|
|
Ruská idea po rozpadu SSSR. Proměny geopolitických představ V. Putina
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
V této diplomové práci zkoumám, jak se po rozpadu Sovětského svazu proměňovaly geopolitické představy o dalším vývoji Ruské federace, a jak na tuto diskusi následně navázal režim Vladimira Putina. Pomocí ruského politického a geopolitického myšlení dokládám, že klíčové otázky, na které si ruská elita (ať již inteligence nebo představitelé vládnoucí vrstvy) za posledních dvě stě let pokoušela najít odpovědi, zůstávají stále aktuální a formují společenskou debatu i charakter budovaného státu: jedná se například o otázku, do jaké míry by Rusko mělo být otevřené cizím vlivům, jestli představuje evropskou, asijskou či jedinečnou civilizaci, a jestli má ruský národ výjimečné, mesianistické poslání, kterému musí svoji existenci podřídit. Různé geopolitické školy nabízely postupně různé - navzájem protikladné - odpovědi na tyto otázky. Nejprve tedy představuji historii hledání ruské ideje, a následně zejména s pomocí projevů a článků pronesených a napsaných Vladimirem Putinem argumentuji, že žádná z těchto geopolitických koncepcí sama o sobě plně nevysvětluje, jakým směrem se ubírá dnešní Rusko, ale že ve svém souhrnu mohou do určité míry vysvětlit postupné názorové proměny Putinovy rétoriky i politiky. Zatímco dříve vznikaly geopolitické školy celé generace, a jejich vznik mnohdy vycházel ze zásadních...
|
|
|
Sekty, nové náboženské směry a identita v Rusku v devadesátých letech 20. století v kontextu celospolečenských změn
Holmerová, Terezie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Diplomová práce "Sekty, nová náboženská hnutí a identita v Rusku v devadesátých letech 20. století v kontextu celospolečenských změn" pojednává o menšinových náboženských hnutích v Rusku po rozpadu Sovětského svazu. Terminologická část vysvětluje rozdíl mezi pojmem "sekta" a "nový náboženský směr", úvodní historický přehled pak nastiňuje roli sekt v historii Ruska. Jádrem výzkumu jsou tři rozsáhlé kapitoly. První pojednává o dynamice náboženské situace ve vztahu k sektám v první polovině devadesátých let, popisuje hlavní směry a odnože sekt. Druhá se věnuje konkrétním projevům změn na přelomu devadesátých let, jako byl proces Jakunina proti Dvorkinovi a změna legislativy v roce 1997. Třetí část hledá odpověď na otázku, co bylo příčinou změny ve společenském a právním postavení sekt a nachází ji v oblasti změn ruské identity.
|
host ::
RSS.