|
|
Paliativní péče z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků
Štětinová, Natálie ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou umírání z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků a porovnává uplatňování principů paliativní péče o umírajícího pacienta na nemocničním lůžku s péčí v hospici. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem pohlížejí zdravotní sestry s praxí v obou typech zařízení na tuto péči a jaké mezi nimi vidí rozdíly. Teoretická část zahrnuje definice základních pojmů a seznamuje čtenáře s celkovou tematikou umírání. Zmíněny budou také základní principy, myšlenky a hodnoty, které paliativní medicína vyznává a praktikuje. Dále předkládá základní informace o historii tohoto oboru u nás i ve světě, přibližuje charakteristické projevy a problémy umírajícího pacienta a vysvětluje, jaká specifika mají hospicová zařízení a jakou péči poskytují. Pro srovnání zde bude popsáno i jakým způsobem se uplatňuje paliativní péče u pacienta v terminální fázi umístěného na nemocničním lůžku. Podkladem k této části bude především odborná literatura a odborné internetové zdroje. Pro empirickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Zpracovává informace získané z rozhovorů se čtyřmi zdravotními sestrami, které mají zkušenost s umírajícím pacientem ze své dřívější praxe v nemocnici a které nyní pečují o tyto lidi v rámci hospicových zařízení. Mají proto tedy potřebné...
|
|
|
Vliv obuvi na deformity nohy u žen - role sestry v prevenci
MLEJNKOVÁ, Natálie
Tématem předkládané diplomové práce je "Vliv obuvi na deformity nohy u žen - role sestry v prevenci". Teoretická část se věnuje anatomii nohy, popisuje problematiku vlivu podpatků na nohu a představuje certifikaci Žirafa. Praktická část kvalitativním vyzkumem poukazuje, jakou roli zastávají sestry v prevenci před deformitami nohy pro pacientky. Tato diplomová práce má dva vytyčené cíle. Zjistit jaky má obuv vliv na deformity nohy u žen a zjistit jakou roli zastává sestra v prevenci této problematiky. Vyzkumné otázky zní: 1. Jaky je vyznam nošení obuvi na vysokém podpatku u žen a jak se toto promítne později na noze? 2. Jakou roli připisují sestry prevenci v této problematice? Sběr dat byl nashromážděn polostrukturovanymi rozhovory se sestrami na ortopedickém oddělení a na ortopedickych ambulancích. Vyzkumny soubor tvoří 20 respondentů, vyběr byl záměrny a tvořen technikou sněhové koule (snowball sampling). V únoru roku 2019 proběhl sběr dat, ktery byl následně ukončen v momentě teoretického nasycení. Rozhovor se tykal témat: nošení obuvi na vysokém podpatku, deformity nohou způsobené obuví na vysokém podpatku, prevence a edukace vedené sestrou. Ve vysledcích se nachází, že pouze zlomek sester dodržuje roli sestry edukátorky, která dopomáhá pacientkám předcházet deformitám nohou. Zbytek sester prevenci a edukaci nechává na lékařích. Tato diplomová práce předkládá jako vystup práce plakát, ktery může byt informačním materiálem pro sestry z řad ortopedickych ambulancích a lůžek. Vystupem diplomové práce je edukační plakát, ktery bude odrazem celé sesterské problematiky v prevenci (role sestry, deformity nohou způsobené obuví na vysokém podpatku apod.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dítěte se zánětem středního ucha
KANDĚROVÁ, Marie
Současný stav: Výzkumné šetření se věnuje kromě problematiky ošetřovatelské péče i oblastem, které s onemocnění zánětu středního ucha přímo souvisí. Mezi tyto oblasti byly zařazeny diagnostické postupy, etiologie onemocnění, léčba i prevence. Zánět středního ucha se většinou rozvíjí u zánětů dýchacích cest. Zánět středouší má několik komplikací, které mohou narušit zdravý vývoj dítěte. K těmto komplikacím patří poruchy sluchu a poruchy řeči. Cíl práce: Cílem práce bylo popsat specifika ošetřovatelské péče o dítě se zánětem středního ucha a vyhodnotit znalosti sester v oblasti problematiky tohoto onemocnění. Metodika a výzkumný