|
|
Misie Obnovené Jednoty bratrské v Jižní Africe na přelomu 18.a 19. století
Daňková, Tereza ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
1 Abstrakt Po Bílé hoře odchází z našeho území především nekatolicky smýšlející šlechta a měšťané. Prostý lid začíná odcházet do exilu v důsledku tíživého poddanství až v nově nastolených podmínkách ve dvacátých letech 18. století. Za vlády císaře Karla VI. (1711- 1740) totiž dochází v českých zemích k opětovnému zesílení rekatolizace.1 Náboženské hnutí bylo v této souvislosti neseno nejprostšími, sociálně nejníže postavenými obyvateli našich zemí. Tito noví exulanti odchází především do oblasti dnešního Slovenska, Slezska a do Saska. Mnoho skupin exulantů z našeho území splynulo v cizím prostředí s tamními evangelickými církvemi. Skupina emigrantů z oblasti fulneckého kraje2 (především z Těšína a Suchdola nad Odrou), která byla vedena tesařem Kristiánem Davidem ze Ženklavy3 , si však udržela jistou samostatnost, a dala základ jak pro vznik obce Herrnhut (Ochranov) na území Horní Lužice, tak i pro pozdější samostatnou církev známou pod názvem - obnovená Jednota bratrská.4 Sbor, který se v Herrnhutu formuje mezi lety 1722 až 1727, je silně ovlivněn osobností hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa. Jakožto majitel panství, na jehož území zmíněná obec vzniká, se stal Zinzendorf jakýmsi duchovním vůdcem bratrského spolku. Snažil se udržet sbor v rámci saské luterské církve, což se mu nakonec nepovedlo. Po roce...
|
host ::
RSS.