Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stanovení zearalenonu ve sladovnickém ječmeni
Wawroszová, Simona ; Čumová,, Martina (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním obsahu zearalenonu ve sladovnickém ječmeni pomocí imunochemické metody ELISA a následně pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí (LC-MS/MS). V teoretické části byly charakterizovány základní pivovarské suroviny. Také byly popsány významné toxinogenní vláknité mikromycety. Pozornost byla věnována především vybraným fusariovým mykotoxinům (fumonisiny, trichotheceny, zearalenon). Dále byly popsány některé metody stanovení mykotoxinů. V experimentální části bylo metodou ELISA analyzováno 90 vzorků sladovnického ječmene různých odrůd. V 19 vzorcích byla stanovená koncentrace zearalenonu větší než limit kvantifikace. Nejvyšších hodnot koncentrace dosahoval vzorek ječmene odrůdy Wintmalt (39,2 g•kg-1), kde předplodinou byla kukuřice. Následně byly tyto vzorky podrobeny analýze pomocí LC-MS/MS. Pouze u čtyř vzorků byla koncentrace zearalenonu větší než limit kvantifikace, a to u vzorků ječmene odrůdy Blaník, Malz a Wintmalt. Dále byly analyzovány vzorky meziproduktů výroby sladu metodou LC-MS/MS. U žádného vzorku nebylo nalezeno množství zearalenonu větší než limit kvantifikace.
Stabilita vybraných mykotoxinů v pivu
Štáblová, Taťána ; Benešová, Karolína (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní, které napadají obiloviny jako např. ječmen, ze kterého se mykotoxiny následně dostávají do piva. Předložená práce se zaměřuje na mykotoxiny – ochratoxin A, deoxynivalenol a zearalenon, které se v pivě mohou vyskytovat. První část této diplomové práce se skládá z literární rešerše, která popisuje mykotoxiny všeobecně, poukazuje na jejich výskyt, prevenci jejich vzniku a podává informace o jejich fyzikálně chemických vlastnostech a toxicitě. Dále rešerše zahrnuje základ technologie výroby sladu a piva, výskyt mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu, a popisuje změny koncentrace mykotoxinů napříč výrobou sladu a piva. Další část se zaobírá možnostmi stanovení mykotoxinů v ječmeni, sladu a pivě, srovnává jednotlivé metody jejich stanovení a poukazuje na mnohá úskalí některých analýz. Experimentální část práce se věnuje stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu v různých druzích piva pomocí UPLC-FLR, HPLC-MS a ELISA. Instrumentální techniky jsou zvalidovány a získané výsledky jsou porovnány s výsledky z literatury. Cílem diplomové práce je posoudit stabilitu ochratoxinu A a deoxynivalenolu v pivě v závislosti na čase. Získané výsledky ukazují, že ke změnám koncentrace ochratoxinu A v čase dochází, nicméně tyto změny nemají žádný trend. Celkově došlo ke snížení koncentrace u 47 % vzorků a ke zvýšení u 28 % z nich. U zbylých vzorků se koncentrace neměnila. Koncentrace deoxynivalenolu se v čase nemění. Jedním z dalších cílů diplomové práce je monitoring vybraných mykotoxinů v pivě. Průměrná koncentrace ochratoxinu A ve vzorcích byla 39 ng/l a deoxynivalenolu 9,9 g/l. Zearalenon se při stanovení kapalinovou chromatografií nevyskytoval v žádném vzorku. Všechny výsledky jsou v souladu s literaturou. Dále se práce věnuje srovnání různých analytických postupů ke stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu. Je porovnána screeningová metoda ELISA s UPLC-FLR a HPLC-MS. Stanovení ochratoxinu A metodou ELISA se ukázalo jako časově náročné, nicméně výsledky odpovídaly instrumentální technice. ELISA nadhodnocovala výsledky stanovení obsahu deoxynivalenolu v pivě o 363–697 % a u zearalenonu byly nalezeny falešně pozitivní výsledky.
Vliv zearalenonu na reprodukční parametry a expresi vybraných genů u myší
Dvořáková, Eva ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Nedvídek, Josef (oponent)
Mnoho chemických látek může ovlivňovat pozemní i vodní životní prostředí a některé z nich mohou mít i negativní vliv na reprodukci živočichů. Endokrinní disruptory (ED) s estrogenní aktivitou mohou napodobovat činnost endogenních hormonů a ovlivňovat tak jejich přirozenou funkci. Mezi takové látky patří zearalenon (ZEA) produkovaný plísněmi rodu Fusarium. Přestože strukturou není steroid, má ZEA a jeho deriváty silnou estrogenní aktivitu. Vliv ZEA na reprodukční parametry a změny v expresi vybraných genů byly testovány na samcích outbrední linie myší od prenatálního období do 70. dne jejich života. Předložená studie prokázala významné účinky ZEA na savčí organismus a reprodukční parametry. Tento efekt byl zjištěn jak u nízké dávky, se kterou mohou lidé běžně přijít do styku, tak u vyšší dávky, obě vykazovaly změny v testovaných parametrech.