vzorek: Pro výzkumné šetření byl zvolen kvalitativní výzkum, kterého bylo dosaženo technikou nestandardizovaných rozhovorů celkem s osmi sestrami pracujícími u lékaře pro děti a dorost, ve specializovaných ordinacích ORL a na lůžkovém dětském oddělení v nemocnici. Výběr výzkumného vzorku sester byl záměrný. Analýza získaných dat probíhala prostřednictvím otevřeného kódování metodou "tužka a papír". Výsledky byly interpretovány technikou "vyložení karet". Výsledky: Mezi specifika ošetřovatelské péče o děti se zánětem středního ucha patří: udržování čistoty zvukovodu ucha i dýchacích cest včetně nosu, sledování celkového stavu dítěte, sledování sekretu ze zvukovodu. Dále pak asistence sestry během diagnostického, terapeutického a léčebného procesu i plnění intervencí u ošetřovatelských diagnóz. Mezi ošetřovatelské diagnózy, které jsou stanoveny u dětí se zánětem středního ucha, patří: akutní bolest (00132), neefektivní průchodnost dýchacích cest (00031), hypertermie (00007) nebo riziko infekce (00004). Sestry z dětského oddělení se dobře orientují ve všech oblastech péče o dítě se zánětem středního ucha (charakteristika onemocnění, patogeneze, léčba, prevence a komplexní ošetřovatelská péče). Dle výpovědí oslovených sester je zřejmé, že mezi jejich stěžení činnosti v primárně preventivní péči patří včasná identifikace prvotních příznaků zánětu středouší u dětí a edukace rodičů o prevenci tohoto onemocnění. Sestry pracující u specialistů prokázaly zcela logicky dobré znalosti specifických léčebných výkonů, jako je aplikace léčiva do zvukovodu nebo paracentéza. Sestry na lůžkových odděleních nemocnic se v rámci ošetřovatelského procesu o dítě se zánětem středního ucha zaměřují na plánování a realizaci komplexní ošetřovatelské péče o dítě s tímto onemocněním. Závěry a doporučení pro praxi: Oslovené sestry mají dobré znalosti o ošetřovatelské péči o děti se zánětem středouší. Nedílnou součástí jejich kompetencí je edukace a zapojení rodičů do léčby a prevence zánětu středního ucha dětí. Součástí práce je návrh doporučení, která se týkají včasného rozpoznání prvních příznaků zánětu středouší u dětí, a prevence jejich opakovaní.
|
|
|
Sestra jako opora seniora při dlouhodobé hospitalizaci
TUŠLOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce "Sestra jako opora seniora při dlouhodobé hospitalizaci" je členěna na část teoretickou a empirickou. Zabývá se problematikou dlouhodobé hospitalizace seniorů na oddělení následné péče. Zejména oporou seniorů ze strany sester a jejich vzájemnými vztahy. Byly stanoveny 3 cíle. Zjišťováno bylo, jak vnímají senioři sestry, které o ně pečují. Dále v jakých oblastech jsou sestry seniorům oporou a jakými formami se snaží být oporou pro seniory. Šetření se zúčastnilo 10 sester pracujících na oddělení následné péče a 5 seniorů hospitalizovaných na oddělení následné péče. Využito bylo kvalitativního výzkumu, metody dotazování, techniky polostrukturovaných rozhovorů. Získané informace byly analyzovány, bylo využito otevřené kódování, metoda tužka a papír. V rámci kategorizace dat vzniklo 6 kategorií a 10 podkategorií. Z výsledků práce je patrné, že sestry se snaží svým pacientům být oporou. Podle výsledků šetření jsou patrné nedostatky. Většina seniorů vnímá sestry kladně. Vděk k pečujícím sestrám byl jednoznačně vnímán ve většině případů. Někteří senioři se setkali s negativním chováním, s devalvujícím oslovením, dokonce i s konfliktní situací. Sestry podporují seniory po psychické stránce, pečují o základní potřeby, dále je podporují v rámci udržení soběstačnosti. Zjištění poukazuje na to, že většina sester jedná s pacienty s respektem, snaží se zajistit soukromí, naslouchat a být nápomocná. Byl vytvořen krátký edukační materiál. Materiál by mohl být dále publikován ve formě letáku či jako článek v odborném časopise. Sestrám by pomohl najít správný přístup k seniorům.
|
|
|
Komunikace mezi sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra.
VANŽUROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace mezi sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra. (dále také "PAS"). Teoretická část práce obsahuje základní informace týkající se nejen verbální, ale i neverbální komunikace v ošetřovatelství, která je v komunikačním procesu pro osoby s poruchou autistického spektra velmi významná. V této části je také popsána role sestry v komunikaci s pacientem disponujícím běžnou komunikační schopností v kontextu poznatků týkajících se pacientů s narušenou komunikační schopností. Mezi tuto skupinu patří pacienti s poruchou autistického spektra. Právě poruchám autistického spektra, jejich definici, klasifikaci, příčině, diagnostice a možné terapii je věnována stať, která popisuje projevy pacienta s výše jmenovanou poruchou v oblasti komunikace a pokouší se nalézt možná řešení v překonání komunikačních bariér mezi aktéry komunikace. Řešení komunikačních bariér v práci sestry nabízí ošetřovatelské pojetí Kathryn E. Bernard, jehož představení je věnována samostatná kapitola. Také se pokoušíme přiblížit metody, které mohou být sestře v této velmi specifické komunikaci nápomocny. Empirická část práce přináší výsledky kvalitativního výzkumného šetření realizovaného s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Hlavním cílem šetření bylo zmapovat specifika komunikace mezi pediatrickou sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra. S tímto cílem souvisí i cíl druhý. Tím je zjistit, jaká je úroveň znalostí sester v oblasti komunikace s pacientem. Cílem třetím, je zmapování zkušeností rodinných příslušníků dětí s poruchou autistického spektra v oblasti komunikace. V souvislosti se stanovenými cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1)Jaká jsou specifika komunikace s pacientem s poruchou autistického spektra? 2)Jaká je úroveň znalostí vybraných pediatrických sester v oblasti komunikace s pacientem s poruchou autistického spektra? 3)Co tvoří sestrám potíže v komunikaci s pacienty s poruchou autistického spektra? 4)Jaké zkušenosti mají rodinní příslušníci v komunikaci se sestrou? S ohledem vytvořené cíle byl stanoven výzkumný soubor tvořený skupinou sester s praxí v oboru pediatrie a skupinou rodinných příslušníků dětí trpících poruchou autistického spektra. Při vyhledávání vhodných respondentů jsme použili metodu sněhové koule, a to především u druhé skupiny respondentů. Výsledky jsme podrobili důkladné analýze pomocí otevřeného kódování metodou "tužka a papír". K zajištění přehlednosti bylo u nejdůležitějších výsledků užito schémat. Z šetření vyplynula skutečnost, že vybrané sestry ve většině případů disponují základními informacemi o dané problematice. Výpovědi rodinných příslušníků jsou s výpověďmi sester v rozporu, neboť z nich vychází skutečnost, že všeobecná informovanost sester není tak jednoznačná, a že dochází k situacím, kdy komunikace neprobíhá způsobem, který by odpovídal komunikačním dovednostem s ohledem na pacienta s PAS. Vybrané sestry mají ve většině případů dostatek informací, ale tyto informace nejsou schopny převést do praxe. Výsledky našeho výzkumného šetření nelze globalizovat na všechny sestry pracující v pediatrii, což potvrzují rodinní příslušníci, kteří popisují na rozdíl od sester, jak příjemné, tak i nepříjemné zkušenosti spojené s komunikací se sestrou. Vzhledem ke skutečnosti, že informovanost sester je především vázána na jejich osobní zájem o danou problematiku, nelze konstatovat, že tématu specifik komunikace mezi sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra je věnován dostatečný prostor v rámci profesní přípravy sester. Sami jsme v průběhu tvorby této práce narazili na úskalí spojené s nedostatečným množstvím literárních zdrojů, které by byly zaměřeny na problematiku komunikace v ošetřovatelském procesu s pacientem s PAS.
