Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie
Hlaváček, Karel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie pojednává o problému cíle a smyslu sociologické činnosti. Za prvé chce zpochybnit přílišnou jistotu o identitě sociologie, se kterou se setkáváme především v běžném sociologickém provozu. Tento záměr se snaží naplnit využitím existenciální filosofie a skrze přechod do náboženského kontextu v Tillichově, resp. Frommově smyslu. Za druhé chce na základě existenciální představy o "smyslu bytí" člověka odvodit pojem smysluplnosti sociologie a rozebrat, jak v historii sociologie docházelo k tomu, že sociologie trváním na vlastní vědeckosti smysluplnost ztrácela. Za třetí chce poukázat k cestě, kterou by se sociologie měla vydat, aby si smysluplnost zachovala, resp. ji získala.
Vztah vykoupení a emancipace v politické teologii J. B. Metze
Ort, Jakub ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Práce se zabývá politickou teologií Johanna Baptisty Metze. V první části se snaží shrnout myšlenkové vlivy na jeho teologické myšlení a představit jeho koncept politické teologie. V další části si práce klade otázku po vztahu emancipace a vykoupení v Metzově politické teologii, přičemž sleduje kapitolu z Metzovy knihy Glaube in Geschichte und Gesellschaft zabývající se tímto tématem. Nejprve je však vymezena problematika vzájemného vztahu a původu obou pojmů. Významová šíře pojmu emancipace je demonstrována na příkladech myšlení Immanuela Kanta, Karla Marxe a Jürgena Habermase. Velký prostor je věnován myšlení Theodora Adorna a Waltera Benjamina a jejich specifickému postoji k emancipaci a osvícenské tradici. Závěrečné teze se staví proti názoru, že u Metze vykoupení a emancipace příliš splývají a je také zdůrazněn význam kategorie dějin utrpení pro řešení problému v Metzově teologii. Klíčová slova politická teologie, J. B. Metz, emancipace, vykoupení, Theodor Adorno, Walter Benjamin, Frankfurtská škola
Vztah vykoupení a emancipace v politické teologii J. B. Metze
Ort, Jakub ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Práce se zabývá politickou teologií Johanna Baptisty Metze. V první části se snaží shrnout myšlenkové vlivy na jeho teologické myšlení a představit jeho koncept politické teologie. V další části si práce klade otázku po vztahu emancipace a vykoupení v Metzově politické teologii, přičemž sleduje kapitolu z Metzovy knihy Glaube in Geschichte und Gesellschaft zabývající se tímto tématem. Nejprve je však vymezena problematika vzájemného vztahu a původu obou pojmů. Významová šíře pojmu emancipace je demonstrována na příkladech myšlení Immanuela Kanta, Karla Marxe a Jürgena Habermase. Velký prostor je věnován myšlení Theodora Adorna a Waltera Benjamina a jejich specifickému postoji k emancipaci a osvícenské tradici. Závěrečné teze se staví proti názoru, že u Metze vykoupení a emancipace příliš splývají a je také zdůrazněn význam kategorie dějin utrpení pro řešení problému v Metzově teologii. Klíčová slova politická teologie, J. B. Metz, emancipace, vykoupení, Theodor Adorno, Walter Benjamin, Frankfurtská škola
Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie
Hlaváček, Karel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie pojednává o problému cíle a smyslu sociologické činnosti. Za prvé chce zpochybnit přílišnou jistotu o identitě sociologie, se kterou se setkáváme především v běžném sociologickém provozu. Tento záměr se snaží naplnit využitím existenciální filosofie a skrze přechod do náboženského kontextu v Tillichově, resp. Frommově smyslu. Za druhé chce na základě existenciální představy o "smyslu bytí" člověka odvodit pojem smysluplnosti sociologie a rozebrat, jak v historii sociologie docházelo k tomu, že sociologie trváním na vlastní vědeckosti smysluplnost ztrácela. Za třetí chce poukázat k cestě, kterou by se sociologie měla vydat, aby si smysluplnost zachovala, resp. ji získala.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.