnovat pozornost. Předkládaná práce zkoumá, jak toto kyselé poškození v minulosti ovlivnilo současné růstové trendy a rezistenci horských lesů vůči klimatickým extrémům, probíhajícím v současné době (zejména vliv sucha). Empirická část výzkumu je postavena na údajích o trendech v šířkách letokruhů stromů během posledních dvou dekád a datech historické defoliace. Data šířek letokruhů byla získána z terénního sběru dendrochronologických vzorků, který byl proveden na dvou výškových transektech v Krkonoších - Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn. Data defoliace pocházejí z dlouhodobé databáze MONBASE od Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER). Ke zjištění souvislostí mezi kyselou depozicí a současným růstem stromů byla využita statistická metoda korelační analýzy, kde nejdůležitějšími vstupy byly defoliace, šířka letokruhů v různých časových obdobích, index recovery (relativní vzestup šířek letokruhů po odeznění redukce v 80....
Decoupling vybraných indikátorů zátěže a dopadu na životní prostředí
Kovalský, Pavel ; Kovanda, Jan (vedoucí práce) ; Třebický, Viktor (oponent)
6 Shrnutí Práce analyzuje vývoj dvou aspektů životního prostředí na území České republiky od jejího vzniku až do roku 2010: zátěže životního prostředí vyjádřeného emisemi okyselujících látek a dopady na životní prostředí vyjádřené defoliací korun stromů. Protože mezi vybranými aspekty existují kauzální vazby, analyzuje práce také vzájemné vztahy ve vývoji obou aspektů a posuzuje výsledky podle konceptu decouplingu jakožto oddělení křivek zátěže životního prostředí od ekonomického růstu. Mezi základní body zjištění patří, že relativní snížení zátěže životního prostředí vyjádřeného emisemi okyselujících látek je sice obrovské, ale ke snížení dopadů na životní prostředí vyjádřené defoliací docházelo ve velmi malé míře. K decouplingu ve sledovaném období docházelo, ale cíle zlomit vzájemnou vazbu mezi "environmentálním zlem" a "ekonomickým dobrem" se na sledovaném území nepodařilo zcela dosáhnout. Práce popisuje faktory, které tuto skutečnost ovlivňovaly. Porovnává také jednotlivé koncepty decouplingu a diskutuje, který je vhodnější pro sledování oddělení křivek ekonomického růstu a zátěže životního prostředí v širších souvislostech. Klíčová slova: trvale udržitelný rozvoj, udržitelnost, decoupling, emise okyselujících látek, defoliace, hrubý domácí produkt.
Atmosférická depozice látek v ČR i ve světě
BARTŮŠEK, Ondřej
Tato bakalářská práce je zaměřena na atmosférickou depozici látek v České republice i ve světě. V práci jsou krátce vysvětleny i pojmy, jako je zdroj znečištění, emise a imise, které jsou na sobě závislé a které jsou s atmosférickou depozicí úzce spojeny. Je zde vysvětlen také proces vzniku atmosférické depozice. Dále jsou zde podrobněji popsány typy atmosférické depozice, jejich členění, odebírání a postup při zjišťování velikosti atmosférické depozice. Pro představu jsou v práci uvedeny hodnoty atmosférické depozice v Evropě, v Číně, v Severní Americe a v poslední řadě také v České republice, kde je krátce popsán i její trend. Dále jsou zde uvedeny staniční sítě České republiky. V poslední části se práce zabývá vývojem hodnot atmosférické depozice síry, dusíku a vodíkových iontů na území České republiky a na určitých stanicích.
Atmosférická depozice dusíku a fosforu v ČR i ve světě.
SUCHÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá atmosférickou depozicí dusíku a fosforu v České republice a ve světě. Pro snadnější porozumění vzniku atmosférické depozice jsou v práci zkráceně vysvětleny pojmy jako je zdroj znečištění, emise nebo imise, které jsou na sobě závislé a často se navzájem ovlivňují. Jsou zde uvedeny jednotlivé typy atmosférické depozice, jejich podrobnější členění, odebírání a postup při zjišťování velikosti atmosférické depozice. Dále jsou v práci uvedeny současné hodnoty atmosférické depozice v evropských i mimoevropských zemích a hodnoty České republiky, kde je ve zkrácené podobě popsán trend atmosférické depozice od padesátých let do současnosti. V práci jsou uvedeny staniční sítě České republiky, jejich náplň a způsoby sbírání dat, které nadále slouží k vyhodnocování stavu kvality ovzduší v Evropě v programu EMEP, kde je možné najít údaje o dalších evropských zemích. Dále jsou zde uvedeny hodnoty atmosférické depozice dusíku a fosforu v USA, především na východním pobřeží a centrální části Spojených států amerických, a v Číně. V poslední části je práce zaměřena na vývoj hodnot atmosférické depozice dusíku v České republice ve vybraných více i méně postižených oblastech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.