|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků v pobytových službách
Kavková, Nikola ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků v pobytových službách se zabývá otázkou vyhoření jako takovou. Zaměřuje se na definici daného pojmu, ale i jeho vývoj. Tak i na příbuzné jevy - tedy stres, depresi, únavu ale i existencionální neurózu. Zmiňuje i vnitřní a vnější vlivy, které mohou být často i důvodem vzniku syndromu vyhoření, dále představuje i rizikové osoby - tedy jak nejrizikovější typy osobnosti tak ale i profese, které se často stávají obětí vyhoření. V druhé kapitole, jsou popsány časté příznaky syndromu vyhoření a k jakým změnám dochází u osoby, která je syndromem vyhoření postihnutá. V třetí kapitole jsou představeny jednotlivé možnosti prevence proti syndromu vyhoření, ale tak i supervize, která je taktéž nápomocná proti vzniku syndromu vyhoření. V této kapitole je popsána i diagnostická metodika - různé metody, které napomáhají určit nebo odhalit jisté změny v chování pracovníka a tak i včasné přehodnocení svého chování. V závěrečné kapitole - čtvrté, je realizovaný kvantitativní výzkum prostřednictvím dotazníku. Nasbíraná data jsou následně vyhodnocena a prezentována v grafickém znázornění.
|
|
|
Individuální plánování s uživateli chráněného bydlení Proutek v Jindřichově Hradci
HORŇÁČKOVÁ, Marta
V současné době je problematika individuálního plánování s uživateli sociálních služeb velice diskutované téma, které je chápáno jako základní kámen v poskytování kvalitní sociální služby. Je ukotveno v zákoně č.108/2006 Sb., o sociálních službách, kde je uložena povinnost plánovat průběh služby s uživatelem a to s ohledem na jeho potřeby a přání, tak aby byl s naplňováním a uskutečňováním individuálních plánů spokojen. Individuální plánování patří také do důležitých standardů kvality, které je potřeba splňovat, aby byla služba poskytována kvalitně, efektivně a v souladu s posláním a cíli organizace a přitom respektovala individuální potřeby uživatele. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem je prováděno individuální plánování s uživateli chráněného bydlení Proutek v Jindřichově Hradci, jehož klientelou jsou lidé s mentálním postižením. Za účelem naplnění cíle popíši v teoretické části práce co je individuální plánování, jaká má specifika, metody a postupy v sociální práci s mentálně postiženými uživateli, zdůrazním předpoklady pro úspěšné plánování s klienty s mentálním postižením. Zaměřím se i na osobu pracovníka, který provádí individuální plánování, jak je proškolen, jakými zásadami by se měl během plánování řídit, aby byla zajištěna již výše zmiňovaná kvalita služby dle standardů. V praktické části se konkrétně zaměřím na uplatňování důležitých předpokladů pro kvalitní individuálního plánování pro uživatele s mentálním postižením v chráněném bydlení. Formou polořízených rozhovorů se čtyřmi asistenty, kteří realizují individuální plánování v bydlení, budu zjišťovat způsob realizace plánování ve službě, dále hodnotit pozitiva případě negativa, která při individuálním plánování s touto specifickou skupinou uživatelů mohou nastat. Výstupem mé bakalářské práce je zhodnocení realizace individuálního plánování ve službě. Srovnání práce asistentů a poukazování na dobrou praxi v poskytování kvalitního individuálního plánování s uživateli s mentálním postižením a to se zaměřením na aplikaci zásadních předpokladů plánování využitelných i pro jiná zařízení s podobným typem služby.
|
|
|
Sebereflexe studentů sociální práce v průběhu jejich odborné praxe
POSTRÁNECKÁ, Hana
Sebereflexe studentů je nedílnou součástí profesní přípravy tedy i odborné praxe. Sebereflexi můžeme chápat jako rozvoj profesní i vlastní osobnosti. Cílem diplomové práce je charakterizovat reflexi studentů sociální práce v rámci propojení teorie a odborné praxe. V teoretické části se autorka věnuje právě pojmu sebereflexe, reflexe a sebepoznání. Dále stručně popisuje co je sociální práce, kompetence jež jsou pro výkon sociální práci potřebné a význam odborné praxe. Zabývá se také tím, jak dochází k propojení teoretických poznatků a praktické zkušenosti, jak může být vlastní praxe reflektována. V dalších kapitolách se autorka věnuje supervizi, neboť jedním z jejich cílů je sebereflexe. Zaměřuje se hlavně na autosupervizi a rozvojovou supervizi. V poslední kapitole se snaží nastínit vliv etiky, jejich pravidel a dilemat, která sociální práci ovlivňují. V praktické části je stanoven hlavní cíl: ?Charakterizovat reflexi studentů sociální práce v rámci propojení teorie a odborné praxe? Autorka dále stanovuje dva dílčí cíle: ?Zjistit charakter reflexe studentů sociální práce v souvislosti s délkou studia.? a ?Zjistit míru využívání reflexe studentů sociální práce v průběhu jejich odborné praxe.? Pro naplnění cílů byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s technikou polostandardizovaného interview. Struktura interview měla strukturu šířeji formulovaných otázek, které směřovali k poznání problému. Výzkumný soubor tvoří studenti Zdravotně sociální fakulty, kteří absolvovali bakalářské studium a navazující magisterské studium v oboru Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory. Charakter reflexe v souvislosti s délkou studia a míru využívání reflexe je definován v rámci navrhovaných hypotéz. Získané poznatky mohou být využity ke zkvalitnění sebereflexe studentů sociální práce a k rozvoji odborných praxí.
|
host ::
RSS.