Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pražská péče o sirotky a opuštěné děti v první polovině 20. století
Fremrová, Květa ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá péčí o opuštěné děti a sirotky, přičemž se zaměřuje na to, jak byla tato péče prováděna v Praze v 1. polovině 20. století. Práce nejprve představuje obecný vývoj péče o tyto děti, legislativu, která se na ně zaměřovala, a poté už se soustředí na vývoj pražské sociální péče se zvláštním zřetelem na děti. Existovaly dvě hlavní možnosti, jak bylo o opuštěné a osiřelé děti postaráno. Prvním, častějším, byla náhradní péče v rodinách. Pražské děti byly s oblibou umisťovány mimo Prahu do tzv. rodinných kolonií, kde se koncentrovaly pěstounské rodiny a byla tak zjednodušena kontrola nad péčí, jaké se v náhradních rodinách dostává. Druhou možností byla ústavní péče v sirotčincích. Ty mohly být zřizovány jak městem, tak v návaznosti na některou církevní obec, případně je mohly zřizovat soukromé laické spolky. Pro každou možnost jsem vybrala pražský ústav a na nich demonstruji základní rysy ústavní péče. Pokusila jsem se také rekonstruovat život v ústavech. Poslední kapitola se věnuje dobovým pohledům na klady a zápory na obě možnosti zaopatření. Klíčová slova: sirotci, opuštěné děti, sociální péče, Praha, dětské domovy, pěstounská péče, rodinné kolonie
Pražská péče o sirotky a opuštěné děti v první polovině 20. století
Fremrová, Květa ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá péčí o opuštěné děti a sirotky, přičemž se zaměřuje na to, jak byla tato péče prováděna v Praze v 1. polovině 20. století. Práce nejprve představuje obecný vývoj péče o tyto děti, legislativu, která se na ně zaměřovala, a poté už se soustředí na vývoj pražské sociální péče se zvláštním zřetelem na děti. Existovaly dvě hlavní možnosti, jak bylo o opuštěné a osiřelé děti postaráno. Prvním, častějším, byla náhradní péče v rodinách. Pražské děti byly s oblibou umisťovány mimo Prahu do tzv. rodinných kolonií, kde se koncentrovaly pěstounské rodiny a byla tak zjednodušena kontrola nad péčí, jaké se v náhradních rodinách dostává. Druhou možností byla ústavní péče v sirotčincích. Ty mohly být zřizovány jak městem, tak v návaznosti na některou církevní obec, případně je mohly zřizovat soukromé laické spolky. Pro každou možnost jsem vybrala pražský ústav a na nich demonstruji základní rysy ústavní péče. Pokusila jsem se také rekonstruovat život v ústavech. Poslední kapitola se věnuje dobovým pohledům na klady a zápory na obě možnosti zaopatření. Klíčová slova: sirotci, opuštěné děti, sociální péče, Praha, dětské domovy, pěstounská péče, rodinné kolonie
Pražská ústavní péče o sirotky a opuštěné děti v první polovině 20. století.
Fremrová, Květa ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá péčí o sirotky a opuštěné děti se zaměřením na pražské ústavy určené k zaopatření těchto dětí. Práce nejprve představuje obecný vývoj péče o sirotky a opuštěné děti, systém organizace této péče a některé subjekty, které na poli péče o děti působily. Děti mohly nalézt zaopatření v náhradní rodinné péči nebo v ústavu, část práce popisuje tyto dvě eventuality a dobový diskurz o kladech a záporech obou možností. Ústředním bodem práce je organizace sociální péče o děti na území Prahy a představení vybraných dětských domovů a sirotčinců. Poté se práce stručně věnuje také každodennosti v ústavech: charakteristice obyvatel ústavů, vztahů mezi personálem a chovanci či možnostem hospodářského zajištění chodu ústavů. Základem pro napsání práce byly archivní materiály věnované jednotlivých dětským domovům a také dobová odborná literatura. Klíčová slova: sirotci, opuštěné děti, sociální péče, Praha, dětské domovy
Systém pěstounské péče v České republice. Doprovázení pěstounských rodin
TROJANOVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou pěstounské péče v České republice. V teoretické části bakalářské práce je nastíněna problematika rodinného společenství, význam rodiny, patologie rodiny, psychická deprivace a subdeprivace dítěte žijícího mimo vlastní rodinu. Dále je zde nastíněna historie a všeobecný přehled systému pěstounské péče, proces zprostředkování této formy náhradní rodinné péče, druhy pěstounských dávek a fungování pěstounské rodiny. Praktická část bakalářské práce obsahuje výzkum prostřednictvím dotazníku. Cílovou skupinu tvoří pěstouni na území obce správního územního obvodu Městského úřadu Prachatice, jako obce s rozšířenou působností. Zde bylo zjištěno jaké mají pěstouni zkušenosti s podáváním a vyřizováním žádostí, jaké je jejich povědomí o právech a nárocích, zda-li jsou spokojeni se stávajícím systémem pěstounské péče, jaké služby a případně odborníci jim v regionu chybí. Tato forma náhradní rodinné péče je velmi náročná. Uznání patří všem, kteří chtějí nabídnout pomoc opuštěným dětem. Vede je k tomu především velká láska a snaha pomáhat.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.