|
|
|
Edukace klienta při ulcerózní kolitidě
VEČEŘOVÁ, Iva
Má bakalářská práce na téma "Edukace klienta při ulcerózní kolitidě" je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku ulcerózní kolitidy a edukace. Tato část je rozdělena na devět kapitol. Tyto kapitoly popisují anatomii a fyziologii tlustého střeva, definici dané choroby, její příčinu, příznaky a komplikace. Dále jsou kapitoly zaměřené na vyšetřovací metody a léčbu ulcerózní kolitidy a ošetřovatelskou péči. Poslední kapitola teoretické části je věnována edukaci. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle, a to zmapovat způsoby edukace klienta s ulcerózní kolitidou a zjistit efektivitu edukace u pacienta s ulcerózní kolitidou (s odstupem 3 měsíců od první edukace). Na základě daných cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. Jaká je efektivita vlastní navržené edukace na zdravotní stav klienta s ulcerózní kolitidou? Má dodržování dietních opatření vliv na relaps onemocnění? Jakým způsobem ovlivňuje přiměřená fyzická a psychická zátěž onemocnění? Praktická část bakalářské práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Výzkum byl veden s respondenty, kterým je diagnostikována ulcerózní kolitida a se sestrami, které pracují na gastroenterologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Výzkum byl rozdělen do tří částí. V první části byl rozhovor veden s osmi respondenty, kterým je diagnostikována ulcerózní kolitida Jednalo se o polo-strukturovaný rozhovor. Ten se skládal z osmnácti otázek zaměřených na průběh onemocnění, léčbu, edukaci respondenta, na dietní opatření a na vliv psychické a fyzické zátěže na onemocnění. Následně byli všichni respondenti edukováni pomocí vlastní edukace. Druhá část rozhovorů byla vedena se třemi sestrami z gastroenterologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Rozhovor je rovněž polo-strukturovaný. Obsahuje šestnáct otázek, které jsou pro lepší porovnání s respondenty položeny velice podobně. Třetí část byla zaměřena na ověření znalostí a efektivity předešlé edukace u tří respondentů. Jednalo se o strukturovaný rozhovor. Ten obsahoval pět otázek. Otázky! byly zaměřeny na současný stav nemoci, dále na zhodnocení dodržování a účinnosti bezezbytkové diety a základů psychohygieny. Rozhovory byly vedeny v domácím klidném prostředí. Z výsledků prováděného výzkumu vyplývá, že respondenti mají deficit informací nejčastěji v oblasti fyzické a psychické zátěže a často také u bezezbytkové diety. Ovšem v oblasti definice onemocnění a léčby jsou respondenti převážně dobře edukováni. Ve výzkumu své bakalářské práce vidím přínos v tom, že správná edukace může pozitivně ovlivnit průběh choroby. Práce by také mohla být použita jako edukační materiál a pomoci zvýšit kvalitu edukace klientů s ulcerózní kolitidou.
|
|
|
Interaktivní procesy v péči o pacienta na chirurgickém oddělení.
RŮŽIČKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá problematikou interaktivních procesů v péči o pacienta na chirurgickém oddělení. Je rozdělena do dvou částí. V teoretické části byla zpracována oblast sociální interakce a sociální komunikace spolu s nejčastějšími pozitivními a negativními interakcemi. Dále jsou zpracovány faktory ovlivňující interakci mezi sestrou a pacientem a specifika péče o pacienta na chirurgickém oddělení. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny čtyři cíle bakalářské práce. Prvním cílem bylo zjistit, zda si sestry uvědomují vzájemnou interakci mezi pacienty a jimi. Druhý cíl byl zaměřen na nejčastější pozitivní interakce v péči o pacienta na chirurgickém oddělení. Třetím cílem bylo získat informace o nejčastějších negativních interakcích v péči o pacienta na chirurgickém oddělení. Poslední cíl byl zaměřen na hodnocení interaktivního chování sester pacienty. Na základě stanovených cílů vznikly čtyři výzkumné otázky. Pro empirickou část byl vybrán kvalitativní přístup, sběr dat byl prováděn ve třech fázích. Hlavním designem kvalitativního výzkumu bakalářské práce byl polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Výzkumný soubor tvořilo 7 sester pracujících na chirurgickém oddělení C FN Plzeň a 7 pacientů hospitalizovaných na tomto oddělení v době výzkumu. Záměrem polostrukturovaného rozhovoru se sestrami bylo zjistit, jaké mají vědomosti o interakcích a interaktivních procesech v ošetřovatelství a jestli si uvědomují interakci mezi pacienty a jimi. Pozorováním jsme se snažili zjistit, jaké jsou nejčastější pozitivní a nejčastější negativní interakce, kterých se sestry dopouštějí v péči o pacienta na chirurgickém oddělení. Na základě pozorování byla v dalším kroku použita metoda polostrukturovaného rozhovoru zaměřena na hodnocení interaktivního chování sester na chirurgickém oddělení pacienty. Výsledky rozhovoru se sestrami byly podrobeny analýze a k jejich zpracování byla použita metoda kódování. Následně byla pro