|
|
Portréty Viléma a Petra Voka z Rožmberka jako kompenzační pomůcky pro zrakově znevýhodněné
SMRŽ, Pavel
Tato bakalářská práce se skládá z teoretické části a praktické části. Teoretická část se dělí do čtyř kapitol. První z nich se věnuje základní charakteristice portrétování v dějinách umění. Popisuje vybrané umělecké směry a jejich charakteristické vlastnosti spjaté s portrétováním. Další kapitola se zaměřuje na život posledních pánů z Rožmberka - Viléma a Petra Voka. Třetí kapitola se věnuje zámku Kratochvíle, jeho vzhledu a historii od počátku stavby až do současnosti. Poslední kapitola se zabývá tématem spojeným se zrakově znevýhodněnými osobami Je zde nastíněna problematika využívání kompenzačních pomůcek - např. haptických modelů pro tyto jedince. Cílem praktické části práce bylo vytvoření haptických modelů pro nevidomé a slabozraké podle portrétů Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Oba modely budou součástí expozice na zámku Kratochvíle.
|
|
|
Rožmberský jezdec a čtyři ctnosti. Haptický model pro osoby se zdravotním postižením
SZKANDEROVÁ, Aneta
Teoretická část se věnuje historii rodu Rožmberků. Hlavní důraz je kladen na takzvané poslední Rožmberky, a to především na Petra Voka z Rožmberka a jeho působení v jižních Čechách. Dále tato část přibližuje přestavby rodových sídel především zámku Kratochvíle a symbol Rožmberského jezdce a čtyř kardinálních ctností jako součást morálních ctností rožmberských panovníků. Cílem praktické části bylo vytvoření haptického modelu Rožmberského jezdce a čtyř ctností. Předlohou jeho vytvoření byla konkrétní štuková stropní plastika ve Zlatém sále zámku Kratochvíle. Haptický model byl navržen na základě souboru skic a následně vytvořen z pálené hlíny. Tento model se stane součástí připravované expozice "Poslední Rožmberkové: Haptické modely pro osoby se zdravotním postižením" na státním zámku Kratochvíle. Z tohoto důvodu je výsledný model svými vlastnostmi přizpůsoben především osobám se zrakovým postižením.
|
|
|
Zámek Bechyně - stavební historie a výzdobné prvky
NÁVRATOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce dokumentuje stavební vývoj bechyňského zámku. Autorka představí podrobněji tři hlavní etapy tohoto sídla jak z hlediska majetkových poměrů, tak stavební činnosti. První část práce nastiňuje prvotní osidlování tohoto ostrohu v době bronzové až po zánik přemyslovského hradu na konci 13. století. Druhou částí je popis hradu, o kterém není mnoho záznamů, ale objevují se zde čtyři výrazné stavby kostel svatého Jiří, špýchar, opevnění města a hradu a v neposlední řadě nejvýznamnější dochovaná místnost Stromový sál. V třetí kapitole se autorka věnuje největší přestavbě panství, které proběhlo v letech 1580 až 1592. Zadavatelem této přestavby byl Petr Vok z Rožmberka a autorem Baldassar Maggi.
|
|
|
Zámek Třeboň za posledních Rožmberků
VALENTA, Petr
Práce se zabývá shrnutím stavebních prací, které proběhli na třeboňském zámku na přání posledních dvou rožmberských šlechticů Viléma a Petra Voka z Rožmberka mezi léty 1565 1612. V první kapitole se autor zaměřuje na samotný zámek, na jeho současnou a historickou podobu a na stavební zásahy, které zde oba Rožmberkové nechaly provést. V závěru kapitoly se řeší otázka autorství na některých stavebních prvcích. V následující kapitole se práce více zaměřuje na osobu Viléma z Rožmberka a na jeho roli stavebníka. Kapitola je dále doplněna stručnou rekapitulací Vilémova života a v závěru se řeší otázka důvodů přestavby zámku. Stejným způsoben je řešená i kapitola o Petru Vokovi. V této kapitole se v závěru řeší otázka výběru zámku v Třeboni jako posledního rodového sídla.
|
host ::
RSS.