|
|
Pooperační ošetřovatelská péče u pacientů po malých urologických výkonech
VÁVROVÁ, Eliška
Diplomová práce se zabývá pooperační ošetřovatelskou péčí u pacientů po malých urologických výkonech. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje význam urologie, endoskopie v urologii, ošetřovatelský proces v rámci pooperační péče po malých urologických výkonech a týmovou spolupráci jako nedílnou součást urologického oddělení. Praktická část diplomové práce byla provedena kvalitativním výzkumným šetřením, technikou zúčastněného pozorování sester a technikou sběru dat polostrukturovaného rozhovoru u pacientů. Na zúčastněném pozorování se podílelo šest sester pracujících na urologickém oddělení. Rozhovor byl realizován se šesti pacienty po malém urologickém výkonu do úplného nasycení teoretického vzorku. Analýza a zpracování dat byla provedena metodou otevřeného kódování s použitím techniky "tužka - papír" a následně získané kódy byly zpracovány do jednotlivých kategorií a podkategorií. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cíle bylo zjistit, jaká je role sestry v pooperační péči u pacientů po malých urologických výkonech. Poté bylo nezbytné zmapovat specifika pooperační ošetřovatelské péče u pacientů po malých urologických výkonech. Třetí cílem bylo zjistit, jak pacienti vnímají péči sester po malých urologických výkonech. Z analýzy dat výzkumného šetření vyplynulo, že role sester je nedílnou součástí poskytování pooperační péči po malých urologických výkonech. Jejich individuální přístup, odborné znalosti a empatie hrají významnou roli během pooperační rekonvalescence pacientů. Důležitým faktorem je také zefektivnění komunikace mezi sestrou a pacientem. Výsledky naznačují, že vnímavost pacientů po malých urologických výkonech je spojena s interpersonálními dovednostmi a schopností poskytovat kvalitní péči, která výrazně ovlivňuje celkovou spokojenost pacientů.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů po operaci varixů
ZAJÍCOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění dolních končetin a zaměřuje se na ošetřovatelskou péči o nemocného po operaci varixů. Snaží se zhodnotit informovanost pacientů, kteří podstoupili chirurgické odstranění varixů, o pooperačních režimových opatřeních a následně popisuje specifika péče po výkonu. Teoretická část se skládá z anatomie a fyziologie cév, kde se zaměřuje především na žíly dolních končetin. Dále pokračuje charakteristikou chronické žilní insuficience, na kterou navazuje hlavní téma, a to jsou varixy dolních končetin. U varixů se zabývá etiologií, příznaky, prevencí, rizikovými faktory a také diagnostikou tohoto onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny možnosti a způsoby léčby, předoperační a pooperační péče u pacientů indikovaných k chirurgickému řešení. Výzkumná část je zaměřena na pooperační péči u pacientů po operaci varixů, na zhodnocení informovanosti pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Následně jsou popsána specifika ošetřovatelské péče u těchto pacientů. Cílem práce je zhodnotit informovanost pacientů po operaci varixů a popsat specifika ošetřovatelské péče o pacienty po operaci varixů. Výzkumné šetření probíhalo formou kvalitativní strategie pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sběru dat se zúčastnilo dvanáct sester ze třech chirurgických oddělení různých nemocnic. Po získání informací bylo následně provedeno jejich zpracování. V závěru jsou popsána a porovnána specifika ošetřovatelské péče a je zhodnocena informovanost pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Z výsledků vyplývá, že specifika péče a způsoby edukace jsou poměrně individuální záležitostí, která se odvíjí od rozsahu výkonu, stavu a také věku pacienta. Ve vybraných nemocnicích byla zjištěna odlišná specifika a postupy v péči o pacienty po operaci varixů.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u žen po operaci prsní žlázy
EISENWORTOVÁ, Lucie