přehlednost vytvořena schémata, která jsou doplněna o částečné nebo úplné citace z rozhovorů. Z rozhovorů vyplynulo, že sestry nemají dostatečné informace o interakcích a interaktivních procesech, ale pozitivní a negativní interakce, kterých se v péči o pacienta dopouštějí, jsou schopny identifikovat a dokonce si je občas i uvědomí, ale většinou až když už nejsou s pacientem. Informace získané pozorováním byly zaznamenány do pozorovacího archu a základní údaje o interakci byly pro větší přehlednost zaneseny do tabulek. Ostatní informace byly popsány a porovnány s citacemi z následného rozhovoru s pacienty. Z výsledků pozorování a rozhovorů s pacienty vyplynulo, že na rozdíl od pozorovatele pacienti vidí zejména pozitivní interaktivní chování sester a v případě, že viděli i negativní interakce, snažili se je omluvit pracovní vytížeností sestry. Z pozorování rovněž vyplývá, že na vzniku negativních interakcí se u sester podílí množství služeb v řadě za sebou, vykonávání stejné činnosti během dne, oblíbenost konkrétní činnosti u sester a v neposlední řadě sám pacient. Ze získaných a následně zpracovaných informací v první fázi výzkumu, lze usuzovat, že sestry mají o interakcích a interaktivních procesech v ošetřovatelství jen velice málo informací. Z dalších fází vyplývá, že i přesto, že určité "interaktivní chování" mají sestry v sobě, předpokládáme, že kdyby měly možnost získat více informací a hlavně možnost samy se vidět v určitých situacích, uvědomily by si, kde dělají chyby a mohly by se snažit jim předejít.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupující vyšetření kostní dřeně
ČOUDKOVÁ, Marie
Hematologie je lékařský obor, který se zabývá studiem krevních buněk z hlediska jejich morfologie, kvantity a funkce. Klinická hematologie sleduje odchylky v krvi pacienta od daného fyziologického stavu a tím pomáhá diagnostikovat různá onemocnění. V hematologii se využívá několik vyšetřovacích metod a jednou z nich je aspirační a bioptické vyšetření kostní dřeně. Kostní dřeň je krvetvorná tkáň, která denně produkuje velké množství krevních elementů. Jestliže nedochází ke správné a dostatečné tvorbě těchto buněk, může dojít k ohrožení života takto postiženého člověka. Pokud je zasažena funkce kostní dřeně, hrozí nemocnému především závažné infekce, riziko chudokrevnosti nebo sklon ke krvácení. Kostní dřeň se vyšetřuje při podezření na některá hematologická nebo onkologická onemocnění, a proto má velmi důležitou úlohu v jejich diagnostice. Provádí se i při dlouhotrvající horečce neznámého původu, zejména u lidí, kterým špatně funguje imunitní systém. K odběru kostní dřeně se používají vyšetřovací metody, a to aspirační punkce a perkutánní trepanobiopsie kostní dřeně. Tato vyšetření poskytují informace o stavu a schopnosti produkce krevních buněk kostní dření. Nedílnou součástí vyšetření je specifická ošetřovatelská péče, kterou poskytuje sestra. Tato bakalářská práce se zaměřuje na specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících vyšetření kostní dřeně. Z velké části se věnuje metodám odběru kostní dřeně, informovanosti nemocných o vyšetření kostní dřeně, ošetřovatelské péči u pacientů po výkonu a roli sestry na hematologické ambulanci. Teoretická část práce je v úvodu zaměřena na fyziologii kostní dřeně a obor hematologie. Další kapitoly zahrnují indikaci k vyšetření kostní dřeně, hematologická a onkologická onemocnění, aspirační punkci kostní dřeně nebo perkutánní trepanobiopsii kostní dřeně. Velká část práce se podrobněji zabývá aspirační punkcí kostní dřeně, postupem při výkonu a ošetřovatelskou péčí. Důkladně se také věnuje perkutánní trepanobiopsii kostní dřeně, kde je zmiňován význam vyšetření a následný postup při odběru kostní dřeně. V závěru teoretické části je zmíněn odběr krvetvorných buněk z periferní krve. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících vyšetření kostní dřeně. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících trepanobiopsii? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících aspirační (sternální) punkci? Jaká je příprava a asistence sestry u vyšetření kostní dřeně? Jaké role plní sestra u vyšetření kostní dřeně? Jaká je informovanost pacientů o vyšetření kostní dřeně? Praktická část práce obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které se uskutečnilo na základě polostandardizovaného rozhovoru. Výsledné rozhovory byly zaznamenány písemným přepisem a následně zpracovány technikou otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 6 sester pracujících na hematologických ambulancích a 6 pacientů, kteří podstoupili vyšetření kostní dřeně. Vzhledem ke zjištěným výsledkům, byla jako součást práce navržena informační brožura (viz příloha č. 5) určená zejména pro pacienty, kteří podstupují vyšetření kostní dřeně. Informační brožura bude nabídnuta k praktickému použití na hematologických ambulancích.
