|
|
Haptické modely pro zrakově znevýhodněné podle nástěnných maleb zvířat na zámku Kratochvíle
KOVÁCSOVÁ, Kristýna
Teoretická část diplomové práce se věnuje jihočeskému rodu Rožmberků, jehož příslušníci značnou měrou ovlivnili politické dění v českých zemích. Část této kapitoly se zabývá posledními představiteli rodu Rožmberků, jejichž vliv je patrný mimo jiné i v kulturním rozvoji země. Dokladem toho je lovecký zámek Kratochvíle, který je podrobně rozebírán v další části této práce. Důraz je kladen zejména na výzdobu zámku, a to konkrétně na loveckou tématiku a zvířata zde zobrazená. Pozornost je také soustředěna na analogické stavby ke Kratochvíli v Čechách i zahraničí. Cílem práce bylo vytvořit haptický model podle nástěnných maleb zvířat na zámku Kratochvíle, a právě v této souvislosti je poslední kapitola práce věnována problematice osob se zrakovým postižením. Vytvořené haptické modely, které budou na zámku sloužit jako pomůcka pro zrakově znevýhodněné, byly vytvořeny z pálené keramické hlíny a doplněny akrylovými barvami. Výsledná práce pak bude součástí připravované expozice "Poslední Rožmberkové: Haptické modely pro osoby se zdravotním postižením".
|
|
|
Haptický model pro zrakově znevýhodněné podle nástěnné malby zobrazující příběh Samsona a Dalily ze zámku Kratochvíle
VEŠKRNOVÁ, Iva
Předkládaná diplomová práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje zobrazování biblických námětů v historii umění od jejich počátků po období raného novověku, především v souvislosti s jihočeským zámkem Kratochvíle a jeho freskovou výzdobou. Dále se text zabývá zobrazováním příběhu Samsona a Dalily, který je též součástí maleb na stropě Malého zlatého sálu na zmíněném zámku. Ve spojitosti s praktickou částí práce je závěrečná kapitola teoretické stati zaměřena na problematiku nevidomých a slabozrakých osob včetně tvorby haptických modelů jako kompenzačních pomůcek pro tyto jedince. Vytvoření haptického modelu jako pomůcky pro nevidomé návštěvníky zámku Kratochvíle se stalo cílem praktické části práce. Jako předloha ke ztvárnění sloužila již zmíněná freska ztvárňující Samsona a Dalilu. Výsledný reliéf byl vytvořen z ostřené keramické hlíny a natřen akrylovou barvou. Model doprovází soubor skic, které posloužily k jeho zhotovení. Haptický model je určen primárně pro osoby se zrakovým postižením, ale poslouží i široké veřejnosti, neboť by měl být vystaven v expozici zámku Kratochvíle.
|
|
|
Středověká nástěnná malba v jihozápadních Čechách. (okresy Klatovy, Prachatice, Strakonice)
Faktor, Ondřej ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Všetečková, Zuzana (oponent)
Středověká nástěnná malba v jihozápadních Čechách (okr. Klatovy, Prachatice, Strakonice) ANOTACE Tématem předkládané disertační práce jsou středověké nástěnné malby dochované ve čtyřiceti pěti objektech v jihozápadních Čechách, tedy v okresech Klatovy, Prachatice a Strakonice. Těžištěm práce je obsáhlý katalog maleb z období od 13. do počátku 16. století. Jeho prostřednictvím dochází k prvnímu ucelenému zpracování této látky dané oblasti. Hlavní náplní disertační práce je popis maleb, jejich uměleckohistorická analýza a komplexní zhodnocení literatury k tématu včetně revize starších názorů. Společně s tím i představení doposud opomíjených, nesprávně interpretovaných či nově objevených maleb na jihozápadě Čech má být přispěním do širší uměleckohistorické diskuse nejen studované oblasti. Klíčová slova gotické umění, nástěnná malba, kostel, hrad, kaple, jihozápadní Čechy, Prácheňsko, Pošumaví, donátor, Bavorové ze Strakonic, Švihovští z Rýzmberka, páni z Rožmitálu, Rožmberkové, johanité, johanitská komenda ve Strakonicích
|
|
|
Zámek Třeboň za posledních Rožmberků
VALENTA, Petr
Práce se zabývá shrnutím stavebních prací, které proběhli na třeboňském zámku na přání posledních dvou rožmberských šlechticů Viléma a Petra Voka z Rožmberka mezi léty 1565 1612. V první kapitole se autor zaměřuje na samotný zámek, na jeho současnou a historickou podobu a na stavební zásahy, které zde oba Rožmberkové nechaly provést. V závěru kapitoly se řeší otázka autorství na některých stavebních prvcích. V následující kapitole se práce více zaměřuje na osobu Viléma z Rožmberka a na jeho roli stavebníka. Kapitola je dále doplněna stručnou rekapitulací Vilémova života a v závěru se řeší otázka důvodů přestavby zámku. Stejným způsoben je řešená i kapitola o Petru Vokovi. V této kapitole se v závěru řeší otázka výběru zámku v Třeboni jako posledního rodového sídla.
|
|
|
Antické motivy ve světě posledních Rožmberků
KINDLMANN, Petr
Práce pojednává o způsobech sebeprezentace posledních Rožmberků. Ti využívali reprezentaci kvůli podpoře své politické funkce. Studovanými prameny jsou oslavné básně a výzdoba rožmberských sídel, které sloužily jako prostředek k vyjádření ctností renesančního velmože. Předkládaná studie sleduje, které antické motivy byly využívány rožmberské propagandě. Snaží se zachytit i pohled konkrétních jedinců na vybrané antické motivy, kterými se členové rodu červené pětilisté růže prezentovali. Starověká exempla uváděla Rožmberky jazykem symbolické komunikace jako křesťanské rytíře.
|
|
|
Zřícenina hradu Dívčí Kámen
DOŠKÁŘOVÁ, Adéla
Tématem bakalářské práce je historie a stavební vývoj jihočeského hradu Dívčí Kámen, který se nachází v blízkosti bývalého keltského oppida Třísov a dnes je majetkem městysu Křemže. Práce také mimo jiné obsahuje historii užívání hradu, který nechali vystavět rožmberští bratři Petr, Oldřich, Jan a Jošt ? synové Petra I. z Rožmberka. Hrad byl založen v roce 1349, kdy Karel IV. udělil Rožmberkům právo k jeho výstavbě a ti jeho název poněmčili. Proto se o něm v pramenech můžeme dočíst také jako o Maidštejnu, Majdštejnu nebo Menštejnu. Již v roce 1541 se pak prameny o hradu zmiňují jako o opuštěném. Má práce je rozdělena na tři důležité části ? pravěká historie, středověká historie a současný stav. V těchto kapitolách jsem se zaměřila na archeologické průzkumy v oblasti hradu, jeho založení, podobu stavby, chod a správu a v té poslední popisuji podobu hradu, která se nám dochovala do dnešních dnů. Na hradě se dochovaly jak zdi palácového jádra, složeného ze západního a z východního paláce, tak i hradby horního hradu a jeho hospodářského zázemí. Naproti tomu okrouhlá hláska, původně stojící nad řekou na východním cípu staveniště, je zcela srovnána se zemí. Dále se zachovaly i zbytky několika bran, bašt a úzký vstupní koridor. Stále jsou znatelné trosky opevnění latránu.
|
host ::
RSS.