Bakalářská práce nesoucí název "Ošetřovatelská péče u žen po operaci prsní žlázy" se zaměřuje na péči, která je poskytnuta ženám po prodělání onkologického onemocnění. Rozhovory k této práci poskytly sestry, které tuto péči vykonávají. Jedná o sestry, které pracují na chirurgických odděleních. Dále sestry, které pracují v ambulancích, konkrétně zaměřené na péči v onkologických ambulancích. V poslední řadě se jedná o sestry pracující v ambulancích praktického lékaře pro dospělé. Teoretická část práce se zaměřuje převážně na ošetřovatelskou péči po operaci a následnou péči v podobě rekonvalescence. Též teoretická část obsahuje anatomický základ a předoperační péče. Následně byly vytvořené cíle práce. První cíl práce je zjistit, jaká je role sestry v péči o pacientku po operaci prsní žlázy. Dále stanovit, jaká jsou specifika v péči po operaci prsní žlázy. V poslední řadě určit, jaká je úloha sestry v rekonvalescenci po operaci prsní žlázy. Empirická část práce se zaměřuje na kvalitativní výzkum, který probíhal ve formě polostrukturovaných rozhovorů se sestrami, které pracují na výše uvedených odděleních. Do výzkumného souboru bylo dohromady zapojeno deset sester, z nichž pět sester pracuje na chirurgických oddělení, následné tři pracují v onkologických ambulancích a zbylé dvě pracují v ambulanci praktického lékaře. Výsledky výzkumu ukazují, jak probíhá ošetřovatelská péče. Je zde nastíněna předoperační, pooperační a dlouhodobá péče z pohledu sester. Dále dle rozhovorů byly sestaveny výsledky, kterými jsou edukační činnost sester a psychická stránka pacientek z pohledu sester. Následné zaměření práce se věnuje nedostatkům v péči s pacientkami. V poslední části se práce zaobírá možnými alternativami do budoucna. V rámci doporučení do budoucna je pro sestry důležité se více zajímat o nové znalosti, které se objevují v péči o pacientky s onkologickým onemocněním.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s hydrocefalem
Suková, Elishka ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována ošetřovatelskému procesu a edukaci u pacienta s hydrocefalem. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry onemocnění ovlivňuje kvalitu života pacienta, se zaměřením na období před a po zavedení ventrikulo-peritoneálního shuntu. Dále, jak se pacient cítil v době hospitalizace, zda byl spokojen s přístupem personálu, jestli byl řádně edukován před a po operačním zákroku či před propuštěním do domácího ošetřování. Teoretická část práce se věnuje podrobnému popisu onemocnění, jeho příčinám v novorozeneckém, dětském i dospělém věku, příznakům pacientů všech věkových kategorií a možnostem léčby. Empirická část práce je založena na kvantitativním výzkumném šetření, analýze získaných dat a porovnání výsledků práce s obdobnými pracemi. Jako výzkumná metoda bylo zvoleno kvantitativní dotazníkové šetření za pomoci nestandardizovaného dotazníku. Dotazníkové šetření proběhlo na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, po předchozím schválení náměstkyní pro ošetřovatelskou péči a se souhlasem vedení dané kliniky. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že 86,11% dotazovaných udává zlepšení svého zdravotní stavu po implantaci ventrikulo-peritoneálního shuntu. Většina respondentů, konkrétně 97,22% byla velmi spokojena s...
|
|
|
Aktuální poznatky v terapii pooperačních jizev v abdominální krajině a jejich komplikací - literární rešerše.
Smolej, Július ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Aktuální poznatky v terapii pooperačních jizev v abdominální krajině a jejich komplikací - literární rešerše Cíl: Cílem této diplomové práce je na základě dostupných literárních zdrojů v souladu s výběrovými kritérii popsat nejpoužívanější terapeutické postupy u pooperačních jizev v abdominální krajině v proliferační fázi hojení a nejvíce efektivní postupy v léčbě akutní a chronické bolesti u pooperačních jizev v abdominální oblasti. Výběrové kritéria pro zařazení do přehledu jsou škály POSAS, VSS a NRS. Metoda: Tato diplomová práce je zpracovaná formou literární rešerše. Vyhledávání zdrojů proběhlo v odborných internetových databázích a elektronických portálech UKAŽ, Google Scholar, Scopus, Springer Link, Pubmed, EBSCOhost, PEDro, Medline, Web of Science na základě klíčových slov. První část práce obsahuje teoretický úvod do problematiky jizevnatých tkání. Druhá část má deskriptivně-analytický charakter a obsahuje analýzu jednotlivých studií, které byly zahrnuty do literární rešerše zkoumající různé intervence v terapii pooperačních jizev v abdominální oblasti. Výsledky: Do výsledného systematického přehledu bylo zahrnuto celkem 8 klinických randomizovaných kontrolovaných studií, které splňovaly výběrová kritéria. Na základě výsledků je možné konstatovat, že nejčastějším typem léčby v...