|
|
|
Komparace ošetřovatelské péče o nemocné s peritoneální dialýzou a hemodialýzou
JANOUŠKOVÁ, Jaroslava
Počet pacientů s onemocněním ledvin celosvětově stoupá. Mezi tato onemocnění patří i chronické selhání ledvin s nutností dialyzační léčby. Problematika spojená s poskytováním ošetřovatelské péče pacientům v dialyzačním programu je rozsáhlá a specifická. Zahájení léčby peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou pro pacienty znamená velkou psychickou zátěž. Výrazně ovlivňuje život nejen jim, ale i všem nejbližším. Nemocní v pravidelném dialyzačním programu se potýkají se spoustou zdravotních i sociálních problémů. Vzájemná důvěra mezi sestrou a dialyzovaným pacientem do určité míry ovlivňuje průběh léčby. Vyrovnaný a spokojený pacient může žít kvalitnější a hodnotnější život. Cíle práce: 1) Zjistit, zda je srovnatelně kvalitní ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. 2) Zjistit, zda je srovnatelný přístup při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. 3) Zjistit, zda jsou používány srovnatelné formy edukace a komunikace při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. Výzkumné otázky: 1) Je ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou srovnatelně kvalitní? 2) Je srovnatelný přístup při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou? 3) Jsou používány srovnatelné formy edukace a komunikace při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů hemodialýzou a s peritoneální dialýzou? Použité metody: V empirické části diplomové práce byl při zpracování dat použit kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo uskutečněno formou nestandardizovaného rozhovoru. Vytvořeny byly tři soubory otázek pro tři skupiny respondentů a to s peritoneální dialýzou, s hemodialýzou a pro sestry, které pečují o pacienty s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. Kritériem výběru respondentů byla ochota spolupracovat. Osloveným respondentům byla vysvětlena podstata a účel výzkumného šetření. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány, následně přepsány a zanalyzovány. Z analýz vytvořeny kategorie a podkategorie. Rozhovory s pacienty se zjišťovalo, jak vnímají poskytovanou ošetřovatelskou péči, přístup sester a způsob vzájemné komunikace při hemodialýze a při peritoneální dialýze. Rozhovory se sestrami byly zaměřeny na srovnatelnost a náročnost poskytované ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou, dále na používané formy komunikace a způsob přístupu k těmto pacientům. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že ošetřovatelskou péči poskytovanou pacientům s peritoneální dialýzou i s hemodialýzou vnímají respondenti pacienti s peritoneální dialýzou, s hemodialýzou i respondentky sestry, které tuto péči poskytují jako stejně kvalitní. Peritoneální dialýza i hemodialýza mají každá svoje specifika a jiný způsob provedení. Obě jsou poskytované v rozdílném prostředí. Peritoneální dialýzu si provádí pacient sám ve svém sociálním prostředí. Během hemodialýzy poskytují ošetřovatelskou péči pacientovi sestry na hemodialyzačním středisku. Jako srovnatelný je vnímán všemi respondenty také přístup sester k pacientům a to ke každému individuálně. Závěrem z výsledků vyplývá, že sestry při kontaktu s pacienty s peritoneální dialýzou i hemodialýzou používají srovnatelné formy komunikace i edukace. Závěr: V současnosti je snaha provádět dialyzační léčbu co nejvíce ve prospěch pacienta. Peritoneální dialýza i hemodialýza jsou považovány za rovnocennou náhradu funkce ledvin. Liší se jen principem a způsobem provedení. Ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s peritoneální dialýzou a s hemodialýzou je respondenty výzkumného šetření vnímána jako srovnatelně kvalitní. Výsledky této práce mohou být podkladem pro další výzkumná šetření.
|
|
|
Postoj ke smrti a psychická zátěž sester na odděleních se zvýšeným rizikem úmrtí.
