|
|
Afghánistán - demokratizace v bojových podmínkách
Chroboková, Radka ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Drahokoupil, Štěpán (oponent)
Diplomová práce popisuje teorii Samuela Huntingtona o střetu civilizací. Soustředí se především na střet mezi islámem a Západem. Tyto teze aplikuje na případ Afghánistánu. Popisuje historii Afghánistánu do roku 2001, kdy došlo k pádu hnutí Tálibán. Na základě Huntingtonových tezi a s přihlédnutím k jeho kritikům se snaží odpovědět, zda se v případě Afghánistánu jedná o střet civilizací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Examining the Growth of Private Military Contractors and their Applications in State Stability in Latin America
Austman, Connor ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Abstraktní Soukromé vojenské společnosti rychle naplnily mnoho kapacit operačních sil, které národní militanti nyní již mají schopnosti nativně plnit. Jako takový, PMCs rozšířily jejich seznamy a jejich služby poskytované vyplňovat mnoho rolí, a vykonávali mnoho takových rolí takový jako vedení logistiky, osobní a bezpečnost místa a některé neodmyslitelně státní funkce takový jako trénink domorodých bezpečnostních sil a výslechu vězňů. Tento vzestup zasáhl národní armády v mnoha aspektech jejich činnosti a abstraktní profesní základny. Schopnost PMC provádět operace na stejném standardu jako běžní vojáci, ale s vyšší mzdou, ovlivnila to, jak běžný voják vnímá své vlastní místo v profesionální národní armádě, a způsobuje problémy celému zařízení. Tato práce se bude zabývat iráckou válkou jako případovou studií a dopadem PMC na válku, a také představí Huntingtonovské teorie profesionality a tělesnosti vojáků a použije také kritickou marxistickou perspektivu k analýze role a dopadu PMC v moderní vojenské úmluvy a v civilně-vojenských vztazích.
|
|
|
Afghánistán - demokratizace v bojových podmínkách
Chroboková, Radka ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Drahokoupil, Štěpán (oponent)
Diplomová práce popisuje teorii Samuela Huntingtona o střetu civilizací. Soustředí se především na střet mezi islámem a Západem. Tyto teze aplikuje na případ Afghánistánu. Popisuje historii Afghánistánu do roku 2001, kdy došlo k pádu hnutí Tálibán. Na základě Huntingtonových tezi a s přihlédnutím k jeho kritikům se snaží odpovědět, zda se v případě Afghánistánu jedná o střet civilizací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Aplikace teorie střetu civilizací na konflikty Jižního Kavkazu
Šilhán, Vojtěch ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Cílem této práce je zjistit, do jaké míry je možné aplikovat koncepci střetu civilizací Samuela Huntingtona na spor o Náhorní Karabach. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První z nich se zabývá shrnutím Huntingtonovy publikace Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu. Na jejím konci jsou stanoveny čtyři předpoklady platnosti hypotézy střetu civilizací. Druhá kapitola se zabývá analýzou konfliktu v Náhorním Karabachu, přičemž důraz je kladen na důvody vzniku konfliktu a roli primárních, sekundárních a terciárních aktérů. Následně je vyhodnoceno naplnění předpokladů vytyčených v první kapitole.
|
|
|
Koncepce Samuela Huntingtona a její kritici
Ščetinkinová, Natálie ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jeníčková, Martina (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá koncepcí střetu civilizací Samuela Huntingtona. Dané téma popisuje v celé šíři. Definuje nejprve pojmy spojené s kulturou. Poté je popsána samotná koncepce střetu civilizací v jejích hlavních tezích, přičemž neopomíjí konsekvence spojené s dalšími pracemi i samotným životem autora. Dopadům, které daná práce vzbudila, je věnována samostatná část práce. Ta je rozdělena na dvě části. V první části jsou prezentována obecná vyjádření některých autorů. V druhé části se pojednává o ucelených koncepcích vybraných autorů. Konkrétně jsou ve výběru zastoupeni Francis Fukuyama, Immanuel Wallerstein, Alvin Toffler a Michael Novak. Po vymezení stěžejních myšlenek těchto velkých myslitelů je provedeno srovnání jejich koncepcí podle následujících pojmů - univerzalismus, demokracie a kapitalismus, světový řád a modernizace. V poslední části diplomové práce jsou vyvozeny závěry vyplývají ze srovnání uvedených koncepcí týkajících se mezinárodního uspořádání, což činí problematiku přehlednější pro zájemce z řad veřejnosti i laiků.
|
|
|
Theory of a Clash of Civilizations: Case study Kosovo
Kodrazi, Suzan ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Príklad kosovského konfliktu a následnej intervencie NATO v roku 1999 slúži ako prostriedok pre testovanie platnosti teórie "Stretu civilizácií" Samuela Huntingtona. Vzhľadom k tomu, že bol Balkán a konkrétne Kosovo uvedené ako príklad konfliktu na zlomovej línií samotným Samuelom Huntingtonom, cieľom tejto práce je verifikácia jeho tvrdenia o tom, že konflikt v Kosove bol náboženského charakteru. Konflikt bude rekonštruovaný na základe hypotéz a výrokov Samuela Huntingtona a interpretovaný na základe troch hypotéz. Po prvé, Kosovo mohlo predstavovať konflikt na zlomovej línií, čo by znamenalo verifikáciu Huntingtonovej teórie. Po druhé, intervenciou NATO sa do konfliktu zapojila tretia civilizácia, inak povedané demokratický Západ (NATO) zasiahol proti pravoslávnej civilizácií (Srbsko) v mene islamskej (Kosovo). Potvrdenie tejto teórie by implikovalo, že konflikt v Kosove bol síce konfliktom na zlomovej línií, ale medzi Západnou civilizáciou (s Kosovom ako jej súčasťou) a pravoslávnou, čím by bolo pôvodné Huntingtonove tvrdenie vyvrátené. Tretia hypotéza je založená na predpoklade, že intervencia NATO by mohla byť interpretovaná ako vojna Civilizácie v mene jej hodnôt. Takýmto spôsobom by sa konflikt v Kosove na základe teórie "Stretu civilizácií" vysvetliť dal, no falzifikovalo by to pôvodné Huningtonove tvrdenie o náboženskej podstate problémov Kosova.
|
host ::
RSS.