|
|
|
Péče o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy
KRAMÁŘOVÁ, Iva
Diplomová práce se věnuje ošetřovatelské péči o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy. Stav po operaci prostaty je pro muže novou životní zkušeností, na kterou je potřeba se adaptovat. Adaptaci pacientů se věnovala Callista Roy, která je autorkou adaptačního modelu. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké intervence sestry využívají k podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii v jednotlivých adaptačních modech Callisty Roy. Druhým cílem bylo zjistit, jaké stimuly sestry sledují při poskytování ošetřovatelské péče pacientovi po prostatektomii, a třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy mají pacienti po prostatektomii v jednotlivých adaptačních módech. Pro tyto tři cíle jsme si stanovili tři výzkumné otázky. Diplomová práce obsahuje dva výzkumné vzorky. Prvním výzkumným vzorkem jsou sestry z urologické jednotky intenzivní péče a sestry ze standardního lůžkového urologického oddělení a druhým výzkumným vzorkem jsou pacienti hospitalizovaní na urologickém standardním oddělení. Získání dat bylo provedeno skrze kvalitativní šetření, metodou dotazování, technikou rozhovorů u pacientů po prostatektomii v nemocničním zařízení a sester pečujících o tyto nemocné. Výzkumné šetření je doplněno zúčastněným pozorováním. Výzkumné šetření probíhalo v únoru až březnu roku 2023. Z výsledků rozhovorů se sestrami vyplynulo, že sestry využívají při poskytování ošetřovatelské péče nemocnému po prostatektomii prvky z adaptačního fyziologického módu. Z výsledků rozhovorů s pacienty vyplynulo, že nespatřují žádný problém v adaptaci na nemocniční prostředí a ani s adaptací na stav po odstranění prostaty. Z výpovědí pacientů implicitně vyplynulo, že bagatelizují problémy a uvítali by pomoc s podporou adaptace. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Diplomová práce může být inspirací pro sestry v podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po transplantaci ledviny
Ondřichová, Adéla ; Bakusová, Tereza (vedoucí práce) ; Komínek, Tomáš (oponent)
(v ČJ) Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienta po transplantaci ledviny. Prezentuje případovou studii konkrétního pacienta s chronickým selháním ledvin na podkladě Alportova syndromu, který podstoupil transplantaci ledviny od kadaverózního dárce. Cílem této práce je popsat a zhodnotit ošetřovatelskou péči, která pacientovi byla poskytována po transplantaci ledviny. Teoretická část obsahuje přiblížení renálního selhání, eliminační metody, aspekty související se samotnou transplantací a velmi důležitou část o edukaci pacienta po transplantaci. V praktické části jsou popsány základní kroky přípravy pacienta na transplantaci a následná ošetřovatelská péče v prvních dnech po transplantaci. Případová studie pacienta je prezentována pomocí popisu jeho zdravotního stavu před a po transplantaci. V závěru práce jsou popsané ošetřovatelské diagnózy a výsledky ošetřovatelské péče a její efektivita v kontextu celkového zdravotního stavu pacienta. Klíčová slova: transplantace ledviny, ošetřovatelská péče, pooperační péče, edukace pacienta, imunosupresivní terapie
|
|
|
Management bolesti na zotavovacím pokoji anesteziologického oddělení
FRÜHAUFOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou bolesti na zotavovacím pokoji anesteziologického oddělení. Práce je orientovaná na tři základní cíle. Prvním je analyzovat bolest u pacientů na zotavovacím pokoji, druhým cílem je podrobné porovnání bolesti u pacientů po různých typech operačních výkonů a třetím cílem je získat informace o přístupu sester k hodnocení bolesti. Teoretická část práce se věnuje zejména podrobnému popisu a dělení bolesti, léčbě bolesti a funkci a vybavení zotavovacího pokoje. Výzkumná část byla zpracována formou kvantitativního výzkumu. Ke sběru dat byl použit dotazník s 22 otázkami pro sestry pracující na zotavovacím pokoji. Otázky jsou zaměřeny na získání podrobných dat týkajících se hodnocení pooperační bolesti, ale i k získání informací ohledně personálního zajištění v jednotlivých nemocnicích. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 183 sester pracujících v 79 nemocnicích. Dále bylo provedeno pozorování bolesti u 83 pacientů na zotavovacím pokoji Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice v Praze. Pacienti byli po různých typech operačních výkonů. Výsledky výzkumu by mohly přispět k nalezení vhodné strategie hodnocení i léčby bolesti na zotavovacím pokoji. Během výzkumu ohledně mapování bolesti pacientů vyšlo najevo, že nejvyšší intenzitu bolesti udávají pacienti po neurochirurgických operacích páteře, naopak nejmenší intenzitu bolesti udávali pacienti po urologických výkonech. Za nejdůležitější údaj při hodnocení bolesti považují sestry verbální projev pacienta. Dalším parametrem k hodnocení bolesti je změna fyziologických funkcí. Délka praxe ani vzdělání sester nemá na hodnocení bolesti statisticky významný vliv. Na zotavovacích pokojích převažují zkušené sestry s dlouholetou praxí. Podle informací získaných od sester lze považovat léčbu pooperační bolesti za dostačující a spíše výjimečně se stává, že i přes vyčerpání možností analgetické léčby má pacient stále silné bolesti. Zajímavým zjištěním jsou velké rozdíly v personálním zajištění zotavovacího pokoje napříč nemocnicemi.