VONEŠOVÁ, Petra
Tato diplomová práce se zabývá problematikou umírání a smrti v profesi sestry. S umíráním a smrtí se sestry setkávají velmi často. Četnost úmrtí je závislá i na typu oddělení. Zdravý člověk nad smrtí většinou nepřemýšlí, ale v době nemoci čelí mnohdy nejistotě, začne řešit mnoho otázek a jednou z nich může být umírání a smrt. Setkání s umírajícím je psychickou zátěží jednak pro zdravotnický personál, ale i pro rodinu, přátele i blízké. Od zdravotníků se očekává profesionální přístup a určitá dávka empatie. Otázkou je, zda jsou sestry na konfrontaci se smrtí připraveny a dokážou- li se s fyzickou a psychickou zátěží vyrovnat. Dlouhodobé působení nadměrné psychické zátěže a stresu může vyústit v celou řadu nemocí. Důležité je, aby sestra věděla, jak se takovým negativním dopadům vyhnout. Teoretická část práce popisuje současný stav, objasňuje specifika paliativní péče v intenzivní péči, při ošetřování chronicky nemocných a v pediatrii, charakterizuje postoje a jejich funkci v souvislosti s náročnými životními situacemi. Dále se teoretická část zabývá psychickou zátěží sester v souvislosti s umíráním a pravidly komunikace multidisciplinárního týmu v paliativní péči. Práce má čtyři cíle. Prvním cílem je zjistit, zda se sestry cítí po zakončení kvalifikačního studia připravené na konfrontaci se smrtí. Dalším cílem je zjistit, zda četnost úmrtí na pracovišti ovlivňuje psychickou zátěž sester a postoj ke smrti. Třetím cílem je zjistit, zda z pohledu sester informace a zkušenosti získávané během studia ovlivnily jejich postoj ke smrti a odborné dovednosti v péči o umírající. Ve výzkumné části byl použit kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník. Respondenti odpovídali na 35 otázek. Z nichž 17 otázek bylo uzavřených a 18 otázek polouzavřených. Výzkumné šetření je doplněné statistickým šetřením. Osloveny byly sestry pracující na odděleních se zvýšeným rizikem úmrtí. Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Postoj sester ke smrti je závislý na stupni vzdělání nebyla potvrzena. Z výzkumného a statistického zpracování výsledků vyplynulo, že není rozdíl v postojích vzhledem k dosaženému stupni vzdělání. H2: Postoj sester ke smrti je závislý na zkušenosti se smrtí v osobním životě, také nebyla potvrzena. Z odpovědí respondentů vyplývá, že jejich postoj ke smrti nejvíce ovlivňují zkušenosti získané během praxe. H3: Četnost úmrtí snižuje psychickou zátěž sester, byla potvrzena. Respondenti uváděli, že prožívají stále stejné pocity a dále nejvíce odpovídali, že nic nepociťují nebo o pocitech nepřemýšlí a smrt považují za součást své profese. H4: Subjektivní připravenost sester na konfrontaci se smrtí není závislá na zakončení kvalifikačního studia, ale na získání zkušeností z praxe. I poslední hypotéza byla výzkumným a statistickým šetřením potvrzena. Z výzkumného šetření a z testování hypotéz vyplývá, že při studiu není dostatečná pozornost věnována oblasti péče o umírající. Zkušenosti získávají sestry hlavně až během praxe. Dále z výzkumu vyplynulo, že je důležité učit sestry efektivní komunikaci a empatii. Znepokojující dále je závěr, že více než péče o umírající, sestry vyčerpávají konflikty na pracovišti, špatné interpersonální vztahy, nedostatečné finanční ohodnocení. Dochází tak ke zbytečnému plýtvání sil a je patrné, že práce sestry stále není příliš doceněna. Tyto faktrory mají vliv na kvalitu odvedené práce a mohou být příčinou vzniku syndromu vyhoření.
|
host ::
RSS.