|
|
Funkce různých typů zpěvu a jeho struktur u pěvců
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Otomar (oponent)
V této literární rešerši shrnuji dosud známé informace o výskytu různých typů zpěvu a jeho charakteristických struktur, u kterých se určilo, v jakém kontextu jsou používány, zda pro jejich užití existují nějaká obecná pravidla a jak moc jsou platná napříč druhy. Práce je zaměřená na samce pěvců (Passeriformes) mírného pásmu, kteří přilétají brzy na jaře na hnízdiště a obvykle v tomto období intenzivně zpívají. V závislosti na druhu a zejména u jednotlivců, má však zpěv různé strukturní složení a časové a frekvenční parametry. Některé druhy používají složité zpěvy a jejich složení mohou během produkce měnit podle toho, komu je zpěv směrován. V tomto případě vypovídá o kvalitě samce délka a propracovanost zpěvu z hlediska počtu a variability slabik. Na druhou stranu některé druhy používají pouze jeden typ zpěvu. Jedinci se pak liší mezi sebou ve způsobu produkce celého zpěvu nebo jen konkrétních struktur. Například slabiky velkého frekvenčního rozsahu a délky jsou považovány za energeticky náročné pro produkci, tudíž mohou být dobrým indikátorem zdatnosti samce. Krátké slabiky produkované v rychlejším tempu jsou nejen energeticky náročné na produkci, ale mohou například i značit agresivní záměry vůči cizím samcům. Obecně můžeme odvodit funkční význam určitého zpěvu podle období před a po spárování a podle...
|
|
|
Variabilita specifických struktur lindušky lesní
Kozlová, Zuzana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Základními funkcemi ptačího zpěvu je obrana teritoria a přilákání samic. Zpěv ale nese mnoho dalších informací a může samce i samice informovat o kvalitě zpívajícího jedince. U řady druhů bylo prokázáno, že s kondicí samce koreluje způsob, jakým jsou schopni zpívat různé struktury zpěvu, jež jsou náročné na svou produkci. Samice některých druhů preferují samce, kteří jsou schopni produkovat tyto části zpěvu lépe. Tato práce se zabývala na modelovém druhu, lindušce lesní (Anthus trivialis) strukturami v jejím zpěvu označovanými jako trylky, u kterých se předpokládá, že mohou nést informace o kvalitě zpívajícího samce, kterou jsou schopni zhodnotit samci i samice. Zpěv lindušky lesní obsahuje dva typy trylků - hlasité a tiché. Hlasité trylky jsou používány v agresivních interakcích při střetu dvou samců. Tiché trylky nejsou používány v agresivním kontextu a liší se svou konzistencí - pravidelností, kterou lze vyjádřit jako tempo trylku. Při změření tempa trylků u každého samce lindušky lesní, se ukázalo, že tempo trylků se mezi samci liší a koreluje s jejich schopností udržet si stabilní teritorium po celou hnízdní sezónu. Samci s rychlejším (konzistentnějším) tempem trylků měli stabilní teritoria, zatímco samci s pomalejšími (nepravidelnějšími) trylky byli ti, kteří teritoria během sezóny střídali...
|
|
|
Funkce různých typů zpěvu a jeho struktur u pěvců
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Otomar (oponent)
V této literární rešerši shrnuji dosud známé informace o výskytu různých typů zpěvu a jeho charakteristických struktur, u kterých se určilo, v jakém kontextu jsou používány, zda pro jejich užití existují nějaká obecná pravidla a jak moc jsou platná napříč druhy. Práce je zaměřená na samce pěvců (Passeriformes) mírného pásmu, kteří přilétají brzy na jaře na hnízdiště a obvykle v tomto období intenzivně zpívají. V závislosti na druhu a zejména u jednotlivců, má však zpěv různé strukturní složení a časové a frekvenční parametry. Některé druhy používají složité zpěvy a jejich složení mohou během produkce měnit podle toho, komu je zpěv směrován. V tomto případě vypovídá o kvalitě samce délka a propracovanost zpěvu z hlediska počtu a variability slabik. Na druhou stranu některé druhy používají pouze jeden typ zpěvu. Jedinci se pak liší mezi sebou ve způsobu produkce celého zpěvu nebo jen konkrétních struktur. Například slabiky velkého frekvenčního rozsahu a délky jsou považovány za energeticky náročné pro produkci, tudíž mohou být dobrým indikátorem zdatnosti samce. Krátké slabiky produkované v rychlejším tempu jsou nejen energeticky náročné na produkci, ale mohou například i značit agresivní záměry vůči cizím samcům. Obecně můžeme odvodit funkční význam určitého zpěvu podle období před a po spárování a podle...
|
|
|
Výsledky hnízdění a odchovů jednotlivých druhů sojkovců (Timaliidae, Passeriformes) v zoo Praha
JANDOVÁ, Ivana
Sojkovci spolu s jejich blízkými příbuznými timáliemi nejsou zrovna častými chovanci zoologických zahrad. V České republice je chová pouze zoo Ohrada, zoo Plzeň a zoo Praha. Chov v zoologických zahradách se obecně příliš nedaří. Pražská zoo se svým počtem druhů, vlastní největší kolekci těchto ptáků v Evropě. V minulosti se pražským chovatelům jako prvním v Evropě podařilo odchovat například sojkovce rezavočelé (Garrulax rufifrons), šedohnědé (Garrulax palliatus), vlnkohřbeté (Garrulax lunulatus) či sojkovce dvoubarvé (Garrulax bicolor). Jako prvním v Česku se zde rozmnožili kriticky ohrožení sojkovci modrotemenní (Dryonastes courtoisi). Právě sojkovci modrotemenní jsou natolik vzácní, že několik let nebylo vůbec jasné, zda v přírodě ještě přežívají. Znovuobjeveni byli v roce 2000 v počtu asi 240 kusů. Stavy v zoologických zahradách světa nepřekračují 100 kusů, pro které vede zoo v Chesteru evropskou plemennou knihu. Někteří ptáci se v Praze rozmnožují opakovaně a dokazují tak, že se povedlo nalézt správnou metodiku chovu, která snad povede ke vzniku pro ochranu těchto ptáků zásadní pojistné populace v lidské péči. Předkládaná práce je snahou o vyhodnocení souvislostí výsledků chovu s jeho podmínkami, srovnání hnízdních aktivit vybraných dvou druhů sojkovců, dále sumarizování rozšíření a výsledků chovu jednotlivých druhů, a také zpracování rozšíření, vývoje početnosti a problematiky ochrany sojkovců v přírodě. Byly zjištěny následující skutečnosti: že chov ptáků v expozici či v zázemí nemá zásadní vliv na jejich hnízdní aktivitu, jako spíše to, zda se jedná o nově sestavený či déle spárovaný pár, že u lesního sojkovce se na inkubaci během dne podílí hlavně samice, kdežto u sojkovce dvoubarvého dochází k velmi častému střídání v různě dlouhých intervalech. Z práce je také patrné, že pouhých 5 párů z celkových 12, u kterých se projevila hnízdní aktivita, jsou schopni postavit hnízdo bez pomoci ošetřovatelů, což může být přisuzováno k jejich čím dál užší příbuzenské plemenitbě a zařazování stále většího počtu uměle odchovaných jedinců do chovu.
|
host ::
RSS.