Stabilita vybraných mykotoxinů v pivu
Štáblová, Taťána ; Benešová, Karolína (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní, které napadají obiloviny jako např. ječmen, ze kterého se mykotoxiny následně dostávají do piva. Předložená práce se zaměřuje na mykotoxiny – ochratoxin A, deoxynivalenol a zearalenon, které se v pivě mohou vyskytovat. První část této diplomové práce se skládá z literární rešerše, která popisuje mykotoxiny všeobecně, poukazuje na jejich výskyt, prevenci jejich vzniku a podává informace o jejich fyzikálně chemických vlastnostech a toxicitě. Dále rešerše zahrnuje základ technologie výroby sladu a piva, výskyt mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu, a popisuje změny koncentrace mykotoxinů napříč výrobou sladu a piva. Další část se zaobírá možnostmi stanovení mykotoxinů v ječmeni, sladu a pivě, srovnává jednotlivé metody jejich stanovení a poukazuje na mnohá úskalí některých analýz. Experimentální část práce se věnuje stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu v různých druzích piva pomocí UPLC-FLR, HPLC-MS a ELISA. Instrumentální techniky jsou zvalidovány a získané výsledky jsou porovnány s výsledky z literatury. Cílem diplomové práce je posoudit stabilitu ochratoxinu A a deoxynivalenolu v pivě v závislosti na čase. Získané výsledky ukazují, že ke změnám koncentrace ochratoxinu A v čase dochází, nicméně tyto změny nemají žádný trend. Celkově došlo ke snížení koncentrace u 47 % vzorků a ke zvýšení u 28 % z nich. U zbylých vzorků se koncentrace neměnila. Koncentrace deoxynivalenolu se v čase nemění. Jedním z dalších cílů diplomové práce je monitoring vybraných mykotoxinů v pivě. Průměrná koncentrace ochratoxinu A ve vzorcích byla 39 ng/l a deoxynivalenolu 9,9 g/l. Zearalenon se při stanovení kapalinovou chromatografií nevyskytoval v žádném vzorku. Všechny výsledky jsou v souladu s literaturou. Dále se práce věnuje srovnání různých analytických postupů ke stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu. Je porovnána screeningová metoda ELISA s UPLC-FLR a HPLC-MS. Stanovení ochratoxinu A metodou ELISA se ukázalo jako časově náročné, nicméně výsledky odpovídaly instrumentální technice. ELISA nadhodnocovala výsledky stanovení obsahu deoxynivalenolu v pivě o 363–697 % a u zearalenonu byly nalezeny falešně pozitivní výsledky.
Vliv zearalenonu na reprodukční parametry a expresi vybraných genů u myší
Dvořáková, Eva ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Nedvídek, Josef (oponent)
Mnoho chemických látek může ovlivňovat pozemní i vodní životní prostředí a některé z nich mohou mít i negativní vliv na reprodukci živočichů. Endokrinní disruptory (ED) s estrogenní aktivitou mohou napodobovat činnost endogenních hormonů a ovlivňovat tak jejich přirozenou funkci. Mezi takové látky patří zearalenon (ZEA) produkovaný plísněmi rodu Fusarium. Přestože strukturou není steroid, má ZEA a jeho deriváty silnou estrogenní aktivitu. Vliv ZEA na reprodukční parametry a změny v expresi vybraných genů byly testovány na samcích outbrední linie myší od prenatálního období do 70. dne jejich života. Předložená studie prokázala významné účinky ZEA na savčí organismus a reprodukční parametry. Tento efekt byl zjištěn jak u nízké dávky, se kterou mohou lidé běžně přijít do styku, tak u vyšší dávky, obě vykazovaly změny v testovaných parametrech.
Stanovení zearalenonu ve sladovnickém ječmeni
Wawroszová, Simona ; Čumová,, Martina (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním obsahu zearalenonu ve sladovnickém ječmeni pomocí imunochemické metody ELISA a následně pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí (LC-MS/MS). V teoretické části byly charakterizovány základní pivovarské suroviny. Také byly popsány významné toxinogenní vláknité mikromycety. Pozornost byla věnována především vybraným fusariovým mykotoxinům (fumonisiny, trichotheceny, zearalenon). Dále byly popsány některé metody stanovení mykotoxinů. V experimentální části bylo metodou ELISA analyzováno 90 vzorků sladovnického ječmene různých odrůd. V 19 vzorcích byla stanovená koncentrace zearalenonu větší než limit kvantifikace. Nejvyšších hodnot koncentrace dosahoval vzorek ječmene odrůdy Wintmalt (39,2 g•kg-1), kde předplodinou byla kukuřice. Následně byly tyto vzorky podrobeny analýze pomocí LC-MS/MS. Pouze u čtyř vzorků byla koncentrace zearalenonu větší než limit kvantifikace, a to u vzorků ječmene odrůdy Blaník, Malz a Wintmalt. Dále byly analyzovány vzorky meziproduktů výroby sladu metodou LC-MS/MS. U žádného vzorku nebylo nalezeno množství zearalenonu větší než limit kvantifikace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.