|
| |
|
| |
|
|
Komparace odvodového zatížení příjmů ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti ve vybraných zemích
Matulová, Andrea ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Kábelová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou odvodového zatížení závislé a samostatné činnosti ve vybraných zemích. Prostřednictvím komparativní analýzy a modelových příkladů vyhodnocuje rozdíly mezi celkovými odvody zaměstnanců a podnikatelů v České republice, Německu, Velké Británii a Kanadě. Cílem práce je zhodnotit, zda jsou podnikatelé méně zatěžováni odvody než zaměstnanci, a jak výrazné jsou případné rozdíly v odvodech ve vybraných zemích. Vybrané země jsou nejprve obecně srovnány v oblasti daní a sociálního pojistného a poté jsou popsány pravidla pro stanovení veškerých odvodů pro závislou i samostatnou činnost v jednotlivých zemích. U každé země jsou na závěr kapitoly uvedeny modelové příklady pro různé poplatníky s různými příjmy. V poslední části práce jsou všechny vybrané země srovnány mezi sebou. Výsledky analýzy ukazují, že podnikatelé jsou skutečně méně zatěžováni povinnými odvody než zaměstnanci, přičemž rozdíly v České republice jsou opravdu velice výrazné ve srovnání s ostatními zeměmi.
|
|
|
Daň z příjmu ze závislé činnosti: Reálný dopad legislativních změn - případová studie
Marková, Diana ; Kemény, Irena (vedoucí práce) ; Hollmannová, Monika (oponent)
Tato práce pojednává o vývoji daně z příjmu ze závislé činnosti. Cílem práce je namodelovat reálný dopad legislativních změn v České republice na skutečné daňové zatížení zaměstnanců s různými příjmy a navrhnout optimálnější řešení výpočtu daně. Modelace je provedena na datech obsahujících hrubou mzdu, uplatňované nezdanitelné části základu daně a slevy na dani za každého zaměstnance konkrétního výrobního podniku za rok 2012. Pro ostatní roky data modeluji z daného souboru pomocí inflace. Pro porovnání skutečného daňového zatížení používám efektivní daňovou sazbu, implicitní daňovou sazbu a čistou implicitní daňovou sazbu. Z výsledků výpočtů vyplynulo, že největší vliv na výši daňového zatížení mají daňové odpočty a také minimální a maximální vyměřovací základy pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Pokud by neexistovaly daňové odpočty, bylo by reálné daňové zatížení pro většinu zaměstnanců dle efektivní daňové sazby v čase téměř konstantní. Ve skutečnosti z pohledu efektivní daňové sazby daňové zatížení mírně klesalo právě díky nárůstu daňových odpočtů. Z výsledků také vyplývá, že největší rozdíly v daňovém zatížení mezi zaměstnanci jsou způsobeny uplatňováním a neuplatňováním daňových odpočtů.
|
|
|
Aktuální problémy výběru pojistného na sociální zabezpečení a návrhy de lege ferenda.
ŠIŠKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá tématem pojistného na sociální zabezpečení a jeho některými aktuálními problémy. V sociálním systému České republiky byl k 1. lednu 1993 zaveden nový institut pojistného na sociální pojištění. V rámci reformy sociálního zabezpečení byl nahrazen zabezpečovací princip metody financování principem pojišťovacím. Základní změna spočívala v tom, že pojištěnci je placeno pojistné a na základě toho je upraven vztah mezi jeho placením a poskytovanými dávkami důchodového a nemocenského pojištění. Nový systém sociálního pojištění zaznamenal ve svém dosavadními vývoji změny, které reagovaly na nutnost řešení problémů při jeho implementaci, neboť se jednalo o změnu systémovou a významnou. Při realizaci problematiky sociálního pojištění se i v současnosti vyskytují problémy, nejasnosti i teoretické diskuze na téma, jak plní tento systém poslání, jaké jsou pozitivní a negativní stránky jeho funkcí a kde je potřeba případných úprav. Současný stav právní úpravy v oblasti pojistného, etapy vývoje i aktuální problémy, které se vyskytují, jsou předmětem zpracované bakalářské práce. S ohledem na zadání jsou především zkoumány informace nenumerického charakteru. Cílem práce je zjistit, popsat a analyzovat hlavní problémy při praktickém provádění, které se vyskytují ve srozumitelnosti stávající právní úpravy pojistného na sociální zabezpečení u poplatníků a plátců pojistného, především u zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných. V rámci zpracování hlavního cíle byly pak stanoveny dílčí cíle k ověření srozumitelnosti a využitelnosti při jejich rozhodování a o vztahu zaplaceného pojistného a výši dávkových nároků a plnění. V rámci kvalitativního průzkumu byly odpovědi na výzkumné otázky podrobeny vyhodnocení, komparaci s odbornými stanovisky a právní úpravou. V závěru byly, v souladu se zadáním bakalářské práce, vysloveny hypotézy, které by mohly být dále ověřeny výzkumem a návrhy opatření.
|
|
| |
host ::
RSS.