|
|
|
Role sestry v edukaci pacienta na chirurgickém oddělení
KUBEŠOVÁ, Miroslava
Teoretická část bakalářské práce definuje roli sestry edukátorky, edukační realitu, složenou z edukačního procesu, konstruktů a prostředí, soustředí se také na konkrétnější představení jednotlivých témat edukace v předoperačním a pooperačním období na chirurgickém oddělení. V empirické části bakalářské práce byly stanoveny čtyři výzkumné cíle. Stanovenými cíli práce bylo zjistit jakým způsobem sestry edukují pacienty v předoperačním a pooperačním období. Dalšími cíli bylo zmapovaní edukačních potřeb pacientů před a po operaci. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření a technika polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden se sestrami na chirurgickém oddělení a s pacienty před a po plánovaném operačním výkonu. Kritériem pro výběr informantů bylo, aby se jednalo o pacienty chirurgického oddělení před plánovaným operačním výkonem s předpokládanou dobou hospitalizace delší než 2 dny. Stejní pacienti poté byli dotázáni rovněž v pooperačním období. Kritérium výběru informantek z řad sester byla jejich aktuální práce na standardní lůžkové stanici chirurgického oddělení po dobu delší než 3 měsíce. Výzkumný vzorek tvořilo 9 sester a 5 pacientů. Na základě analýzy provedených rozhovorů byly vytvořeny výsledné kategorie a podkategorie. Z výsledků výzkumného šetření s pacienty a sestrami byl vytvořen edukační materiál pro pacienty chirurgického oddělení, jakožto výstup této bakalářské práce. Materiál je vytvořen tak, aby jej mohl mít pacient k dispozici po celou dobu hospitalizace. Využití edukačního materiálu by mohlo být oporou edukace pacienta na chirurgickém oddělení.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty po replantaci na horní končetině
KOVÁČOVÁ, Michaela
Teoretická část bakalářské práce se zabývá nejdříve anatomií horní končetiny, poté uvádí do oboru traumatologie, kde se čtenář dozví o amputačním poranění, především o druzích amputačního poranění a základů první pomoci u těchto zranění. Dále je zaměřena na předoperační přípravu u pacientů s indikací k replantaci, průběh výkonu, pooperační péči a ošetřovatelskou péči o pacienty po replantaci na horní končetině. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci na horní končetině. Sestry pečující o tyto pacienty mají spoustu nelehkých úkolů, které musejí plnit svědomitě a s rozvahou. Aby péče o tyto pacienty odpovídala standardům ošetřovatelské péče, musejí mít sestry dostatečné znalosti, což bylo druhým zkoumaným cílem této bakalářské práce. K dosažení těchto cílů byla v praktické části zvolena kvalitativní metodologie. Byly vytvořeny polostrukturované rozhovory vztahující se k výzkumným otázkám. Výzkumným vzorkem byly sestry pracující na oddělení, kam jsou amputační poranění směřována nejčastěji, a to na oddělení úrazové chirurgie. Bylo zjištěno, že v případě, kdy si sestry nejsou jisté, jak v péči postupovat a neznají přesné zásady, obrátí se buď na lékaře, nebo zkušenější kolegyně. Učivo ohledně replantací se ve školách jeví jako nedostatečné. Jelikož shrnutí a následné opakování postupů má svůj význam, vytvořit seminář na téma Ošetřovatelská péče o pacienty po replantaci na horní končetině se jeví jako smysluplné a nápomocné sestrám v péči o pacienty s touto problematikou.
|
host ::
RSS.