Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Recepce a prosazování moderní architektury mimo centrum na příkladu Benešova a okolí
Chýlová, Lenka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Diplomová práce je pojata jako monografie věnující se architektuře Benešova v první polovině dvacátého století. Důraz je kladen na recepci modernity a otázky spojené se vztahem centra a periferie. Po shrnutí vývoje architektury v Benešově jsou nastíněny dějiny české moderní architektury na příkladech z Benešova. Práce se dále soustředí na prosazování jednotlivých stylových vrstev moderní architektury v místním prostředí a pojednává monograficky přínos dvou vybraných osobností, Otakara Novotného a Aloise Mezery. Diplomantka se tímto pokouší rekonstruovat, jak jejich realizace ovlivnily místní stavební kulturu. V závěrečném shrnutí pak stanovuje specifika benešovské moderní architektury, které vyúsťují v obecnější odpovědi na otázky exponované v úvodu. Klíčová slova architektura 20. století, Benešov, regionální architektura, Otakar Novotný, Alois Mezera, Marcel Dusil, František Scharf
Raná tvorba architekta Otakara Novotného
Zahrádková, Nikola ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Klíčová slova (česky) Otakar Novotný, česká moderní architektura, architektura geometrické moderny, rodinné domy, Štencův dům, sokolovny Abstrakt (česky) Předkládaná bakalářská práce se zabývá architektem Otakarem Novotným a jeho raným dílem, které počíná studijními lety v ateliéru přední osobnosti rodící se české moderní architektury Jana Kotěry a končí posledními realizacemi před první světovou válkou, datačně je období vymezeno lety 1900-1914. V počáteční kapitole je osobnost budoucího architekta zasazena do kulturně-historického kontextu počátku 20. století s důrazem na pražský architektonický vývoj. Další část práce se soustředí na studijní léta Otakara Novotného a popisuje změny, které se udály ve výuce architektury na Uměleckoprůmyslové škole kolem roku 1900. Hlavní úsek práce se věnuje samotné rané architektonické tvorbě, ta je pojednána v chronologické posloupnosti a dle architektonických typů. Samostatná kapitola je věnována obytnému a obchodnímu domu nakladatele Jana Štence, jenž má v rámci Novotného rané tvorby výjimečné postavění. Stavby jsou hodnoceny jak z estetického, tak konstrukčního hlediska, pozornost je věnována také vývoji výrazových prostředků architekta Novotného napříč ranou tvorbou. Zmíněny jsou možné vzory a inspirace v jeho tvorbě, část je věnována dílu nizozemského architekta H....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.